V zemi helvetského kříže plánují referendum o platech manažerů
Obyvatelé Švýcarska dokázali jako první porazit středověké rytíře na koních, vynalezli oříškovou i mléčnou čokoládu a také mají jeden z nejstarších demokratických politických systémů na světě. Nyní připravují další novinku – švýcarský podnikatel Thomas Minder se rozhodl omezit odměňování špičkových manažerů. A může být úspěšný. Minder totiž již získal 100 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby švýcarskou vládu požádal o vyhlášení referenda. Podpoře veřejnosti se není co divit. Platy členů představenstva dvaceti největších švýcarských firem vzrostly podle údajů švýcarské nadace pro udržitelný rozvoj Ethos mezi roky 2005 a 2006 o 17 procent, zatímco běžní zaměstnanci si polepšili jen o 2,5 procenta.
Konec přeplácení neúspěšných.
Co vedlo Thomase Mindera, vlastníka malého výrobce kosmetiky jménem Trybol, k boji proti rychle rostoucím odměnám manažerů? Minder, kterému německy píšící tisk přezdívá Vilém Tell akcionářů, dodával čtyři roky švýcarské letecké společnosti Swissair zubní pastu, toaletní vody, balzám na rty a krémy na ruce. V roce 2001 však skončily aerolinky v konkurzu a Minder mohl na další zakázky zapomenout. „Když se za několik měsíců objevila zpráva, že předseda představenstva Swissairu Mario Corti dostal předběžnou prémii ve výši 12,5 milionů švýcarských franků, zhroutil se pro nás svět,“ řekl Minder německému týdeníku Spiegel. K činu se Minder odhodlal až 30. října 2006, kdy začal spolu se svými rodiči, partnerkou a dvěma zaměstnanci sbírat podpisy pro uspořádání referenda a spustil vlastní internetové stránky (www.abzockerei.ch/).
Minderova iniciativa zřejmě přišla v pravý čas. K veřejné podpoře jeho úsilí přispívají i současné turbulence na finančních trzích. „Nemohlo se nám stát nic lepšího než miliardové odpisy, které musela přiznat banka UBS. Přitom její šéf Marcel Ospel za tři roky zdvojnásobil svůj plat na částku převyšující 24 milionů švýcarských franků. Jeho hodinová mzda tak dosahuje 13 tisíc franků, což odpovídá 580násobku minimální mzdy. Nicméně alespoň všichni pochopí, že mzda a osobní výkon šéfa UBS Ospela nemají žádný vztah,“ řekl týdeníku Spiegel Minder.
Rozhodovat má valná hromada.
A o co Minderovi vlastně jde? Jeho iniciativa požaduje úplný zákaz takzvaných zlatých padáků neboli odbytného, odměn vyplácených dopředu a prémií při nákupech a prodejích firem. Kromě toho by si nadále představenstvo nemělo určovat platy samo, ale jejich stanovení má připadnout valné hromadě. Tato opatření by se měla týkat na burze kotovaných firem a Minder tak chce dle svých slov chránit vlastníky firem před nekonečnou chamtivostí jejich manažerů. Přitom se Minder rozhodně nevnímá jako průkopník socialismu. „Jsem liberál, můj návrh je v souladu s tržních ekonomikou,“ prohlásil pro Deutsche Welle.
Politická podpora.
Šance, že Minder něco ovlivní, nejsou přitom malé. Stojí za ním nejen švýcarští občané, kteří iniciativu podepsali, ale i politici. To platí pro švýcarské sociální demokraty, zelené a část levicových uskupení. Jen pravé křídlo Švýcarské lidové strany se zatím ještě nevyjádřilo. Nicméně zákonný postup je jasný: shromáždí-li někdo více než sto tisíc podpisů, tak musí parlament během dalších tří let předložit text navržené lidové iniciativy k hlasování v celonárodním referendu. Pokud by švýcarští občané text předložené iniciativy schválili prostou většinou, tak se stává přímo zákonem. “Z asi dvou stovek takovýchto lidových iniciativ jich prošlo jen patnáct,” řekl Deutsche Welle politolog Thomas Milic z univerzity v Curychu. Švýcarská vláda totiž obvykle během tříleté lhůty přijde s vlastním návrhem obsahujícím některé prvky z předkládané iniciativy. Tak ještě před referendem dojde k zakotvení některých požadavků v zákoně, což lidovým iniciativám vezme vítr z plachet.
První výsledky.
Jak dopadne Minderova iniciativa ukáže budoucnost. Minder sám chce v březnu odcestovat do Bernu se 120 tisíci podpisy. Přesto jeho působení už nyní přináší první výsledky: švýcarské firmy samy začaly snižovat odměny svých top manažerů. Například Thomas Limberger, ředitel technologického koncernu Oerlikon, měl získat roční plat 20 milionů švýcarských franků. Když se však v polovině ledna zvedla vlna rozhořčení, firma zařadila zpátečku a Limberger se spokojí se 7,7 milionu franků. Podobně reagoval i basilejský farmaceutický koncern Novartis, když předseda jeho představenstva Daniel Vasella ztratil právo na zlatý padák. Jeho smlouva předpokládá odškodné ve výši 90 milionů eur a od roku 2009 klauzule zaručující mu toto právo podle Süddeutsche Zeitung vypadne.
Další referendum na obzoru.
Minderova politická činorodost nebude zřejmě očekávaným předáním podpisů v Bernu vyčerpána. Minder již nyní sní o další lidové iniciativě, která má zabránit zneužívání označení švýcarského původu. V praxi má tedy mimo jiné zamezit tomu, aby třeba v Německu vyráběná kosmetika byla opatřována švýcarským křížem. „Už jsem formuloval text návrhu,“ prozradil Minder švýcarskému deníku Blick.
BOX
Vilém Tell akcionářů
Narozen 26. prosince 1960. Po vystudování obchodní akademie zamířil do Francie, kde pracoval jako kloboučník. Následovalo manažerské vzdělání v USA. Je svobodný, ale již osm let žije s jednou partnerkou; děti nemá.
