Osm roků se vědělo, že smlouva na leteckou záchranku letos končí. Strategický miliardový tendr politici nechali na poslední chvíli. A jde z maléru do maléru
„Většina primárů směřuje do budějovické nemocnice. Je za řekou, mezi těmi dvěma komíny,“ ukazuje technik za plot. Na osiřelém heliportu na bývalém vojenském letišti v Plané právě mluví o takzvaných primárních letech, tedy urgentních převozech zraněných do špitálu v Českých Budějovicích.
Je to jen pár minut, co se zdejší vrtulník Bell 427 vznesl. Operátorka jej poslala do Milevska. „Prý silná alergická reakce na píchnutí hmyzem,“ vysvětluje technik apo očku sleduje monitor počítače, na němž se promítají radarové záběry.
Stroj OK-EMI se vrací po půlhodině, místo nemocničního heliportu ale sedá přímo na základně v Plané. „Zdravotní stav paní se zlepšil, takže už nás nepotřebovala,“ přibližuje pilot, zatímco helikoptéra doplňuje palivo.
Jinak mu příliš do řeči není. Alfa-Helicopter, jeho současný zaměstnavatel, za tři měsíce zanikne. A z moderní stojánky zmizí život. Přitom Jihočeský kraj „vzdušný přístav“ za 58 milionů v Plané otevřel teprve před rokem.
Záchranku v oblasti dostali na starost vojáci. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) sice chtěl nejdříve v Plané zůstat, ale v posledních týdnech obrátil. Základna vznikne v Bechyni, odkud dříve létaly stíhačky a bombardéry a kde dnes sídlí ženisté.
A zdaleka nejde o jediný důsledek čerstvého tendru. Řízení pořádané ministerstvem zdravotnictví určilo, že příští čtyři roky budou leteckou záchrannou službu v Česku kromě policie a vojáků zajišťovat za 1,64 miliardy korun firmy DSA, slovenská Air-Transport Europe a rakouská Helikopter Air Transport.
Nepříjemnost pro pacienta
Jihočeští záchranáři nejsou ze změn nadšení. A nejen proto, že armádní vrtulníky W-3A Sokol, o dvě tuny těžší než Bell 427, budou sedět v Bechyni, čímž moderně a draze zařízená Planá ztratí jakýkoli význam.
Podstatnějším zádrhelem je podle nich sedm letových minut, které dělí obě letiště. O ně se prodlouží záchranné operace v jihočeském pohraničí.
„Nepříjemné je to zejména pro pacienta, ke kterému poletí pomoc déle. Jedná se o oblasti, kde jsou kvůli řídkému nebo mizivému osídlení nejdelší dojezdy a nejobtížnější orientace v terénu - pohraniční lesy Jindřichohradecka, Novohradské hory, jižní část Šumavy a příhraničí za Lipnem“ říká Marek Slabý, šéf jihočeské záchranné služby.
Má jen tři měsíce na to, aby vyřešil i řadu jiných věcí. Mimo jiné třeba to, že zatímco v bellu létala tříčlenná posádka, vojáci v sokolech budou do akce vyrážet v pěti.
Ministerstvo obrany i přes výtky tvrdí, že Bechyně je ideálním řešením, záchranka prý odtud zvládne v kratší době obsloužit více pacientů. „Tamější letiště je vnašem vlastnictví, můžeme využívat vlastní armádní zázemí bez nutnosti platit nájem,“ reaguje Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.
Podle informací týdeníku Euro totiž armáda o Planou ztratila zájem i kvůli vysokému nájmu, který měla za využití heliportu platit.
Zatímco dnes chce akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice po záchrance necelý milion za rok, obrana měla platit daleko víc. „A využití krajem navržené odstavné plochy vedle heliportu by vyžadovalo vysoké finanční náklady,“ tvrdí Pejšek.
Přitom sokol se do hangáru i na heliport vejde. Pouze by bylo nutné halu pro tento typ helikoptéry zkolaudovat a betonovou stojánku přizpůsobit většímu zatížení.
Tři smrtelné nehody
Záchranáře v jiných regionech zase znepokojilo vítězství slovenské firmy Air-Transport Europe v Olomouckém a Ústeckém kraji. Společnost provozuje stárnoucí vrtulníky AgustaWestland 109K2, zkonstruované prioritně pro alpské záchranáře.
Ovšem v letech 2006, 2015 a letos v září tři tyhle stroje v barvách slovenské záchranky spadly. Zahynulo celkem jedenáct lidí včetně lékařů a pilotů. Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky proti vítězství Air-Transportu Europe protestuje.
„Je to nesmírně alarmující věc. Není náhodou, že jejich stroje měly během deseti let tři smrtelné nehody. Je to závažný signál,“ zlobí se Roman Gřegoř, ředitel záchranky v Moravskoslezském kraji. „Nám je sakra do toho, s kým budeme riskovat vlastní život a zachraňovat pacienty,“ dodává.
I on byl jedním z těch, kdo tlačil na ministerstvo zdravotnictví, aby důležitý tendr vyhodnotilo až poté, co slovenské úřady vyšetří zářijový pád vrtulníku poblíž Banské Bystrice.
Něco takového ovšem resort Svatopluka Němečka (ČSSD) nechce ani slyšet. Do konce současného kontraktu zbývají už jen necelé tři měsíce a jakákoli další komplikace by mohla ohrozit provoz letecké záchranky nad Českem.
Samotná firma Air-Transport Europe mlčí. Její mluvčí Zuzana Hopjaková z Popradu vzkázala, že oficiální výsledky soutěže neznají, a tak se zatím nebude k ničemu vyjadřovat.
Za ANO, ale jako odborník
Členové devítičlenné hodnoticí komise ovšem výběr hájí. „Já budu tím, kdo bude do slovenské helikoptéry sedat. Nic nebezpečného bych si nevybral,“ odmítá Milan Brázdil, lékař letecké záchranky v Olomouci, že by Air-Transport Europe někdo záměrně protlačoval. „Pád vrtulníků ve většině případů způsobí lidský faktor.
Spadl jsem už dvakrát, nikdo neuvěří, jak hrozný zážitek to je,“ doplňuje Brázdil.
Kromě toho, že zachraňuje životy, je také poslancem za hnutí ANO. Jako politik figuroval v porotě jediný, žádná další strana tam svého zástupce nevyslala. A Brázdil odmítá, že by si tak Andrej Babiš chtěl ohlídat výsledek výběru. „Byl jsem nominovaný za ANO, ale jako odborník, který tomu dává 25 let, a jako jeden ze dvou lékařů v komisi,“ brání se Brázdil.
I když hlavní kritérium výběru tvořila cena, v první řadě se prý řešilo, jestli nabídnuté vrtulníky splňují technické parametry.
Úřad pro civilní letectví nejdřív tvrdil, že slovenské stroje AW109K2 požadovaným výkonnostním kategoriím nevyhovují, později ale obrátil.
Brázdil ktomu říká, že hned při výběru je Vladimír Němec z Ústavu letecké dopravy ČVUT ujistil, že u AW109K2 nehrozí žádná potíž a všechny podmínky plní. „Typové certifikáty těchto vrtulníků sice neobsahují status výkonnostní kategorie A, ale jde pouze o čurbes na straně Evropské agentury pro bezpečnost letectví,“ tvrdí Němec.
To potvrzuje i Pavel Matoušek, ředitel letové sekce Úřadu pro civilní letectví.
První vyjádření prý jeho lidé vydali bez dostatku informací. Což způsobil i fakt, že AW109K2 je poměrně starý vrtulník, u něhož certifikace proběhla už dávno.
„Vté době ještě požadavek na uvedení výkonnostní kategorie A v certifikátech neexistoval,“ říká Matoušek.
Babiš hodil vidle
Tahle „proměnlivá“ vyjádření odborníků jsou pravděpodobně důsledkem kvapné přípravy tendru. Že letos smlouvy končí, se vědělo už od roku 2008, kdy se osmiletý kontrakt na leteckou záchranku podepisoval.
Jenže současná vláda zakázku oddalovala a dostala se kní teprve na konci loňského roku. O věc se na ministerstvu zdravotnictví staral náměstek Josef Vymazal dosazený za hnutí ANO.
Zjistit, proč se do kontraktu nepustil dřív, nelze. V resortu už několik měsíců nepracuje, soustředí se jen na pacienty. „K problematice letecké záchranné služby z pozice primáře radiodiagnostického oddělení se nebude vyjadřovat,“tlumočí Martina Dostálová, mluvčí pražské Nemocnice Na Homolce.
Ostatně právě hnutí ANO se na podobě tendru podepsalo nejvíc. Když na začátku letošního roku chtělo zdravotnictví opět vypsat osmiletou zakázku za 3,2 miliardy, vicepremiérovi Andreji Babišovi se to nelíbilo. Brojil proti ceně kontraktu a zdůrazňoval, že záchranka je dobrým byznysem pro soukromé firmy. Nejradši by viděl, kdyby vrtulníky provozovala jen armáda a policie. (Přestože jejich náklady na provoz jsou násobně vyšší.) Generálové nad takovými slovy kroutili hlavami, protože nemají dost vrtulníků ani lidí.
Po Babišově naléhání vláda rozhodla, že nová smlouva bude jen poloviční -na čtyři roky a za 1,64 miliardy korun.
Ušetřilo se tedy jen zdánlivě. A vidina krátkodobé smlouvy položila například firmu Alfa-Helicopter, která v příštích měsících půjde do likvidace.
Babišovou vizí je, že od roku 2021 bude v Česku leteckou záchranku provozovat pouze státem založená neziskovka se svými vrtulníky. Přestože pak provoz bude muset masivně dotovat stát. 0
Letecká záchranka
v letech 2017 až 2021
Kdo bude létat nově (kdo létal dosud)
Brno: Policie ČR (dosud Alfa-Helicopter)
České Budějovice: Armáda ČR
(dosud Alfa-Helicopter)
Hradec Králové: DSA (dosud DSA)
Jihlava: Helikopter Air Transport
(dosud Alfa-Helicopter)
Liberec: DSA (dosud DSA)
Olomouc: Air-Transport Europe
(dosud Alfa-Helicopter)
Ostrava: Helikopter Air Transport
(dosud DSA)
Plzeň: Armáda ČR (dosud Armáda ČR)
Praha: Policie ČR (dosud Policie ČR)
Ústí nad Labem: Air-Transport Europe
(dosud DSA)
Nepříjemné je to zejména pro pacienta, ke kterému poletí pomoc déle.
Byl jsem nominovaný za ANO, ale jako odborník, který tomu dává 25 let. Vidina krátkodobé smlouvy nicméně položila firmu Alfa-Helicopter, která v příštích měsících půjde do likvidace. Příští čtyři roky budou leteckou záchrannou službu v Česku kromě policie a vojáků zajišťovat za 1,64 miliardy korun firmy DSA, slovenská Air-Transport Europe a rakouská Helikopter Air Transport.
Odbytý tendr na záchranku Výběr nových provozovatelů letecké záchranné služby vzbuzuje řadu kontroverzí a nejasností. Lékaři se obávají slovenské firmy Air-Transport Europe, které v posledních deseti letech spadly tři helikoptéry, Jihočeský kraj zase zpoždění záchranných akcí kvůli přesunu základny z Plané do Bechyně. I to jsou důsledky zbrklého tendru, na jehož přípravu bylo osm let, ale vláda jej schválila až letos na jaře.
O autorovi| Ondřej Stratilík stratilik@mf.cz
