Google kvůli své velikosti čelí čím dál větším problémům. Dostal se tam, kam dříve Microsoft
Google zcela zásadně změnil svět internetu a technologií a už několik let jim udává směr. Ovlivnil podobu také mnoha dalších oblastí, například odsál peníze z tradičních médií a vytvořil novou generaci inzerentů, kteří marketingové rozpočty raději utrácejí na webu. Příjem z reklamy představuje drtivou většinu finančních prostředků, které do Googlu proudí. A jsou to právě tyto peníze, jež z tohoto obra z Mountain View už nějakou dobu dělají tak trochu postrach. Peněz má totiž tolik, že může zkoušet proniknout do nových oblastí. Kupuje firmy zabývající se roboty, umělou inteligencí, internetem věcí, internetem snad úplně všude, auty bez řidiče, cestami do vesmíru. Pokud tento velkolepý plán vyjde, může se Google stát ještě větším, než tomu bylo doposud. Jenže do té doby musí vymyslet, co s problémy, které se na něj navalily.
V rozsáhlém kalifornském kampusu Googlu je navenek vše při starém. Volná firemní kultura, kterou Larry Page a Sergey Brin stvořili a která inspirovala další generace nejenom technologických firem, se stále projevuje lidmi na skateboardech, plnými ledničkami a jídlem zdarma, firemními školkami, poradami v parku na trávě, prolézačkami, skluzavkami, houpačkami a tak dále. Uvnitř se ale leckdy ten proslulý duch začíná vytrácet.
„Ne všude vládne ta slavná pohodová atmosféra.
Google vznikl jako naprosto liberální společnost, kterou si zamilovali skoro všichni, včetně vlády. Jenže teď už jsme tak velicí, že prostě nelze uniknout dohledu regulátorů a vlád. Jednou to přijít muselo,“ vykládal týdeníku Euro v sídle Googlu v Mountain View jeden ze zaměstnanců Googlu.
Potížisté z Evropy V domovských Spojených státech je Google stále relativně volným podnikem, i když i tam se hojně debatuje o jeho velikosti, vlivu a nakládání s hromadou informací, které sbírá o uživatelích. Výdaje Googlu na lobbing a kancelář ve Washingtonu ostatně každoročně narůstají. Mnohem větší problémy ale slavný podnik registruje v zahraničí. V Číně už delší dobu v podstatě neexistuje, stahuje vývoj z Ruska (což ještě nemusí být vše), Brazílie se nijak dobře netváří a patří k hlavním hybatelům odboje proti sledovacím taktikám NSA a Spojených států. Vůbec největší problémy ale způsobuje Evropa.
Starý kontinent už dříve ukázal, že velkým
americkým podnikům dokáže zatopit a že se jejich velikosti nezalekne. Příkladem
budiž Microsoft, který před nástupem Googlu zastával ve světě podobnou roli.
Microsoft věřil, že vše dělá správně a že se evropští vladaři mýlí. Steve Ballmer ostatně před Evropskou komisí popisoval, jak jeho firma dělá neuvěřitelnou magii. Poté ovšem přišla řada regulačních opatření a Redmond musel zacouvat.
Tím podobnosti mezi oběma firmami nekončí. Google sice vznikl jako velice otevřená společnost, která miluje open source aplikace a otevírá se komunitě, Microsoft byl pravý opak a naopak těžil ze své uzavřenosti. Nyní se role obrací, a zatímco Microsoft se pod Satyou Nadellou stále více otevírá, Google je rok od roku uzavřenější a tajemnější.
V Evropě dokonce zaznívají hlasy, že by se Google měl rozdělit na dvě části tak, aby nebyl tolik dominantní. Nový eurokomisař pro digitální agendu Günther Oettinger chce oslabit vliv amerických firem a také u ostatních komisařů je Google první na ráně. Google se v Evropě snaží rozvíjet takzvaný pozitivní lobbing, v rámci kterého otevřel výzkumná a vývojová centra, na vysokých školách platí výzkumy, studentům stipendia a tak dále. Bývalý šéf Googlu a jeho dnešní „vrchní lobbista“ Eric Schmidt má dost možná nejtěžší práci v celé firmě. Dohledy států jsou ale pouze jednou frontou, kde se úplně vše nedaří podle představ. Příjmy Googlu v posledních měsících začaly vykazovat nejnižší růst za posledních šest let. Podnik i tak v celkových tržbách meziročně rostl o více než 19 procent, zpomalení ale ukazuje, že se blíží strop.
Problém je v tom, že Googlu začaly padat tržby z takzvané PPC reklamy, kdy se platí za jedno kliknutí. Tyto reklamy Google používá zejména ve svém zcela zásadním produktu – vyhledávání. Dlouholetý tahoun se může zadřít s tím, jak do hry stále ve větším měřítku vstupují mobilní služby a aplikace. Tam už Googlem vynalezená forma reklamy tolik nefunguje. Google sice stvořil Android a nepřímo na něm ze služeb generuje slušné peníze, na příjmy z tradičního webového hledání to ale nestačí. Navíc lidé na mobilních zařízeních často nepoužívají internet stejným způsobem jako na tradičním počítači. K mnoha službám jsou dostupné přímo samostatné aplikace, takže je možné místo hledání na Googlu přímo využít Yelp a tak dále. V Mountain View rovněž nepochopitelně minuli rozvoj chatovacích aplikací typu WhatsApp a podobně. Problémový Amazon Google se snaží ve svém vyhledávání agregovat vše možné, chytré telefony ale tyto snahy rozdrobují. Vedení Googlu už samo uvedlo, že v internetovém hledání považuje za větší konkurenci Amazon než třeba Bing od Microsoftu či Yahoo. Uživatelé totiž nechodí produkty hledat na Google tak často a v takovém množství jako přímo na Amazon.
Amazon dělá problémy i jinde. Před pár měsíci vyhrál souboj s Googlem o odkup služby Twitch. Ta vyšla na dvě miliardy dolarů a Googlu teoreticky mohla pomoci odchytit něco, čemu se dá přezdívat „televize budoucnosti“. Twitch ve Spojených státech generuje zhruba polovinu živého streamovaného videa z internetu, zatímco třeba CNN patří necelé procento. Může to být trend jedné dospívající generace, ale také nemusí.
Hráči videoher mohou pomocí Twitche vysílat průběh svého hraní a vše komentovat.
Další hráči pak jejich snažení sledují a vyjadřují se k němu. Hry jsou rychle rostoucí fenomén a byznys po celém světě, což pro Google mimo jiné znamená to, že mu Twitch bere publikum a inzertní příjmy z YouTube.
Peníze, které by jinak mířily do Googlu, si vedle Amazonu berou také jiní. Mobilní reklama začala velice dobře fungovat na Facebooku a Twitteru. Mark Zuckerberg proto chce do tohoto mixu přidat video. Tím by opět nahlodal byznys YouTube. Potenciál je tu značný, vedle Facebooku totiž disponuje také stále rostoucím Instagramem. Google se ani na několikátý pokus nedokázal v sociálních
sítích uchytit a jeho Google+ upadá do zapomnění.
Facebook a další navíc Googlu srážejí marže. Do hry v budoucnu může zásadně promluvit i další hráč. Zatímco Facebook díky statusům a jinému obsahu ví, co uživatelé dělali v minulosti či co mají rádi, což Google v podstatě kopíruje, jedna služba bude vědět, co lidé budou chtít koupit v budoucnu. Pinterest funguje jako elektronická nástěnka, kam si lidé připínají věci, které se jim líbí. Existuje zde tedy vysoká pravděpodobnost, že si tyto věci budou chtít pořídit. Správně zamířená reklama může mít mnohem větší účinnost než ta, kterou dnes nabízí konkurence. Je dobré umět předpovídat budoucnost.
Budoucnost s Pichaiem Nynější šéf Googlu Larry Page podle informací z nitra společnosti už nějakou dobu nebyl spokojený s tím, kam jeho podnik směřuje. V hierarchii proto vytáhl nahoru Sundara Pichaie, pod kterého nyní spadá mnoho klíčových produktů společnosti. Pichai dostal na starost exekutivní záležitosti a Page se má více soustředit na strategické vize a myšlenky. Strategické myšlení ale může sehrát zásadní roli do budoucna. Google je pořád zde a pořád je neuvěřitelně silný. Díky datům, která sbírá, může vytvořit samostatné a inteligentní budovy, auta bez řidiče, osobní robotické asistenty a mnoho dalšího. Page s Brinem často kroutí hlavami nad tím, že je lidé nechápou. Oni skutečně věří tomu, že by otravnou práci měli dělat roboti a že není důvod denně dvě hodiny sedět za volantem, když to lépe zvládne odřídit inteligentní systém, a člověk si tak třeba může číst. Pokud možno samozřejmě e-book koupený na Google Play a zobrazovaný na tabletu s Androidem.
Brin s Pichaiem často hovoří o budoucnosti
více obrazovek. Jinými slovy chtějí Android dostat i do televizí a dalších strojů. Zrovna televize jsou ovšem příkladem toho, že to vůbec nemusí být lehké. Výrobci televizí si raději chystají systémy vlastní, protože nechtějí být, stejně jako výrobci smartphonů, pouhými montovnami krabiček. Chtějí mít obsah, na kterém vydělají.
Tady proti Googlu vystupuje také možné omezení síťové neutrality. Internetoví poskytovatelé se hněvají, že firmy typu Google vydělávají na obsahu, který oni musejí doručovat ve výborné kvalitě. Pokud spory vyhrají, budou chtít po dodavatelích obsahu desátky.
Google je stále velice lukrativní záležitostí. „Google mezi našimi studenty platí za nejatraktivnějšího zaměstnavatele tady v Silicon Valley,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro prezident San José State University Mohammad Qayoumi. Jeho škola je největší státní univerzitou ve Spojených státech a dodává mozky do celého Silicon Valley. Důležité je ovšem to, co na toto téma dodává: „Ale stále větší zájem je také o Facebook a další, v podstatě o generaci mladší firmy.“
Google se snaží ve svém vyhledávání agregovat vše možné, chytré telefony ale tyto snahy rozdrobují.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz
