Místo rozhovoru nemůže být příhodnější. S Thomasem Jorbergem se scházíme v historickém komíně karlínské Kotelny, který už dávno okolí zplodinami nezamořuje a dnes plní čistě estetickou funkci. Jorberg se vyznačuje střízlivou dikcí i noblesou německého bankéře, konzervativnější finančníci by ho však v klidu smetli jako extrémního levičáka. Veškeré kritice může kontrovat tím, že v době úbytku zaměstnanců bankovního sektoru GLS ve velkém nabírá lidi a v domovské Bochumi se poohlíží po nové, větší centrále. Banka nepřetržitě roste a navzdory zavádění vysokých poplatků musí zvládat příval nových klientů.
Co si lze vůbec představit pod pojmem ekologická banka? Na jakém principu GLS funguje?
GLS Bank byla založena v roce 1974 jako družstevní banka. Náš obchodní model spočívá v tom, že vklady klientů investujeme výhradně do sociálně-ekologických projektů. Jde například o školy, ekologické zemědělství, obchody s bioprodukty a především obnovitelnou energii. 32 procent námi poskytnutých úvěrů dnes připadá na obnovitelné zdroje. Sami pak investujeme podle přísných kritérií. Ta jsou jak negativní, tedy že vylučujeme zbraně, drogy či jadernou energii, tak pozitivní. Zájemci musejí splňovat sociální standardy.
Dnes jsou veškeré bankovní produkty v principu zaměnitelné. Je úplně jedno, zda jdete do Commerzbank, Volksbank, Sparkasse nebo ke GLS Bank, říká Thomas Jorberg.
Co třeba takový ČEZ, který vlastní jaderné elektrárny, ale v Německu investuje do obnovitelných zdrojů. Financovali byste jeho větrný park?
Ne, pokud by šlo o jednu a tutéž firmu. Pokud by šlo o dceru, tak bychom to prověřili. Roli by mohlo hrát například to, zda cílem firmy je stoprocentně přejít na obnovitelnou energii. Máme výbor, který prověřuje, zda emitenti kritéria splňují. Vedle toho existují dnes už i instituce, které takové hodnocení poskytují, a my je od nich nakupujeme. První větrný park jsme přitom financovali v roce 1988. Tehdy určitě nebyly žádné banky, které by se do něčeho podobného pustily.
To se změnilo. V současnosti naopak přibývá institucí, které odmítají financovat či pojišťovat fosilní zdroje. Roste vám konkurence, nebo naopak profitujete z náskoku?
Obojí, jako průkopník máme náskok, který musíme dále zvyšovat. Na druhé straně zde vznikl obří trh, na kterém máme jen malý podíl. Jsem členem centrální poradní rady DZ Bank, což je druhá největší banka v Německu, a i tam diskutujeme otázky udržitelnosti a divestic do uhlí, což hodnotím velmi pozitivně. Většina bank dnes nabízí udržitelný produkt, ovšem jde třeba jen o fond nebo konto, ale nejde to bankou napříč, jako je tomu u nás. To zatím nemá nikdo.
Německo uvažuje o dani na fosilní paliva. Dopadla by i na domácnosti
Regulátor však může donutit chovat se udržitelně všechny.
Ano, akční plán pro udržitelné finance Evropské komise už existuje a debatuje se o takzvané zelené taxonomii, byť ještě není rozhodnuto. Definice, co je udržitelné a co ne, je však na tak nízké úrovni, že s tím nemáme žádný problém.
To, co prosazuje Evropa jako budoucí normu, by u vás už dnes neprošlo?
Orientují se podle principu Best in Class, což znamená, že měřítkem je ten nejlepší v daném odvětví, třeba automobilovém průmyslu. A to bez ohledu na to, že na něj stále dopadá aféra s dieselovými motory. Definice se navíc zabývá téměř pouze CO2, netýká se zemědělství a nezohledňuje sociální kritéria. Přesto však nutnost změn a snížení emisí povede v příštích dvaceti třiceti letech k tomu, že všechny průmyslové závody či dopravní systémy produkující oxid uhličitý se stanou vysoce rizikovými aktivy. Ze dne na den nebudou mít žádnou hodnotu, jako se to stalo u německých jaderných elektráren. Rozhodnuto je už i o německých uhelných elektrárnách, ale také třeba ocelářské hutě se budou muset proměnit na klimaticky neutrální provozy a extrémně hodně investovat. V celé Evropě to bude 180 miliard eur ročně, a to je velká šance pro všechny.
Společnosti, které dobrovolně vyklidí prostor, však může nahradit někdo jiný. Ty tak ztratí byznys, zatímco ty méně odpovědné ho získají...
To závisí na nastavení rámcových podmínek, které stanoví politici. Mnoho firem a neziskových organizací už dlouho prosazuje zavedení uhlíkové daně. Za tunu se musí platit minimálně 40 eur a v takovém případě se už nevyplatí uhelné technologie provozovat. Elektřina z obnovitelných zdrojů bude pak levnější než z uhlí i jádra. Tato diskuse probíhá nejen v Německu, ale celoevropsky, a pokud k tomu dojde, tak uhelné elektrárny skončí mnohem dříve než v roce 2038, jak doporučuje německá uhelná komise. Paroplynové elektrárny produkující výrazně méně emisí CO2 v té chvíli zlevní. Nutné je ale právě politické rozhodnutí.
Zelená ekonomka Johanisová: Musíme se vymanit z diktatury růstu
Je takové rozhodnutí reálné? V Německu možná ano, ale dovedu si představit, jakou bouři by uhlíková daň vyvolala nejen v Česku, ale i řadě dalších zemí EU. Prosazení bude trvat roky.
Může trvat dlouho, než se sazba vyšplhá na 40 eur za tunu. Daň jako taková by však mohla být zavedena v rozmezí tří až pěti let. V zásadě jde o tržní opatření, které zatěžuje emise. Dotace, omezení a regulace, které fungují v současnosti, představují oproti tomu plánované hospodářství. Navíc každá země musí dodržet pařížskou dohodu, včetně Česka. Čím dříve transformace začne, tím levnější bude. Proto bych doporučil i všem českým firmám neinvestovat už ani cent do uhlí a jádra. Namísto toho je potřeba investovat do regionálních obnovitelných zdrojů energie nebo moderních a efektivních paroplynových elektráren. Uhelné elektrárny přestanou být konkurenceschopné a nové jaderné elektrárny jsou v podstatě nezaplatitelné.
Daň by fungovala vedle emisních povolenek?
Daň musí povolenky nahradit. Cena povolenek je příliš nízká, a navíc zahrnují pouze energetiku a vybraný průmysl. To pro splnění pařížských závazků nestačí, zapojit se musejí všechny sektory, tedy i domácnosti. Existují však studie, které docházejí k závěru, že pokud by došlo k zavedení daně z CO2, nahradila by veškeré další odvody a příspěvky. Cena elektřiny pro některý průmysl, především však pro domácnosti, by se vůbec nezvedla.
A co doprava?
Doprava by byla jediným sektorem, který by se prodražil. Přímým dopadem by však bylo rozšíření úsporných aut. Minimálně při nákupu nového vozu by bylo možné růst kompenzovat.
Bransonův boj s klimatickou změnou: Ať firmy platí dividendy na obnovitelné zdroje
Vraťme se k samotné GLS. V době nízkých až záporných sazeb na rozdíl od zbytku trhu nepřetržitě rostete. Jak to?
Právě proto, že náš obchodní model spočívá v udržitelnosti a garantujeme, že každé euro bude investováno podle přísných kritérií. A přesně to požaduje stále více klientů v době, kdy se úroky propadly a vklady nevydělávají prakticky žádné peníze. Chtějí peníze uložit smysluplně, a každý měsíc proto získáme dva až tři tisíce nových klientů.
Navzdory tomu, že jste předloni zatížili všechny klienty šedesátieurovým poplatkem?
Přišli jsme kvůli tomu o 25 tisíc klientů, tedy zhruba o deset procent. V průběhu stejného časového období jsme však nabrali 35 tisíc nových klientů a dnes už kvůli poplatku nikdo neodchází. Úroková marže se v Německu v posledních dvou třech letech citelně propadla, přišli jsme o třetinu marže, a tedy o nejdůležitější zdroj příjmů. Je to cena za mimořádnou službu, kterou zákazníkům nabízíme. Klienti ji akceptovali, a to je rozhodující.
Upřímně. Jsem skeptický, že by se podobně zachovali třeba klienti v Česku.
Dnes jsou veškeré bankovní produkty v principu zaměnitelné. Je úplně jedno, zda jdete do Commerzbank, Volksbank, Sparkasse nebo ke GLS Bank. Už jen samotná spekulace o fúzi Commerzbank a Deutsche Bank ruinuje obě značky. Zákazník si řekne, že je jedno, jestli je u Commerzbank, nebo Deutsche Bank. V takové situaci je možné soutěžit cenou, z čehož vzejdou jen poražení. Nebo musíte vyvinout speciální obchodní model, za který jsou zákazníci ochotni zaplatit a který má pro klienty nějakou hodnotu.
| Thomas Jorberg (61) |
|---|
| • Byl jedním z prvních, kdo se u GLS Bank vyučil bankovním úředníkem. Po studiu ekonomie na Rúrské univerzitě v Bochumi nastoupil do banky v roce 1986 na plný úvazek. |
| • O sedm let později se stal členem představenstva, od roku 2003 se stal mluvčím představenstva, tedy v podstatě šéfem banky. |
| • GLS Bank má 218 tisíc klientů, aktiva spravovaná bankou vzrostla loni o 12 procent na 5,7 miliardy eur. Jde tedy spíše o menší peněžní ústav. |
| • Vedle uhlíkové daně je Jorberg zastáncem také dalších sporných opatření. Vyslovuje se třeba pro zavedení nepodmíněného příjmu. |
Dále čtěte:
Češi, ropáci Evropy. Špinavější města má už jen Polsko
Blahodárný smog? Znečištěné ovzduší nad Asií zpomaluje globální oteplování
Jak zastavit oteplování: vesmírné zrcadlo a další šílené plány
Umělé ochlazení Země může fungovat, tvrdí američtí geoinženýři
Politická superstar Ocasio-Cortezová o klimatické změně: Máme ještě rodit děti?
Infografika: Jak se zrychluje oteplování Země?
