V Ústeckém kraji bude v pondělí 4. září panovat nervozita. Přijedou na zastávky školní autobusy, či zůstanou v garážích? Spor krajského vedení s Dopravním podnikem Ústeckého kraje (DPÚK) o výši dotací na autobusovou dopravu eskaluje a slovník hrubne. Kraj označuje lidi z DPÚK za lháře a vyděrače, dopravce hovoří o hejtmanovi Jiřím Šulcovi (ODS) jako o gubernátorovi. Cesta zpět k jednacímu stolu už asi není možná. Obě strany se rozhodly hrát vabank. Dopravní podnik o peníze, Šulc o politickou budoucnost. Pokud krizi nevyřeší, odskáče si to on i jeho partaj. Paroubkova ČSSD je připravena situace využít ve svůj prospěch.
DPÚK oznámil, že k 8. září s dopravou končí. Jinou možnost vlastně ani nemá. Od 9. září má totiž přepravu osob zajišťovat ČSAD Česká Lípa, která nedávno vyhrála koncesní řízení. Majitelé DPÚK sázejí na to, že se ke zmařeným stamilionovým tržbám dostanou s pomocí soudů a arbitráží. Změna dopravce nic podstatného neznamená, jelikož českolipská ČSAD má shodného majoritního akcionáře. Jde o pokračování války, pouze se změněnou taktikou a v jiných uniformách. Řidiči z DPÚK však už přešli do České Lípy a lze předpokládat, že se přesune i část autobusové flotily. Z vyjádření Jiřího Šulce můžeme dovodit, že i nový přepravce má své jisté pouze do konce roku. Co bude dál? Hejtman by měl nejraději v kraji desítky drobných dopravců, kteří by si na něj nemohli vyskakovat, než jednoho „vyděračského monopolistu“, ač za normálních okolností je asi výhodnější jednat s jedním partnerem než s tuctem.
Ústecká kauza by měla vést k diskusi o tom, nakolik má veřejnou dopravu více ovládat trh a nakolik má tuto oblast regulovat stát, když finanční povinnosti a odpovědnost leží na krajích. Jde o obdobný problém jako ve zdravotnictví. I o dopravě rozhodne vývoj celostátní politiky – zda půjde doprava za Topolánkem, či doleva za Paroubkem.