Rýsující se vládní koalice bude podivný slepenec
Nizozemsko ještě docela nedávno platilo za jednu z nejklidnějších zemí na světě. Někteří Holanďané si dokonce stěžovali na nudu. V politice jejich země prakticky o nic nešlo. U vesla se střídali seriózní politici, mezi nimiž nebyl velký rozdíl. (V době, kdy byl Václav Klaus premiérem, považoval všechny tamní významné politiky za socialisty, ať už byli členy křesťanské či sociální demokracie.)
Nuda však skončila a poslední volby (15. května) to pouze potvrdily. Dosud nejsilnější sociální demokracie úplně propadla a s největší pravděpodobností zůstane mimo vládní koalici. Vyhrála křesťanská demokracie, která se však tentokrát více inspirovala nápady, k nimž měl blízko i zavražděný politik Pim Fortuyn. A Fortuynův pestrobarevný seznam nejrůznějších osobností (který snad ani nelze označit za stranu) dosáhl historického úspěchu – jako zcela nový subjekt skončil na druhém místě.
Divadlo, atentát i duch války.
Začněme však tím, co volbám předcházelo. Klidná nizozemská politická scéna se v posledních měsících stala nečekaným divadlem. Vzruch přinesl právě Pim Fortuyn, označovaný za předáka krajní pravice. I když Nizozemci vedou spory, zda Fortuyn skutečně patřil k extrémním politickým silám, není pochyb o tom, že jeho výroky měly k tradičně opatrným politickým formulacím daleko. Politikům Fortuynova typu nelze upřít jedno: bývají nejlepšími baviči na politické scéně. Zatímco někteří politologové v této souvislosti upozorňují, že divadlo k demokracii patří, jiní varují před situací, kdy se taková „zábava“ stává prostředkem k prosazování nedemokratických postojů.
Fortuynova rétorika se netýkala pouze přílivu přistěhovalců v době, kdy už je Nizozemsko údajně plné. Stále více se zaměřoval na kritiku fungování veřejných služeb, za něž by měla vláda nést zodpovědnost. Tady to už občas byl černý humor. Fortuyn prohlašoval, že ministr zdravotnictví je horší než bin Ládin a že při čekání na operaci v nemocnici umírá více lidí, než zahynulo při teroristických útocích 11. září.
V dubnu nizozemská politika zažila značný otřes. Holandský klid narušil duch válek na Balkáně, kde se Nizozemci účastnili mírových misí OSN. Vláda socialistického premiéra Wima Koka byla nucena rezignovat kvůli faktu, že nizozemští vojáci v roce 1995 nezabránili masakru v bosenské Srebrenici, ačkoliv to údajně byla jejich povinnost.
Deset dní před volbami pak přišla další rána. Pim Fortuyn byl zavražděn. Nizozemsko zažilo politický atentát. Legenda o usmrceném Fortuynovi asi bude v zemi nadále žít, podobně jako Američané dosud vzpomínají na zavražděného prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Jako Harry Potter.
Vítěz voleb a šéf křesťanských demokratů Jan Peter Balkenende se na rozdíl od neúspěšných socialistů nepouštěl do tak ostré kritiky Fortuyna. Naopak se s ním shodl na některých požadavcích, byť je nestavil tak konfrontačně. Křesťanští demokraté také usilují o to, aby se přistěhovalci lépe zapojili do nizozemské společnosti, naučili se jazyk a přijali místní kulturu. Volby jasně ukázaly, že Holanďané dali přednost této střední cestě před „útoky na extremismus“ v podání sociálních demokratů.
Sám Balkenende, jako nejvážnější kandidát na post nizozemského premiéra, se také tak trochu hodí do dnešní nizozemského politického divadla. Ačkoliv ho mnozí považují spíše za tichého muže, tento bývalý profesor filozofie se snaží využít své podoby s Harrym Potterem – hrdinou dětských románů a filmů. Takové přirovnání se objevilo snad ve všech novinách, které se nizozemskými volbami zabývaly.
(Ne)možná koalice.
Malou záhadou zůstává, jak může fungovat koalice, kterou hodlá Jan Peter Balkenende sestavit. Ačkoliv se křesťanští demokraté Fortuynovým lidem trochu názorově přiblížili, existují nadále značné rozdíly. Třetím partnerem navíc mají být liberálové ze strany VVD, kteří hlásají hlavně volný trh.
Pim Fortuyn, který se netajil svou homosexuální orientací, tvrdil, že na muslimských přistěhovalcích mu vadí hlavně jejich nedostatek tolerance – tak typické pro Nizozemsko. Křesťanským demokratům se ovšem nelíbí homosexuální sňatky, eutanázie, potraty ani volný prodej marihuany. Tedy to, co řada Nizozemců považuje za přirozenou součást dnešní kultury země.
Jedním z předních představitelů Fortuynovy formace je Winny de Jongová, která se angažovala v oblasti ochrany práv spotřebitelů. Najde společnou řeč s liberály z VVD?
Řada pozorovatelů navíc upozorňuje, že Seznam Pima Fortuyna je sám o sobě příliš různorodý na to, aby tito lidé vydrželi pohromadě. Skeptici tvrdí, že dříve než se stihne sestavit nová vláda, Fortuynova formace se rozpadne.
Vše závisí na tom, zda se Nizozemcům přece jen podaří zachránit něco ze své staré politické kultury – především ochotu ke kompromisům, byť ty stojí mnoho úsilí. Ustoupit budou muset všechny strany.
