Soukromá firma zachraňuje zbytkové podniky oboru
Dříve Barum holding, nyní Česká gumárenská společnost (ČGS) ovládá ve svém oboru výroby, o které neměli zahraniční investoři zájem. Má ryze české vlastníky a loňské hospodaření skončila se ztrátou téměř sto milionů korun. Přesto lze říci, že část českého gumárenství zachránila. Podniky, jež byly na odpis, se jí daří modernizovat a postupně v nich rozšiřuje výrobu. Loňský výsledek firma zdůvodňuje opravnými položkami a snížením tržeb, které odpovídalo recesi v oboru. Provozní hospodářský výsledek zvýšila oproti minulému roku o pětinu a index přidané hodnoty o více než šest procent. Privatizační podvod. Když se kuponoví akcionáři na začátku devadesátých let rozhodovali, kam mají vložit své body, byl předchůdce ČGS, společnost Barum holding a jeho výroba pneumatik tutovou výhrou. Vědělo se, že Barum má zahraničního investora, německý koncern Continental. Méně známé bylo, že si německý partner z českého gumárenského průmyslu vybere jen rozinku, otrokovickou výrobu osobních i nákladních pneumatik a spolu s ní zvučnou značku Barum. A že kuponovým „investorům zbudou jen okrajové gumárenské výroby – motopláště ve zlínském závodu Barum a pražská pneumatikárna Mitas. V lukrativní otrokovické pneumatikárně, jíž se naplnil sen o bohatém partnerovi pro joint–venture, měla česká strana, tedy Barum holding, od počátku jen malé slovo. V polovině devadesátých let vlastnila čtyřiadvacet procent akcií. Od roku 1998 nemá nic, protože Continental odkoupil i tento čtvrtinový podíl. Expanze na troskách. Cena, kterou německý koncern za otrokovický Barum Continental postupně zaplatil, nebyla nikdy zveřejněna. Vedení Barum holdingu se nicméně na ztrátu otrokovické pneumatikárny pilně připravovalo. V jeho čele tehdy stáli lidé z managementu pražské společnosti Mitas, která byla stoprocentní, a tím pádem i největší dcerou holdingu. Už v roce 1994 se ke skupině připojil výrobce protektorů Obnova Brno. S ním holding získal i prodejní síť, která by mu po odchodu otrokovického Barum Continentalu citelně chyběla. O dva roky později upevnil „zbytkový holding své postavení v Rubeně Náchod a koupil majoritní podíl v Buzuluku Komárov, v podniku, který se tradičně zabýval výrobou gumárenských strojů. V roce 1997 si holding připsal další akvizici, když koupil výrobce drobných pryžových dílců, společnost Gumokov Hradec Králové. Expanze pokračovala akvizicí IGTT Zlín a zakládáním zahraničních afilací v Polsku, Velké Británii a v USA. Letos na jaře holding podle agenturních zpráv dokonce pohltil švédskou pneumatikárnu Trelleborg. Generální ředitel České gumárenské společnosti Jaroslav Čechura pro týdeník EURO upřesnil, že český holding nebude ve Švédsku nic vyrábět. Od známého producenta motoplášťů pouze koupil výrobní program a na pět let i zavedenou značku. První české pláště se značkou Trelleborg se objeví na trhu tento měsíc. Investiční injekce. Stopy expanze je vidět i v areálu zlínského Svitu. V prostorách, které začal už ve třicátých letech budovat podnikatel Tomáš Baťa pro obuvnickou a strojírenskou výrobu, se nyní čím dál více uplatňuje gumárenská výroba ČGS. Kromě původních budov, které v areálu měla, teď skoupila i některé výrobní prostory, jež dříve patřily strojírenské společnosti ZPS. Jméno Barum zmizelo z názvu společnosti v roce 1996, kdy se holding přejmenoval na Českou gumárenskou společnost. Označení Barum v názvu výrobků nesmí ČGS podle smlouvy používat od roku 1999. S otrokovickou společností Barum Continental nicméně i nadále úzce spolupracuje. Ve zlínském závodě, který postupně rozšiřuje, pro ni vyrábí některé okrajové druhy silničních pneumatik. Česká gumárenská společnost získala letos na jaře jako jeden z mála ryze českých subjektů investiční pobídku. Česká vláda jí schválila pomoc pro rozšíření sortimentu výroby pneumatik a modernizaci pražských a zlínských provozů dceřiné společnosti Mitas. Investice za 58 milionů dolarů vytvoří na 500 nových pracovních příležitostí, zhruba 280 v Praze a 220 ve Zlíně. Investiční pobídka se vztahuje k nové výrobě, jež má být podle smlouvy osvobozena od daní po dobu pěti let. Investor nebude muset platit clo z doveze–ných strojů a zařízení. V pražských provozech se rozšíří výroba plášťů pro mimosilniční, stavební, manipulační a zemědělské stroje. Ve zlínských se modernizují linky a rozšířuje kapacita výroby. Největší v Evropě. V současné době chce Česká gumárenská společnost modernizovat i Rubenu Náchod, a to zejména ve výrobě veloplášťů. Během tří let by se měla jejich produkce zvýšit z nynějších pěti milionů kusů ročně na dvojnásobek. Pokud se firmě vize vyplní, bude ve výrobě veloplášťů největší v Evropě. Čechura připouští, že západoevropští výrobci nyní podobně jako Trelleborg provozy zavírají, protože je dusí asijská konkurence. V Náchodě se budou kromě veloplášťů běžných rozměrů vyrábět speciální velopláště, například pro profesionální závodní a sportovní kola. Také u motopláštů se chce ČGS do budoucna soustředit na vybavení pro sportovní motocykly. Rovněž v sortimentu osobních pneumatik bude vyrábět převážně okrajové rozměry. Se spíše zakázkovou než velkosériovou výrobou se zatím musí spokojit i divize technické pryže, i když do budoucna se připravují velké zakázky zejména pro automobilový průmysl. Malý, ale domácí. Českou gumárenskou společnost vlastní a ovládají lidé kolem ryze české podnikatelské skupiny S.K.I. Trust. Ta se v první polovině devadesátých let angažovala v potravinářství a prodeji drogistického zboží a budovala síť s názvem M–Holding. Z oboru, v němž nemohla v tlaku zahraničních řetězců dlouho přežít, včas vycouvala a nyní se věnuje pouze gumárenské výrobě. S.K.I. Trust skupovala akcie České gumárenské společnosti v průběhu minulého roku a svůj podíl postupně navýšila na nynějších 52 procent. Spolu se spřízněnými subjekty ale kontroluje spolehlivou a nenapadnutelnou dvoutřetinovou většinu. Česká gumárenská společnost má divizní uspořádání. V centrále zaměstnává jen pětadvacet lidí, v podnicích skupiny je to však zhruba pět a půl tisíce pracovníků.
