Politici rozhodnou, zda si metropole postaví novou radnici. Tím by se konečně mohli posunout dál v kauze Škodova paláce
Před dvanácti lety pořídil exprimátor Pavel Bém pražským úředníkům příliš těsnou a především dost předraženou klec - Škodův palác. Dnes proto politici opět stojí před rozhodnutím, kam magistrát v budoucnu posadit. Zda úřad zůstane na Jungmannově náměstí i po roce 2026, nebo si postaví vlastní, novou radnici, musí Praha rozseknout už teď. Bez toho se nemůže posunout ve sporu se svým domácím - společností Copa Retail. Město se s ní už přes tři roky neúspěšně soudí o snížení astronomického nájemného. V současnosti platí téměř čtvrt miliardy korun ročně a firma sama vytrvale nabízí stamilionovou slevu na činži. Něco ale za to samozřejmě chce - aby se Praha vzdala předkupního práva na palác, které může uplatnit v roce 2021. A nyní se zdá, že se všichni mohou dočkat.
RADĚJI S REZERVOU
Do konce dubna by měli pražští radní dostat na stůl materiál, který zhodnotí možné varianty - zůstat ve Škodově paláci i po roce 2026, dokdy je platná nájemní smlouva, nebo se přestěhovat, a pokud ano, tak kam. Součástí návrhu bude i analýza čtyř míst, kde by mohla radnice sídlit. Studii připravil na zadání primátorky Adriany Krnáčové Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). „Já sama považuji za nejefektivnější a nejekonomičtější řešení stavbu nové radnice, ale uvidíme, jak se k tomu postaví kolegové z rady.
Podrobnosti zatím tedy rozebírat nebudu,“ řekla týdeníku Euro Krnáčová.
Do případného stěhování zbývá ještě deset let, a tak se může zdát, že je dost času.
Ovšem v Praze trvá i soukromým investorům příprava realitního projektu v průměru kolem sedmi let. Pro veřejný sektor, který zdaleka není nejpružnějším investorem, bude jedna dekáda na postavení nového domu pro více než tisícovku úředníků - navíc v souladu se zákonem o veřejných zakázkách - jen taktak.
Zvlášť proto, že se nová radnice může stát ikonou města, kterému kdekdo vyčítá architektonickou bázlivost a šeď. Pokud Praha přípravu stavby správně uchopí, má šanci po vzoru slavné londýnské radnice od Normana Fostera přezdívané Vajíčko získat po letech nový symbol. Zároveň by taková budova mohla nastartovat rozvoj rozsáhlého území ve svém okolí.
SMÍCHOV, NEBO FLORENC?
Pokud se radní rozhodnou pro stavbu nové radnice, mohla by vyrůst buď na Smíchově, nebo na Florenci. To jsou dvě lokality, které vyhodnotila studie IPR - týdeník Euro ji má k dispozici - jako nejvhodnější. Hodnotily se ještě dvě možnosti rekonstrukce stávajících budov, a to Kongresového centra Praha a funkcionalistické budovy bývalých Elektrických podniků v Holešovicích.
Výhodou Kongresového centra by bylo to, že jej vlastní město Praha spolu s ministerstvem financí. Úvahy o tom, jak využít monumentální stavbu na Vyšehradě, nejsou žádnou novinkou. „Je potřeba říci, co s Kongresovým centrem dál. Jestli se na něm dá například nastavět dvacet pater, jako má protilehlá Corinthia, a sestěhovat tam třeba úředníky z budov z centra města a ty prodat, nebo jestli ho prodat,“ zamýšlel se už před rokem a půl ministr financí Andrej Babiš. Když se teď podobně zamysleli architekti z IPR, vyšlo jim, že efektivita využití kongresové budovy pro magistrát je nízká a náročnost přestavby by byla extrémní.
O něco příznivěji dopadla analýza přestavby sídla Elektrických podniků, na které byla v roce 1926 uspořádána architektonická soutěž a je kulturní památkou. Budova, svého času největší administrativní komplex v metropoli, by se dispozičně pro magistrát hodila, oproti dalším variantám nemá ale tak dobrý přístup MHD a především Praze neříká pane - objekt vlastní realitní skupina CPI Radovana Vítka.
Jako nejvhodnější se autorům studie jeví varianta, že by novostavba vyrostla na pražském Smíchově - v místech, kde je dnes autobusové nádraží Na Knížecí. Lokalita je součástí velkého transformačního území, které se táhne od Knížecí v podstatě až po zlíchovský lihovar. Valnou část bývalých drážních pozemků má historicky zasmluvněnou developerská společnost Sekyra Group. Tu možnost, že by na severní hraně území mohla vyrůst pražská radnice, viditelně potěšila, ačkoli pozemky pod autobusovým nádražím nejsou její, ale pražského dopravního podniku.
„Ale i tyto pozemky byly součástí změny územního plánů pro smíchovské nádraží, kterou schválili zastupitelé před rokem a půl, takže se na nich dá stavět. My jsme vždy počítali s tím, že by tam měla vyrůst nějaká významná veřejná budova, na kterou naváže naše bloková rezidenční výstavba. Radnice by samozřejmě dodala celému území důstojnost a přitažlivost,“ říká Leoš Anderle, ředitel developmentu společnosti Sekyra Group.
KRÁSNÝ UZEL
Sekyra Group ve svých urbanistických studiích vždy kalkulovala s tím, že by se autobusové nádraží Na Knížecí přesunulo směrem ke smíchovskému vlakovému nádraží.
V plánech developera je velké P+R parkoviště pro 450 aut, které na Smíchově chybí, a na jeho střeše by měly stání autobusy. Parkovací dům s autobusovým nádražím by se napojil na křižovatku u Radlické. „Vznikne tam krásný dopravní uzel. Autobusy nebudou vjíždět do Smíchova, budova parkoviště se propojí s železničním nádražím, tramvaj a metro už tam je,“ podotýká Anderle. S přesunem nebo významnou redukcí autobusového nádraží Na Knížecí počítá i studie IPR, zároveň však časovou náročnost přesunu autobusů uvádí jako jednu z mála překážek plánu.
„Nemusí to být nadlouho. Parkovací dům s autobusy se dá postavit bez ohledu na to, kdy bude rekonstruováno vlakové nádraží,“ soudí Anderle. Podle posledních zpráv by ale ani modernizace smíchovského nádraží nemusela být v nedohlednu. Správa železniční dopravní cesty počítá, že by Smíchov měl být v první vlně rekonstrukcí nádraží, na které má v následujících třech letech padnout pět miliard korun.
MÍSTO VŘEDU RADNICE?
Poslední alternativou je Florenc. Nová radnice by teoreticky mohla vyrůst mezi ulicemi Sokolovská, Ke Štvanici a Za Poříčskou bránou.
To je jedno z nejvýznamnějších míst, které by si takovou budovu zasloužilo. Dopravně je excelentní - leží na křížení dvou linek metra, na tramvaji, v těsné blízkosti autobusového a v docházkové vzdálenosti vlakového nádraží. Nevyužitý potenciál území, které je dnes spíše ostudou města, si uvědomovala už minulá rada exprimátora Hudečka.
Nechala proto zmapovat, jak by se dalo zhodnotit. Už tehdy přemýšleli radní, že by se tam dal přesunout magistrát.
Pozemky patří městu, dopravnímu podniku a menší část společnosti Billa. Investiční záměr počítal s revitalizací vestibulu metra a nástavbou zhruba šesti- až sedmipodlažní budovy. Na projektu by se muselo podílet město, dopravní podnik a Billa, která tam má dnes supermarket. Investiční náklady by se podle záměru pohybovaly kolem 2,5 miliardy korun, z čehož by necelá půlmiliarda připadla na úpravy stanice metra.
Proč tedy Knížecí, a ne Florenc? Patrně proto, že není jisté, zda by kapacita výsledného objektu stačila pro potřeby magistrátu, a hlavně by šlo - na rozdíl od Knížecí, kde by se budovalo na zelené louce - o komplikovanou stavbu nad metrem, kde by se navíc město muselo domlouvat s dalšími aktéry.
I sami lidé z IPR ovšem tvrdí, že pokud by se jen trochu změnily parametry, podle kterých jednotlivé možnosti bodovali, pořadí prvních dvou by se mohlo promíchat.
240 mil. Kč platí město ročně na nájemném společnosti Copa Retail.
Pro veřejný sektor bude jedna dekáda na postavení nového domu pro více než tisícovku úředníků - navíc v souladu se zákonem o veřejných zakázkách - jen taktak.
O autorovi| Hana Boříková * borikova@mf.cz
