Menu Zavřít

Dopravní boeing jako bojová stíhačka. Zkušební odpal vesmírné rakety Virgin Orbit dopadl na jedničku

12. 7. 2019
Autor: Virgin Orbit

Společnost Virgin Orbit britského miliardáře Richarda Bransona má za sebou úspěšný test počáteční fáze odpalu své rakety LauncherOne zavěšené pod křídlem dopravního letounu Boeing 747. Firma o tom informovala na svých internetových stránkách. Pakliže vše půjde podle plánu i nadále, již na konci právě probíhajícího léta by mohla tato raketa vynést do vesmíru první komerčně využívané satelity.

Test byl úspěšně absolvován tento týden ve středu, přičemž jako místo konání této nezvyklé letecké podívané byl vybrán vzdušný prostor nedaleko Edwadsovy letecké základny, která se nachází v Mohavské poušti zhruba 150 kilometrů severně od Los Angeles.

Spatřit jej ze země prostým okem nicméně bylo téměř nemožné. Letoun Boeing 747, kterému lidé od Virgin Orbit přezdívají Cosmic Girl, tedy Vesmírná dívka, se totiž v inkriminovaném okamžiku pohyboval ve výšce zhruba 10,5 kilometru.

Místo paliva voda

Ačkoliv byla podle dostupných informací zmíněná raketa plně letuschopná, k žádnému zažehnutí motorů nedošlo. A vlastně ani nemohlo, neboť namísto paliva byla pro dostatečnou váhovou věrohodnost naplněna pouze vodou a nemrznoucí směsí. A k čemu tedy byl takový test ve skutečnosti vlastně dobrý?

V první řadě se inženýři potřebovali ujistit, že oddělení jimi navržené vesmírné rakety od nosiče proběhne bez sebemenších potíží. Kromě toho takto ale měli i příležitost pozorně prostudovat její trajektorii poté, co začala padat volným pádem vstříc k zemi.

„Dnešní (středeční) test byl pro nás monumentálním krokem vpřed,“ zdůraznil šéf společnosti Virgin Orbit Dan Hart. „Je to milník pro celý vývojový program, a to nejen co se týče rakety, ale také pro náš letadlový nosič, naše pozemní podpůrné vybavení a všechny naše letové procedury.“

Snazší než na simulátoru

A spokojen byl i testovací pilot Kelly Latimer, jenž mohl celý test sledovat z první ruky přímo z kokpitu tohoto speciálně upraveného Jumba: „Let probíhal neuvěřitelně skvěle. Odpal byl extrémně hladký, raketa se odpoutala pěkně. Letadlo se přesně podle očekávání trochu naklonilo na stranu. Vše se shodovalo s tím, co jsme viděli na simulátoru – ve skutečnosti byla dynamika odpoutání se a ovládání letadla ještě lepší, než jsme čekali.“

Do vesmíru na konci léta

Samotný testovací program společnosti Virgin Orbit trvá již více než čtyři a půl roku. V rámci jeho první fáze museli Bransonovi lidé dokázat, že jejich raketa obstojí v náročných pozemních zkouškách. Ty mimo jiné zahrnovaly test funkčnosti motorů, palivových nádrží a čerpadel. V další etapě přišla na řadu zkouška tahu motorů běžících na plný výkon. Poté následoval středeční zkušební odpal, respektive odpoutání se od nosiče, přičemž v rámci poslední fáze by mělo dojít již na plnohodnotný orbitální test.

„Naši další raketu, kterou si už objedná náš první platící zákazník, jsme odhodláni vypustit dva měsíce, možná deset týdnu po uskutečnění prvního testovacího letu,“ nechal se podle webu CNBC slyšet Hart.

Nevšední, flexibilní a finančně dostupné

Hlavní předností této alternativní formy odpalu vesmírných raket je podle vedení společnosti Virgin Orbit její flexibilita. Vzhledem k tomu, že budou „startovat“ z letadla letícího vysoko nad zemí, a nikoliv z pozemního odpaliště, budou moct být na oběžnou dráhu vypouštěny téměř z kteréhokoliv místa na Zemi.

bitcoin školení listopad 24

Samotný projekt ovšem ve skutečnosti není ničím až tak úplně novým. Během devadesátých let minulého století se o něco podobného rovněž pokoušela americká zbrojovka Northrop Grumman. Ta k raketovým odpalům ze vzduchu používala pro změnu dopravní stroj Lockheed L-1011 Tristar.

Její pokusy však byly ve srovnání s těmi aktuálními finančně o poznání nákladnější. Jediný odpal ji totiž podle CNBC přišel na 40 milionů dolarů (v tehdejší cenové hladině tedy v přepočtu přes jednu miliardu korun). V případě Bransonovy společnosti Virgin Orbit je to o dost méně. Částka se pohybuje mezi 10 až 15 miliony dolarů (cca 227 až 340 miliony korun).

  • Našli jste v článku chybu?