Stále více firem v Česku kontroluje docházku svých zaměstnanců pomocí biometrie, především otisků prstů. Výhodou těchto moderních technologií je, že je nelze obelhat.
Foto: Holding CoNet
Kvalitní a přehledná evidence docházky zaměstnanců je jedním z klíčových kroků pro efektivní řízení firmy. Doba, kdy byla docházková agenda složitě tvořena tužkou na papíře, už minula. Moderní technologie umožnily vývoj sofistikovaných docházkových systémů, které podnikům šetří čas i náklady.
Tuzemské podniky ve velké míře využívají tři typy čteček pro evidenci docházky, a to zařízení na magnetické karty a na čipy nebo biometrické systémy. Technologie magnetických karet je v současné době na ústupu, protože magnetický proužek je náchylný k odření, karty se často lámou a je nutná jejich výměna. Navíc může docházet k záměně zaměstnanců, kteří si mohou karty snadno půjčovat. To platí i v případě čipů. Oproti tomu biometrické systémy riziko záměny zcela eliminují. „V současné době se začínají nejvíce prodávat biometrické docházkové systémy. Výhodou je praktická neoklamatelnost. Nepoužívají se žádné karty, které by si lidé mohli půjčovat. Odpadají také výmluvy jako zapomenutá, ztracená, poškozená karta,“ říká Libor Vaněk, jednatel společnosti Holding CoNet.
Pro družstvo i popelářské vozy
Nejžádanější variantou biometrických systémů jsou čtečky na otisky prstů. U některých jejich starších variant se podle Vaňka stávalo, že tři až pět procent pracovníků firem nemohlo být „přečteno“ například vinou poškozené kůže na ruce. Proto mívají tyto systémy možnost u některých pracovníků přece jen použít kartu, výjimečně PIN. „V současné době dodáváme již čtvrtou generaci čteček otisků prstů, které podstatně zvyšují procento úspěšně sejmutých otisků prstů až přes 99 procent. Kombinují několik vlnových délek světla, kterým se prst scanuje,“ přibližuje Vaněk.
Důležitým vývojem prošly možnosti zpracování dat. Od „off-line“ systémů přešli výrobci a následně i jejich klienti k „on-line“ přenosům dat po počítačové síti, díky čemuž lze přítomnost pracovníků zjistit prakticky okamžitě. „Dokonalejší systémy, z naší nabídky například OA3000, mohou sloužit i pro oboustrannou komunikaci, informace pro návštěvníky u vchodu a podobně,“ říká Vaněk. Některé ze systémů pak obsahují webový server, takže údaje o docházce lze okamžitě získat kdekoliv a kdykoliv prostřednictvím internetu. Jde například o systém Actatek, mezi jehož známé uživatele patří i společnost Student Agency či družstvo Jednota.
Na trhu jsou k dispozici i docházkové systémy včetně těch biometrických, které fungují s bateriovým napájením. „Vyzkoušeli jsme takové zařízení například u popelářských vozů, kde se evidují pracovníci při nastoupení a vystoupení z vozu. Je zřejmé, že při tom jsou jejich prsty nečisté či poškozené,“ pokračuje Vaněk.
Pozor na laciná čidla
Ceny moderních systémů na evidenci docházky soustavně klesají a odvíjejí se od použitých technologií i počtu zaměstnanců, které bude zařízení evidovat. „Nabízíme docházkové systémy na bázi rozpoznávání otisků prstů nebo RFID karet. Největší zájem je o systémy s rozpoznáváním otisků, které negenerují firmám sekundární náklady ve formě nákupu karet, jejich potisku a administrace. Systém s názvem Fingera s rozpoznáváním otisků prstů nabízíme již od 39 tisíc korun pro firmu do 50 zaměstnanců,“ říká produktový manažer společnosti Fingera Vladimír Kostiviar.
Cena by podle odborníků neměla být hlavním kritériem výběru. „Kvalita biometrického docházkového systému velmi záleží na použitém čidlu a algoritmu zpracování a porovnání otisku prstu. Na trhu se stále objevují laciná, nespolehlivá a nefunkční čidla,“ upozorňuje Patrik Starý ze společnosti IReSoft. Nejlevnější z její nabídky je balíček Alveno Biometrix s biometrickou čtečkou DSi 200, který pro firmu do 25 zaměstnanců vyjde na 17 tisíc korun bez DPH.
Využití především ve službách
Docházkové systémy na otisky prstů využívají podle Starého nejvíce firmy podnikající v oblasti služeb. Ze všech zájemců o biometrii tvoří 44 procent právě sektor služeb, a to především velkoobchod, maloobchod a zdravotnická zařízení. Naopak nejnižší poptávku po biometrii projevují podniky zabývající se IT technologiemi.
Na tuzemském trhu se vedle čteček otisků prstů objevují i další technologie, které pracují s biometrickými údaji. Patří mezi ně například snímače krevního řečiště na dlani nebo zápěstí či obličeje jako celku. V budoucnu se zřejmě ve větší míře setkáme i se čtečkami očních duhovek, které bude možné použít zejména pro přístupové systémy do zabezpečených prostor.
