Česko se v Evropské unii může pochlubit jedním primátem.
V přepočtu na obyvatele má nejvíce malých obcí. Jenže malá obec rovná se i malý rozpočet, který zpravidla uzavírá cestu k evropským dotacím. Právě na financování obcí se zaměřilo letošní předvánoční setkání starostů a primátorů.
Česko má v Evropě v přepočtu na obyvatele nejméně aglomerací, zato nejvíce obcí a malých měst. Češi tak nejčastěji žijí v obcích s deseti tisíci, tisíci, ale i stovkami obyvatel. Jejich místní rozpočty jsou ovšem často velmi strohé. I přes relativně lákavé nabídky na využití evropských fondů proto řada obcí není schopna využít dotace na výstavbu školek, silnic, cyklostezek nebo čističek odpadních vod. Důvod? Deset až dvacet procent nákladů musí totiž financovat samy. To je ale někdy neřešitelný problém, o kterém země vytvářející eurodotační podmínky, tedy Německo, Francie, Itálie či Španělsko, nemají vůbec ponětí.
Nemáme lidi, nebudou peníze
Česko ovšem do statistických tabulek těchto zemí moc nezapadá. Například obec Břežany na Klatovsku. „Máme 170 obyvatel v průměrném věku 41 let,“ říká starosta této obce Pavel Benedikt. Není zde pošta, škola, lékař ani centrální kanalizace. „Nemáme ani tu nejmenší šanci sehnat peníze třeba na stavbu té čističky – i ta nejnižší finanční spoluúčast přesahuje možnosti našeho rozpočtu na deset let dopředu,“ říká. Jeho kolega ze stejnojmenné obce na Zlínsku má v „dědině“ o 882 obyvatel víc. I věkový průměr je tu lepší – 32 let. S problémy by se ale mohli bez váhání prohodit. Tady sice funguje škola a poštovní úřad, ale kanalizace chybí také.
Podobné to mají i jinde. Milionové náklady na výstavbu čističek či kanalizace přitom tyto malé obce nejsou schopny dát dohromady. „A to už nám od Bruselu nebo české vlády hrozí brzy podobně velké sankce, že jsme to nezvládli,“ stěžuje si další zástupce malé obce z Vysočiny. „Raději nás nejmenujte – kdo si stěžuje, tak je rebel; a to naší vesnici zrovna nepomůže,“ obává se.
Města a obce se na státní aparát přitom dívají s despektem na nejrůznějších úrovních. „Stát nás vodí za nos, na stejné dotační akce vyhlašuje různé podmínky,“ zlobí se starosta obce Tučná Stanislav Wolf. Podle něj se například spoluúčast obce na zateplení budov liší až o 40 procent.
„Děláme, co můžeme,“ brání se poslanci i ministři. „Vytvořili jsme programy i pro obce do tří tisíc obyvatel, jsou tu možnosti na dotace pro bezbariérové stavby nebo peníze na obnovu sakrálních památek třeba v blízkosti cyklostezek,“ tvrdí za stát ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Zároveň ale přiznává, že právě o tyto programy je enormní zájem, který stát někdy úředně i finančně těžko zvládá. Pro některé obce je to poslední a nepříjemný verdikt. Starostové, kteří „zaspali“, mají už totiž nejspíš smůlu.
Nejrůznější lákavé české i evropské programy určené právě obcím se sice uzavírají až 4. března příštího roku, prakticky ale zbývá několik málo pracovních dní, aby požadavky obcí stát uspokojil. „Kdo dřív přijde, ten dřív mele,“ dodává k situaci rozdělování dotací jeden z úředníků, který žádosti přijímá. Připomíná ale obcím, že když si vypracují skutečně dobrý podnikatelský záměr, mohou z podpory získat většinu peněz ke svým záměrům.
Samostatnou kapitolou jsou pak živelní pohromy. Zde stát může s povolením Bruselu zaplatit malým obcím plnou škodu. „Někteří starostové tak čekají na povodně jako na smilování,“ připouští Čunek.
Stavební úřady mohou obcím i zavařit
Předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda upozorňuje obce, že by se do obtíží mohly dostat nejen kvůli ministerským, ale i kvůli svým vlastním úředníkům. Jako příklad uvedl občasná pochybení stavebních úřadů při nařízených demolicích zchátralých objektů nebo likvidaci vytěžené zeminy při nových stavbách. Pokud se totiž nenajde vlastník nebo se mu neprokáže vina, musí zaplatit právě obec. „A jsou to i milionové částky,“ varuje starosty Svoboda.
Ukázkovým příkladem je letošní kauza Liberce se společností ECE, která staví obchodní komplex Galerie v centru města. Ta bez stavebního povolení jen na základě územního rozhodnutí měla vytěžit a „kamsi“ odvézt tisíce kubíků zeminy. „Celé je to zvláštní – podle propočtů tam musely tatrovky najezdit nějakých 20 tisíc jízd a najednou nikdo neví kam?“ podivuje se Cyril Svoboda.
Množí se jako krysy, obce bezbranné nejsou
Největší diskuze starostů ovšem vyvolává sestěhovávání problémových obyvatel na jednu adresu. „V některých domech a bytech nám roste počet obyvatel, jako by se klonovali. Je to, jako když se nekontrolovaně množí hlodavci,“ zlobí se jeden zastupitel. „Samozřejmě, že neřeknu, odkud jsem – ještě bych šel k soudu, že přirovnávám velké romské rodiny ke krysám,“ dodává.
„Máme dvoupokojový byt, kam se nám k trvalému pobytu přihlásilo celkem padesát osob,“ říká také Zdena Miklošová z Obrnic na Mostecku. Podle ní přitom musí tyto osoby do bydliště zaregistrovat, pokud majitel nebo nájemce bytu souhlasí. „Vlastníci, tedy i obce, jsou u nás pořád ještě často rukojmím nájemníků,“ souhlasí ministr Čunek. „Víte, že jsem prošel komunální politikou a toto téma je mi blízké,“ dodává.
Cyril Svoboda ale oponuje: „Zákon už dnes umožňuje obcím, aby trvalý pobyt neposkytovaly osobám, u nichž je podezření, že adresu jen zneužívají.“ Navíc připomíná, že trvalé přihlášení nezakládá těmto osobám nárok na nájemní vztah, takže obce se jim o případné náhradní ubytování starat nemusejí. Pokud jde navíc o obecní byty, město může jako vlastník souhlas s přihlášením další osoby do bytu nájemce odmítnout.
Zákony: obsahují příliš zákazů a příkazů
Jako předseda Legislativní rady vlády ale Svoboda starostům slíbil, že tento problém zkusí vláda vyjasnit v právě připravovaném Občanském zákoníku. „Je škoda, že před několika lety přestala platit „hygienická“ norma, kolik osob může obývat metr čtvereční bytu,“ myslí si starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík. Podle Svobody už dnes ale taková direktivní nařízení nebudou možná a legislativci budou muset vymyslet jiné řešení.
Zároveň si ale Svoboda myslí, že stát by měl ve tvorbě nových zákonů, norem a vyhlášek pořádně přibrzdit. „Někdy je to spíš na škodu věci, legislativa je šitá horkou jehlou a nepřehledná,“ dodává.
„Napohled dobrá politická gesta mohou mít navíc velmi nečekané a negativní důsledky,“ upozorňuje i primátor Kladna a člen předsednictva Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Například uvažované dotace středočeského hejtmanství na bezplatné školní autobusy. Tento „bohulibý“ nápad může podle něj časem vylidnit menší obce.
„Dopadne to nejvíc právě na malé obce, kterým se může stát, že přijdou o školy, což může způsobit určité odcizení dětí od svého bydliště,“ vysvětluje Dan Jiránek. „Každé jedno takové rozhodnutí může mít nečekané dopady,“ dodává.
