(EURO 8/2010)
Týdeník EURO zveřejnil články redaktorů Čestmíra Klose Český skanzen převrácených hodnot a Pavla Matochy Bilionový účet za soláry a Z pohledu do slunce bolí oči (EURO 8/2010). Jejich protichůdné názory na solární energii vyvolaly mnoho odpovědí. Zveřejňujeme všechny v plném rozsahu a redakčně neupravené.
Velký nárůst výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách skutečně může být problém. Jednak z důvodů ekonomických (náklady na vyšší výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou jednou ze složek, které tvoří cenu elektřiny) a jednak z důvodů technických (fotovoltaika je zdroj s nízkým ročním využitím instalovaného výkonu a zvyšuje nároky na rozvodné sítě - geotermální elektrárna o výkonu 10 MWe s ročním využitím 8000 hodin potřebuje stejnou kapacitu sítě jako fotovoltaická elektrárna 10 MWe s ročním využitím 800 hodin, ale geotermální elektrárna dodá do sítě 10x více elektřiny než elektrárna fotovoltaická). Rozvoj fotovoltaiky je tedy třeba přiměřeně regulovat. Zároveň ale platí, že vzhledem k dostupnosti je právě slunce je jedním z nejperspektivnějších energetických zdrojů a proto nelze od jeho využívání ustoupit. Vůbec se mi ale nelíbí, že z upozornění na to, že příliš rychlý rozvoj fotovoltaiky přinese problémy, se stává pomalu ale jistě kampaň na diskreditaci prakticky všech obnovitelných zdrojů energie. Obecně je totiž podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů z mnoha ohledů žádoucí. Tyto zdroje neprodukují skleníkové plyny a většinou ani jiné emise, jde o domácí zdroje takže nezvyšují dovozní závislost, jejich získávání nemá takové negativní dopady na životní prostředí jako těžba paliv atd. atd. Rozhodně také nelze směšovat fotovoltaické a větrné elektrárny, jak se nyní často děje. Tyto zdroje mají společné jen to, že jsou méně spolehlivé a více závislé na počasí. Tím ale podobnost končí. Výkupní cena elektřiny z větru je asi pětkrát nižší než výkupní cena elektřiny z fotovoltaiky a také roční využití instalovaného výkonu větrných elektráren je minimálně dvakrát vyšší než u elektráren fotovoltaických. A na závěr bych měl poznámku k článku Bilionový účet za soláry. Je pravda, že náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů platíme všichni v cenách elektřiny. V současné době je to asi 5 haléřů z každé kilowatthodiny a vzhledem k boomu fotovoltaických elektráren to bude asi více. Nemyslím si však, že to dosáhne 60 haléřů, jak se uvádí v článku. Podle dosavadních zkušeností se skutečně realizuje jen desetina projektů na něž bylo vydáno povolení. I kdyby se realizovala třetina, tak dopad do ceny jedné kWh rozhodně nebude vyšší než 20 až 30 haléřů. Vím, že to není málo. Ale já osobně to rád zaplatím, protože vím, že je to výhodné. Existují totiž takzvané externí náklady spojené s výrobou elektřiny. Jde o náklady na odstranění negativních dopadů výroby elektřiny, které nejsou zahrnuty v cenách elektřiny. K těmto nákladům patří například náklady spojené se zvýšenou nemocností v důsledku emisí z uhelných elektráren, dopady těchto emisí na přírodu, korozi, budovy, dopady těžby uhlí na přírodu a obyvatelstvo atd atd. Tyto náklady jsou například pro hnědouhelné elektrárny odhadovány na 1,3 Kč na každou vyrobenou kWh. Při tom tyto náklady musí také někdo zaplatit a většinou jsme to my všichni prostřednictvím našich daní. Pokud tedy fotovoltaické elektrárny nahradí část elektřiny z hnědouhelných elektráren, tak stále na každé kilowatthodině z fotovoltaiky vyděláme kolem jedné koruny.
Martin Kloz, mkloz@socdem.cz
V článku Pavla Matochy lze při pozorném čtení najít větu vyjadřující obludnost stavu věcí: domácnosti posílají stále více a více majitelům fotovoltaických elektráren. Hovoříme o podpoře obnovitelných zdrojů, ale kde je? Místo elektřiny vyrábí fotovoltaika především peníze. Současná legislativa, brutálně ovlivněná lobbingem, naplňuje politické cíle od boku vystřelené kdesi v Bruselu velmi zvláštním způsobem. Nesmyslně nastavenými parametry předává peníze z rodinných a podnikových účtů přímo a bez okliky do solárního kotlíku se zlatem, z nějž si státem garantované báječné výnosy vybere ten, kdo má na investici. Místo oslíčka se otřásá každý odběratel elektrické energie, zlaťáky padají těm, kteří mají potřebný kapitál a hlavně na rozdíl od ostatních věděli včas, kde je startovní čára. Co bude výsledkem této podpory? Na jedné straně nárůst provozních výdajů domácností, snížená konkurenceschopnost podniků a na druhé misce vah mizivé procento v energetickém mixu, sem tam stejně mizivý příspěvek pro decentralizaci výroby elektřiny a hlavně – nepřiměřené zhodnocení investic všech konjunkturálních solárních baronů. Obludnost této podivné daně je v tom, že se nevytváří žádná porovnatelná přidaná hodnota. Navíc jde o nejdražší způsob jak omezit produkci škodlivin.
Za tento problém je shodně zodpovědná EU, český parlament a Energetický regulační úřad. Podíváme-li se na hlasování o tomto zákonu v Poslanecké sněmovně (180/2005), zákon prohlasovala koalice ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL s pomocí KSČM. ODS byla kompletně proti. V Senátu, kde v tu dobu vládní koalice neměla většinu, nás tehdejší ekologický expert ODS Bedřich Moldan (dnes TOP 09) přesvědčoval, abychom pro zákon hlasovali: „… myslím si, že je to signál, který je velmi důležitý. A proto jsem já osobně přesvědčen, že bychom tento zákon měli schválit…“ Podařilo se mu přemluvit část senátorů ODS a s pomocí hlasů z ostatních klubů byl zákon schválen. Již tehdy ale např. senátor Kubera argumentoval, že „… je to velký byznys. Svým dětem a vnukům zajišťujeme, že budou platit o 1000 až 3000 více za elektřinu. Ptám se, proč tady chceme dát jistým investorům jistotu a proč jiným investorům tuto jistotu danou zákonem dát nechceme?“ (Citace jsou ze stenozáznamů dostupných na internetu.)
Problematika fotovoltaických elektráren je pouze dalším střípkem v mozaice, v níž hlasatelé zelené energie či boje proti globálnímu oteplování podléhají svodům byznysu a pod praporem ušlechtilých cílů a záchrany planety křiví svobodný trh, přičemž se jejich teorie mnohdy ukazují jako naprosto mylné.
Argumentace Čestmíra Klose je přinejmenším nepoučená a prokazující neznalost věci, nebo spíše a pravděpodobně účelové. Bagatelizovat příspěvek na OZE srovnáním s taktéž naprosto nesmyslnými cenami v byznysu s povolenkami je zvrácené. Všem poblouzněným a lobbistům bych chtěl doporučit, aby se postavili před rodinu s podprůměrnými příjmy a s mávnutím ruky je ujistili, že těch jeden a půl tisíce korun, které pošlou komusi, kdo má potřebných pár set milionů korun na postavení velké FVE, jsou v podstatě zanedbatelné.
Když už jsme u té konkurenceschopnosti: pokřivený trh vyprodukoval spekulaci s rezervovanou kapacitou. Je mi znám případ obce, kde by měla za všeobecného souhlasu a ku prospěchu všech vzniknout bioplynová stanice. Nevznikne. Nelze ji připojit, protože v sousední obci má pro FVE rezervovanou kapacitu místní starosta a to čistě ze spekulativních důvodů, protože mu chybí potřebný kapitál. Netají se tím, že potřebné sousedům prodá. Na podobných principech může bohužel skončit i další záměry, nejenom ve výrobě elektřiny (Hrotovice a Rouchovany).
Dosavadní aktivity směřující k prosté úpravě (snížení) povinných výkupních cen jsou velice povrchní. Nereflektují rozdíl mezi obrovskými plochami a systémy na střechách rodinných domků, tak jako je tomu v jiných zemích. Neberou do úvahy například to, jak moc vyrobené elektřiny je také na místě spotřebováno. Systém zelených bonusů vůbec nemotivuje k tomu, aby se vyrobená elektřina spotřebovávala. Jestli se obměna legislativy omezí na pouhé zvýšení procenta, o něž může ERÚ snížit výkupní ceny, bude to opět prohra rozumu a výhra solárních baronů. Navržených dvacet pět procent je směšné v porovnání s poklesem cen panelů a celých systémů.
Oceňuje-li Čestmír Klos, že „neocenitelný je přínos FVE je ve vztahu ke klimatické změně – nezhoršují bilanci skleníkových plynů“, doporučil bych mu se podívat na to, za jakých podmínek a spotřeb se fotovoltaické panely vyrábějí a že se ještě nikdo nezabýval tím, jak se budou za dvacet let likvidovat.
Tomáš Jirsa, senátor za ODS
Pozdě, ale přece
Vláda před lety stanovila, že má Česko v roce 2010 vyrábět 8 % ekologicky čisté elektřiny. Proto byl také přijat zákon na jejich podporu. Bylo ho potřeba, obnovitelné zdroje energie totiž byly a stále jsou poněkud dražší. Jenže na rozdíl od levných továren na proud, fungujících za cenu drancování krajiny a poškozování přírody čoudícími komíny, OZE lépe odrážejí skutečnou cenu energie.
Ano, výše podpory se mohla upravovat již dříve, nebyl tady ale patřičný stimul. Ten přišel až loni, kdy se zákon projevil v plné síle a ceny čistých technologií klesly o desítky procent. Stát si relativně včas situaci uvědomil a vláda ji řeší. Což je zcela správné.
Navzdory siláckým řečem o stovkách miliard bych raději připomněla něco jiného. V současnosti platím za šetrnou elektřinu desetník z každých deseti korun. To mi přijde jako velmi rozumná cena za ekologickou stopu, kterou za sebou zanechám. Vesnice v Podkrušnohoří mohou zůstat, kde jsou, a bát se, kdy Putin zase přiškrtí kohoutky s plynem taky nemusím.
A pokud se ČEPS nebyl schopen za sedm let připravit, jeho vedení by mělo vážně uvažovat o odstoupení.
Eliška Kvitová, Vražné, Eliska.Kvitova@seznam.cz
Několik omylů „kapitána“ Klose
Ve svém článku „Český skanzen převrácených hodnot“ uveřejněný v minulém Euru (č. 8, 2010) redaktor Čestmír Klos polemizuje s důvody, které provozovatele české přenosové soustavy společnost ČEPS vedly k žádosti adresované provozovatelům distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných vyjádření k novým žádostem o připojení fotovoltaických a větrných elektráren.
Článek obsahuje celou řadu nepřesností, nepravd a spekulací.
Není pravda, že v roce 2003 se Česká republika zavázala, že do letoška nahradí 8 % fosilních zdrojů energie zdroji obnovitelnými. Je pravda, že implementací směrnice EU o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a v rámci přístupové smlouvy byl pro ČR stanoven indikativní cíl do roku 2010 dosáhnout 8 % podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé spotřebě elektřiny.
Není pravda, že ČEPS požádal distributory, aby zastavily schvalování přípojek všech nových elektráren včetně např. bioplynových. ČEPS požádal distributory o pozastavení vydávání kladných vyjádření k novým žádostem o připojení fotovoltaických a větrných elektráren s tím, že po upřesnění technických podmínek pro zejména velké instalace fotovoltaických a větrných elektráren umožňující bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy bude tento zákaz přehodnocen.
Není pravda, že se žádost ČEPS týká i těch projektů, které souhlas distributorů už mají.
Není pravda, že se jedná o propagační akci na podporu aktualizace energetické koncepce MPO.
Není pravda, že solární a větrné elektrárny v Německu pokrývají čtvrtinu spotřeby. Z veřejně dostupných statistik lze odvodit, že v roce 2009 nedosáhla výroba solárních a větrných elektráren v Německu ani 10 % spotřeby.
Srovnávat rozvoj mobilních telefonů s rozvojem fotovoltaiky značně kulhá. Mobilní telefony nebyly a nejsou subvencovány skrze platby za pevné linky.
Diferencovanou podporu technologiím využívajících obnovitelné zdroje energie zaručující 15letou návratnost si při tvorbě a schvalování zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů prolobovali investoři do těchto technologií. Zákon v platném znění schválil naprostou většinou Parlament i Senát, přičemž zastupitelům bylo tvrzeno, že se jedná o nezbytnou implementaci směrnice EU.
Miroslav Vrba, výkonný ředitel dispečerského řízení ČEPS
Ráda bych poděkovala za článek Čestmíra Klose „Český skanzen převrácených hodnot“. Přesně vystihl situaci, v níž se Česká kotlina právě nachází a vznesl řadu kritických otázek, které stojí za pozornost a hlubší zamyšlení. Navzdory skutečnosti, že nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) je součástí státní politiky již od roku 2003 a Česko ani nesplnilo plánovaných 8 %, snaží se ČEPS tvářit, jako by se problém s nedostatečností české přenosové sítě zrodil ze dne na den. Co dělal ČEPS těch sedm let a proč se na nárůst podílu OZE nepřipravil tak, jako se tomu stalo např. v sousedním Německu? ČEPS má na současné situaci zjevně svůj podíl, ale nejede v tom sám: Proč sněmovna včas nereagovala na signály z ČEPS a schovala do šuplíku novelu zákona, která by regulovala výkupní ceny fotovoltaické energie? A je to vina podnikatelů, že neflexibilitu v úpravách cen využili pro svůj zisk? I samotný ČEZ sám sobě povolil obrovské kapacity solárních elektráren, a dle dnešních informací z Mladé fronty dokonce větší, než se původně myslelo, což dvěma manažerům podrazilo židli. V souvislosti s mediálním rozruchem kolem připojování OZE k síti se pak nabízí ještě jedna otázka: Proč se vynořila informace o problematičnosti rozvoje obnovitelných zdrojů právě v době, kdy můžeme pozorovat frontální útok energo-uhelné lobby snad ze všech stran a na všech úrovních? Kdo se tady bojí podstatné změny energetického systému, k níž vývoj okolností neodvratně spěje, která se však u nás, na rozdíl od našich západních sousedů, ještě stále prezentuje jako science-fiction? Chytré, či chcete-li inteligentní, sítě však nejsou ze světa fantasy, nýbrž cesta k řešení. Jeden můj učitel říkával: „kdo není na straně řešení, je na straně problému“. Klosův článek nabídl pohled z jiného úhlu a doplnil tak články Pavla Matochy, jehož skepse k obnovitelným zdrojům a afinita k energetice jaderné je z jeho řádek víc než patrná. Přeji mnoho zdaru vaší práci.
Lucie Schwarzová, schwarzlucie@seznam.cz
Se zájmem jsem si přečetl vaše články o FVE. Pan Matocha u mne vyhrál na celé čáře, čísly a jasnými argumenty. V článku pana Klose postrádám odpovědi na následující otázky:
1. Proč je vůbec potřeba vyrábět tolik elektřiny, pro kterou není odbyt?
2. K čemu budou tisicíe FVE, když jejich výkon není soustava schopna přenést?
3. Jak se slučuje s ekologickým pohledem na svět tato gigantická redistribuce bohatství od chudých k bohatým?
4. Jak se slučuje s ekologickým pohledem na svět krajina posetá odpornými panely?
Hlavní argument – „jak to vše vysvětlíme našim evropským partnerům?“ – tomu dodal korunu. Celá EU je svým nesmyslným socialisticko ekologickým inženýrstvím zbytku světa jen pro smích.
Loni jsme v naší domácnosti zaplatili za příspěvek na zelenou elektřinu asi 3 000 korun. Letos to podle všeho bude asi 10 000 korun a při 60 haléřích/kWh asi 36 000 korun. A to jsem jako milovník přírody při stavbě domu investoval do tepelného čerpadla a elektřiny spotřebováváme poměrně málo.
Chudším rodinám a podnikům jejich vyhlídky nezávidím…
Dan Gladiš, dgladis@telecom.cz
Se zájmem jsem si přečetl ve vašem časopisu z 22. 2. 2010 články týkající se OZE (obnovitelných zdrojů energie) a hned z prvního článku jsem usoudil, že se patrně blíží projednávání nějakých právních předpisů mající vztah k tomuto tématu. A taky že ano. Podle Českého rozhlasu by měla ve čtvrtek 25. 2. 2010 projednávat Poslanecká sněmovna novelu zákona na podporu OZE.
Je to náhoda, že se v poslední době vždy krátce před projednáváním zákonů a vyhlášek, jež se zabývají energetikou a nebo přímo OZE, že se prožene éterem mediální vlna dehonestující OZE?
Jen pro názornost:
Listopad 2008 – ohrožení stability sítě kvůli větrným elektrárnám (v Německu) - v Poslanecké sněmovně leží návrh velké novely energetického zákona, prošel prvním čtením a někdy v té době jej mohl projednávat hospodářský výbor.
Listopad 2009 – větrné elektrárny (v Německu) zase zatěžují českou přenosovou soustavu - ve stejném čase vkládá ERÚ do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o stavu nouze v elektroenergetice a vyhlášky o dispečerském řízení soustavy (možnosti odpojování zdrojů apod.)
Únor 2010 – ČEPS žádá o zastavení rezervací kapacit DS – (probíhá meziresortní připomínkové řízení o vyhlášce o připojení k elektrizační soustavě) apod.
V souvislosti s mediálním popraskem kolem připojování OZE k DS (distribuční soustavě) se také ptám, zda za celým humbukem, nejsou také blížící se volby a také jakási snaha odvrátit pozornost od jiných problémů dominantních společností na českém energetickém trhu? (ČEPS shodou podivných okolností zveřejnil svůj požadavek zrovna ve chvíli kdy v médiích vrcholila kauza „polovojenských komand“ dominantního hráče – ne že by humbuk kolem počínání oddělení netechnických ztrát byl úměrný závažnosti tématu, ale i tak to jaksi přišlo vhod)
Přestože v této věci nedisponuji žádnými nadstandardními informacemi, tak mi můj selský rozum říká, že je docela dobře možné, že lidé, jež stojí za prosazováním dostavby jaderné elektrárny Temelín, mají obavy z toho, že by se do Poslanecké sněmovny mohla opět dostat politická strana, která jak se již ukázalo, je schopna jim v tomto záměru efektivně bránit. Přece jen jde o zakázku za 500 000 000 000,- CZK (!) a o peníze jde zpravidla až v první řadě, že?! Mám totiž za to, že většina běžných lidí (voličů) nebude pátrat po detailech, ale jen si do podvědomí uloží povrchní sdělení, že při prosazování „zelené politiky“ jsou jen samé technické potíže a hlavně, že je to několikanásobně dražší než tzv. „konvenční“ řešení.
Často se sám sebe také ptám, zda by byl v médiích tak často používán strašák zvaný OZE i tehdy, kdyby environmentálně smýšlející organizace a některá environmentálně smýšlející politická hnutí nekritizovala (nebránila) dostavbě Temelína, prolamování těžebních limitů a podobně??? Viz diskreditační kampaň na exministra ŽP Martina Bursíka bezprostředně po té co upozornil na podivné stažení novely Horního zákona z PSČR.
Na vaši adresu však musím objektivně uznat, že mě vcelku příjemně překvapil článek „Český skanzen převrácených hodnot“ z klávesnice Čestmíra Klose, jenž podle mého názoru vcelku pravdivě, výstižně a bez příkras popsal skutečný stav věci. Proto bych uvítal, kdyby se i nadále tento autor ve vašem časopise věnoval tomuto tématu a i nadále přinášel jiné pohledy na věc než ty, které jsou zrovna „in“.
Také bych uvítal, pokud by se ve vašem časopise objevily nějaké srovnávací grafy znázorňující cenové trendy EE jak z tradičních zdrojů (uhlí, plyn, atom …), tak také OZE (biomasa, vítr, voda, slunce …). Stejně jako bych uvítal srovnávací grafy pořizovacích nákladů na investice do jednotlivých zdrojů EE. Včetně jakéhosi výhledu do budoucna.
V souvislosti s kritikou OZE, poměrně často zaznívá argument, že „bez Jádra se neobejdeme“, „nejlevnější je Jádro“ apod. Pokud vím, tak ČEZ připravuje dostavbu Temelína, mohli by jste proto spočítat a zveřejnit jaká asi bude, po spuštění do provozu, cena jedné kWh? Dejme tomu za předpokladu desetileté prosté (nediskontované) návratnosti investice? (Což je v byznyse považováno za krajní mez smysluplnosti). Jen upozorním, že do výpočtu bude nutné zahrnout také provozní náklady a také cenu paliva (!), což třebas u OZE zpravidla odpadá.
V souvislosti s kritikou OZE bývají také poměrně často zmiňované dopady na cenu EE pro koncového zákazníka, domnívám se, že by nebylo od věci ozřejmit také několik souvisejících otázek:
Jaký průběh má křivka výkupních cen silové elektřiny z OZE? Stoupající a nebo klesající?
Jaký je meziroční vývoj cen silové EE na Pražské energetické burze?
Jaký je meziroční vývoj cen silové EE pro koncové zákazníky?
Odpovídá vývoj cen silové EE pro koncové zákazníky vývoji cen na Pražské energetické burze? (když ceny rostly býval to nejpoužívanější argument pro odůvodnění zdražování !)
Jaké budou muset být ceny silové EE v době spuštění Nového Temelína aby tato akce nebyla ztrátová? (Zejména s ohledem na plánované investiční náklady této akce.)
Shodovaly se plánované investiční náklady u stávajících jaderných elektráren se skutečnými náklady? Byly skutečné náklady nižší a nebo vyšší?? Jaký je předpoklad, že tentokrát tomu bude jinak???
Jaký je vývoj objemu spotřebované silové EE v letošním roce v porovnání loňskem?
Jaký je letošní vývoj zisku ČEZ a spol. v porovnání s předchozími roky? Klesá a nebo stoupá?
Odpovídá vývoj zisků ČEZ a spol. vývoji objemu dodané silové EE?
Lze předpokládat, že si ČEZ a spol. řekne o maximální možnou cenu za EE bez ohledu na to zda se budou stavět nové OZE?
Jiří Babača, Hranice (okr. Přerov), Jiri.Babaca@seznam.cz
Vážím si týdeníku EURO a jsem jeho pravidelným čtenářem již 7 let! Týden co týden je mým ranním pondělním rituálem cesta do trafiky pro týdeník EURO (noviny nekupuji, protože ty mi na předplatné chodí včas, zatímco týdeník EURO bývá známým doručován až v úterý, a protože čas rozhoduje – kupuji si ho v pondělí ráno).
Mam v redakci několik oblíbených autorů (kromě Istvána Lékó jsou jimi Pavel Matocha, Kateřina Menzelová a Eva Jarešová), s jinými autory tak intelektuálně nesouzním, ale většinou časopis přečtu téměř celý.
Tento týden mě však zcela šokoval text hájící obnovitelné zdroje energie a útočící na společnost ČEPS. Ještě více než samotný text (ekologové podobné slátaniny publikují pravidelně v nejrůznějších médiích) mě však zarazilo, proč jste jej tiskli? Vždyť jste zároveň publikovali velmi dobře vyargumentovaný článek Pavla Matochy, ve kterém dokázal, že ten druhý článek je zcela nesmyslný. Redakční ekolog zjevně zcela popletl rozdíl mezi množstvím slunečních elektráren, které jsou již připojené do sítě (a které spolu s ostatními OZE již činí více než 6,5 procenta instalovaného výkonu v elektrárnách v ČR) a těmi, které mají udělen souhlas k připojení do sítě. Jakmile totiž bude do sítě připojeno byť jen deset procent z těch solárních elektráren, které jsou nyní ve stadiu schváleného projektu, tak budeme s podílem zelené elektřiny vysoce nad 8 procenty.
To fakticky. A teď zásadní připomínka, byť komentativní. Jak je možné, že soudný člověk se ohání hranicí 8 % OZE v energetickém mixu jako minimem? Považuje to rozhodnutí EU za zjevenou pravdu boží? Takže vám pak už nevadí, že tím brutálně zadlužíte naše děti?
S ekologií nemají sluneční ani větrné elektrárny, stejně jako třeba tzv. úsporné žárovky nic společného. Jde jen o hloupost většiny, která se nechala zmanipulovat lobbismem konkrétních výrobců a investorů. Nejde jim o přírodu, ale o peníze. A v případě slunečních elektráren jde o stovky miliard korun – tedy řádově stejně velký problém jako sanace bank v devadesátých letech.
Inž. Ondřej Jaroš
Děkuji za vyvážený článek Čestmíra Klose. Jsem přesvědčen, že by věci prospělo, pokud by výkupní ceny z FVE byly sníženy o více než dosud možných 5 %, nicméně s vaničkou by se nemělo vylít i dítě. Využití solární energie je i do budoucna jednou ze základních možností, jak zajistit energetické potřeby lidské populace na Zemi (s výjimkou jaderné, přílivové, geotermální, osmotické a několika dalších experimentálních energetik ostatně není výroba elektřiny na této planetě v zásadě nic jiného, než využití energie Slunce transformované do různých podob) a již nyní se ukazuje, že stávající zájem o investice do solární energetiky, byť v rámci EU uměle vytvořený pomocí dotací, byl významně ku prospěchu technologickému rozvoji celého odvětví. Byla by škoda, kdyby vlna antisolární hysterie, která se v ČR vzedmula ve zjevné souvislosti s volbami a snahou politiků zabrnkat na v tuzemsku tolik osvědčenou strunu závisti, vedla ke vzniku jakési společenské klatby nad solární celou energetikou, podobné té, v níž se v Rakousku nachází energetika jaderná.
Martin Flora, Brno, flora@vfh.cz
Na každé číslo EURA se těším. Podle mne je to výborný týdeník, i když nejsem ekonom nebo finančník nebo developer, snažím se články číst a porozumět.
Jen dnes mne článek Bilionový účet za soláry úplně uzemnil.
Vy za to samozřejmě nemůžete, jste „pouze“ autor, ale údaje, které zmiňujete, jsou příšerné! Jak k tomu my, uživatelé el. energie přijdeme? Já nechci solární energii, já chci energii jadernou! Proč bych měla 20 let financovat příjmy někoho, kdo si postaví pár solárních panelů? Jak mohli ekologičtí teroristi prosadit tak nemravný a nemorální zákon? Kde je ta čistá (z čeho ty panely vyrábějí a jak se budou likvidovat?) a levná energie? Z čeho to budeme ty tisíce korun my, běžní občané s platem 18000 čistého a méně hradit? K čemu nám bude šetření energií v domácnostech, když několikanásobek platby půjde na „podporu solární energie“, kterou stejně nepotřebujeme???
Prosím vás, abyste se tímto tématem dále zabýval, abyste za nás občany ty ekologické teroristy a ty, co to schválili, hnal k zodpovědnosti!
Ivana Nováková, Brno, ivana.novakova@siemens.com
Se zájmem jsme si přečetla článek Čestmíra Klose Český skanzen převrácených hodnot. Můžu jen říct, že konečně se objevil článek, který se neveze lacině na vlně hysterie, která byla vyvolána uměle některými médii, že se český stát nezadržitelně řítí do záhuby, když podporujeme sluneční elektrárny. Oceňuji, že Euro si dovedlo v tomto článku zachovat chladnou hlavu, a zhodnotilo situaci objektivně jako jedno z mála médií. Jsem přesvědčená, že situace není tak horká, aby takové množství obnovitelných zdrojů, jako se objevuje v ČR, mělo vliv na síť a peněženku občanů. Vždyť zdražení o 0,2 Kč na jednu kWh, pokud se u nás postaví 1000 MW výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, jak uvádí média, určitě rodinné rozpočty občanů neohrozí. Všichni chápeme, že nové elektrárny nebudou po chuti spíše některým společnostem, jakou je třeba ČEZ, nebo ČEPS. Lidé u nás vnímají obnovitelné zdroje jako direktivum z unie, musíme si však uvědomit, že elektrárny na slunce nebo vítr staví celý svět, od Číny po Brazílii.
Budu ráda, když si střízlivý úsudek zachová EURO i nadále.
Jana Girstlová, Gorkého 5, Brno, jana1212@seznam.cz
Chtěl bych vám poděkovat za způsob, kterým jste v posledním čísle EURA přistoupili k tématu elektřiny z fotovoltaiky, k výkupním cenám a problému připojování nových zdrojů do přenosové sítě. Zpravodajské časopisy a koneckonců i zpravodajské deníky mají ve svém týmu většinou partu lidí, která je vedena určitým názorovým či politickým směrem. Pro redakci samotnou je lepší si to přiznat, než se schovávat za umělou objektivitu. Euro je v tomto jiné a řekl bych snad i unikátní. Dává totiž na svých stránkách prostor pro autory se zcela odlišnými postoji. Domnívám se, že to časopis výrazně obohacuje. Po přečtení dua článků od pánů Matochy a Klose si může čtenář udělat vlastní názor. Jako pravidelný čtenář Eura doufám, že si tento vzácný zvyk udržíte. Nebudu se přitom tajit svými sympatiemi k pohledu pana Klose. Člověk nemusí být odborníkem na energetiku a přenosové sítě, aby rozpoznal, že ČEPS především straší a mlží. V sousedním Německu se do sítě připojují obnovitelné zdroje v daleko větší míře než u nás a problémy nejsou. ČEPS již několik let ví, že ČR má v současné době dosahovat okolo 8% podílu OZE. Pokud se nyní objevují problémy, pak ČEPS jednoduše zaspal dobu a neplní svojí úlohu. Záměrně přitom nebere v úvahu fakt, že jen zlomek žádostí o připojení bude skutečně realizován. Pokud nyní zastaví registraci žádostí, zbytečně tak zbrzdí rozvoj fotovoltaiky. Potřebujeme spíše rychlou změnu zákona o podpoře OZE, úpravu výkupních cen a rychlé investice do přenosové soustavy.
Ondřej Rut, ondrejrut@seznam.cz
Čísla, čísla a zase čísla
Jsme zavaleni informacemi. Některé potřebujeme,většinu ne. Nicméně musím se ptát, proč je veřejnost masírována čísly, která mají dokázat nebezpečnost alternativních zdrojů elektrické energie, když jedním dechem je nám vnucována myšlenka stále stoupající energetické náročnosti všeho. Čísla hovoří, v příštím desetiletí stoupne spotřeba energie na dvojnásobek, musíme ji tedy vyrobit. Dostavíme Temelín, lépe, postavíme tam ještě jednu atomovou elektrárnu. Prolomíme limity pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách. Zakonzervujeme neutěšený stav životního a sociálního prostředí v příslušném regionu. Vytvoříme nová rizika v jiném. Uhlí ovšem pouze proženeme komíny,uranu tady moc není,tedy musí se dovézt,tak jako ropa a plyn. O energetické soběstačnosti nelze v budoucnosti mluvit. Prostě nebude. Přírodní zdroje mají své limity i bez našeho rozhodování o nich. Peak oil už je tady, energetická návratnost u těžených zdrojů se zhoršuje. Je vcelku jedno, jak dlouho nám ještě současné zásoby plynu, uhlí nebo ropy vydrží. Trestuhodné by ovšem bylo, kdyby se naše společnost bránila výzkumu,rozvoji a užití alternativ k fosilním palivům. Nic není dokonalé, ani současné alternativní zdroje elektrické energie, tím méně naše sítě, které jsou ohroženy přetížením. Něco je tedy špatně. Možná, že by bylo dobré, pozeptat se u sousedů, jak se jim daří tuto problematiku řešit a ne hned odpojovat, nezapojovat, zakazovat. Alternativní zdroje vskutku nejsou nic patologického. Jde asi jen o to zainvestovat do sofistikovanějších systémů. V každém případě záchyt solární energie nám zřejmě pootevřel okénko pro pohled do světa bez fosilních paliv. Bylo by dost nezodpovědné zanechat příštím generacím vytěženou Zeměkouli se spoustou sítí, které nic nepřenáší.
Pavel Buček, mudr.bucek@cbox.cz
Výmluvy čí koordinovaný útok?
Vrtá mi hlavou humbuk, který v poslední době panuje okolo energetiky. Nejdříve ministerstvo průmyslu vytáhlo z hloubi socialistického šuplíku energetickou koncepci, která Česko uvrhává o desítky let zpět, potom pseudokauza o Bursíkově údajné spolupráci na prolomení limitů.A teď přišel ČEPS. Vedení společnosti, která provozuje soustavu přenášející elektřinu, hrozí odpojováním elektráren, které vyrábí proud z obnovitelných zdrojů. Tohle prostě nemůže být náhoda.
Selský rozum mi říká, že lobbisti zahájili frontální útok na zdroje šetrné k životnímu prostředí. Využívají k tomu čehokoli, co je po ruce, aniž by si lámali hlavu s pravdivostí či dokonce uvěřitelností svých tvrzení. Pokud by obnovitelné zdroje skutečně tolik ohrožovaly stabilitu přenosu elektřiny, musely by v různých částech světa platit různé fyzikální zákony. Jde to v Dánsku, jde to v Německu – kde čtvrtina elektřiny pochází z OZE – a v Česku je problém necelých 7 %. O pětinu méně, než schválila před sedmi lety vláda.
Vážení energetici, nedělejte z lidí hlupce. Copak je výpadek gigawattového temelínského reaktoru pro síť menší zátěž než pár megawatt ze solárních panelů?
Anna Burdová, Hájek (okres Karlovy Vary), AnaBur@seznam.cz
Se zpožděním jsem si přečetl minulé číslo vašeho časopisu. Musím říct, že mne zaujalo hned ze dvou důvodů. Za prvé je pozoruhodná vaše péče tématu fotovoltaiky. Za takový důraz jsem rád, protože si to solární panely jistě zaslouží – jak trefně poznamenal Čestmír Klos, rychlost rozvoje fotovoltaiky lze srovnat snad jen s rozvojem trhu služeb mobilních operátorů.
Připadá mi však nepřesné nazývat tento nevídaný boom nějakým „vykrádáním“. Stejně tak byste totiž museli nazvat skryté subvence pro jadernou energetiku. Oproti ní se navíc podpora slunečním zdrojům kategoricky liší. Nejen výrazně nižší výší podpory, především ale faktem, že malou solární elektrárnu si může pořídit lecjaký investor, zatímco malou elektrárnu jadernou si kdekdo nepořídí.
Jakkoliv tedy souhlasím, že aktuální podpora solární energetice se musí vrátit do plánovaných mezí, vytvářet okolo tohoto tématu hysterii je dle mého názoru zbytečné.
Jan Skalík, jan.skalik@gmail.com
Dovoluji si vás tímto informovat, že nesouhlasím s tím, jak jste prezentovali solární energetiku (solární elektrárny) vašim čtenářům v posledním čísle vašeho týdeníků, jehož jsem pravidelným čtenářem.
Dovolím si vás informovat, že zdaleka není všechno tak, jak se v médiích prezentuje. Udivujeme mne, že například nepíšete o tom, jak se energetická společnost E.ON chová ke svým zákazníkům v ČR, které diskriminuje ve srovnání s Německem.
Toto dokumentuji následujícími fakty v podobě článku, jenž uvádím v přiloženém souboru.
Věřím, že jako seriózní médium bude o této skutečnosti pravdivě informovat vaše čtenáře.
Proč E.ON diskriminuje zákazníky v ČR a jedná s nimi jinak než v Německu
Energetická společnost E.ON se na své internetové stránce www.energieplus.cz hrdě hlásí k podpoře obnovitelných energie, jako je slunce, voda, vítr a podobně. Za tímto účelem dokonce si dokonce zřídila speciálně upravené mobilní poradenské a zábavné centrum E.ON Energy Truck, se kterým navštěvuje své zákazníky.
Po zákazu připojování nových obnovitelných zdrojů energie (tj. solární a větrné elektrárny) do sítě E.ON se však tento projekt jeví mnohým zákazníkům E.ON jako do očí bijící výsměch. Situace je však mnohem „pikantnější“ ve srovnání s Německem, kde se E.ON chová ke svým konečným zákazníkům – domácnostem – zcela jinak než v České republice.
E.ON EnergiePlus aneb zákazníci E.ON v ČR mínus Zákazníci E.ON v sousedním Německu nemají problém postavit si svoji vlastní solární elektrárnu na střeše svého domu či na své zahrádce, a to až do výkonu 900 kW bez žádného omezení. Zcela jiná situace však panuje v ČR, kde zákazníci E.ON nemají tuto možnost, protože od února 2010 platí zákaz připojování nových fotovoltaických elektráren do sítě E.ON. Zákaz připojování velkých slunečních elektráren do distribuční sítě lze chápat, avšak v případě malých obnovitelných zdrojů je to zcela nelogické, poněvadž právě malé solární elektrárny neškodí distribuční síti – naopak posilují její bezpečnost. Proč E.ON uplatňuje jinou obchodní politiku vůči svým zákazníkům v ČR není známo.
E.ON nesmyslně brání připojování nových solárních elektráren do sítě
Připouštím, že zcela jiná situace panuje u velkých solárních elektráren (s výkonem nad několik MW) , kde obava E.ON z poškození své sítě může být reálná. Nicméně E.ON má velice bohaté zkušenosti i z provozováním velkých solárních parků v Německu (fungují tam déle než 10 let) a dosud nedošlo k žádnému výraznému narušení fungování německé energetické sítě v důsledku solárních či větrných elektráren.
Současný instalovaný výkon solárních a větrných elektráren v ČR činí cca 3,5 % z celkového výkonu všech elektráren u nás, zatímco v Německu je tento podíl více než 10 %. Věříme, že E.ON disponuje nejlepšími odborníky, kteří ke své práci přistupují stejně zodpovědně a kvalifikovaně jako jejich kolegové v sousedním Německu, a jsou schopni regulovat výkon obnovitelných zdrojů. Konec konců v jižní Moravě a v jižních Čechách stěží platí jiné fyzikální zákony než v sousedním Německu.
Zákaz připojování malých solárních elektráren do sítě jistě postihne mnohé zákazníky E.ON v ČR. Určitě mnozí z nich nechtěli ohrozit fungování energetické sítě E.ON tím, že si chtějí postavit svoji malou sluneční elektrárnu. Jejich záměrem pravděpodobně bylo pouze částečně snížit svůj účet za elektřinu a malým dílem přispět k zlepšení životního prostředí. Z tohoto pohledu je zákaz E.ON o připojování malých slunečních elektráren zcela asociální, a navíc poškozuje pouze řadové občany ČR.
E.ON Energy Truck pošlete raději do Číny
Pokud jste nyní zákazníkem společnosti E.ON a chcete si připojit Vaší domácí solární elektrárnu do distribuční sítě E.ON – máte smůlu. Asi se budete muset přestěhovat do Německa, kde zákazníci E.ON nemají takovéto problémy. Navíc se Vám to vyplatí i finančně, poněvadž německá vláda podporuje realizaci malých solárních elektráren (žádné složité povolování jako s E.ON) na rozdíl od ČR, kde je to nyní zakázáno.
S ohledem na celkovou situaci kolem solárních elektráren u nás i v Německu je překvapující zpráva, že Německo od července 2010 dokonce zvyšuje své výkupní ceny pro solární energii až o několik euro centů (obdoba „zeleného bonusu“ v ČR) pro všechny malé solární elektrárny do výkonu 900 kW. Současně Německo sníží výkupní ceny pro velké solární elektrárny, což je zcela správné, a doufejme, že stejnou cestou se již brzy vydá i Česká republika.
Mnohem lepším řešením se mnohým může jevit přestěhování do Číny, kde nejsou vůbec žádná omezení s připojováním slunečních elektráren do sítě. Navíc čínská vláda podporuje své občany v rámci budování solárních elektráren daleko více než vláda ČR. Dotace na stavbu solárních elektráren v Číně činí až 75 % z investičních nákladů. Možná vás tam odveze E.ON Energy Truck, který nyní stejně asi zahálí. Konec konců není totiž co propagovat, neboť E.ON neumožňuje připojování nových solárních elektráren do své sítě.
Petr Skalnatý, skalnaty.petr@seznam.cz
