Tendr na rozšíření Temelína nabírá nový dech, vypadá to, že se asi uskuteční. Česká strana však bude muset změnit formu financování dostavby. Ve hře je způsob, kdy třetí a čtvrtý blok dostaví státní firma
Rozhodnutí o vítězi tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín, jehož účastníky jsou po vyřazení francouzské Arevy už jen dvě uskupení – americký Westinghouse s japonskou Toshibou a českoruské Konsorcium MIR.1200, jehož členové jsou společnosti Škoda JS, Atomstrojexport
a OKB Gidropress, bude pravděpodobně posunuto.
Někteří analytici (např. James de Candole) jsou toho názoru, že pokud se ke zrušení soutěže přikročí, nebude to kvůli krizi na Ukrajině a Krymu, ale především kvůli výhradám Evropské komise vůči plánovaným dotacím elektřiny v projektu jaderné elektrárny Hinkley Point v jihozápadní Anglii. Podobný model prosazovala i společnost ČEZ a lobbovala za toto řešení u státu.
Prosadí se maďarský model?
Česká republika bude muset zvolit jinou formu financování, nejspíše maďarskou.
Budapešť se v lednu dohodla s Moskvou, že bude rozšíření elektrárny na dvojnásobek výkonu ruskou společností Rosatom financovat z ruské půjčky. Moskva poskytne Budapešti za podmínek výhodných pro Maďarsko půjčku ve výši deseti miliard eur (zhruba 275 miliard korun). Celý projekt by měl stát čtyři biliony forintů (zhruba 367 miliard korun).
Elektrárna Paks v nynější podobě sestává ze čtyř reaktorů vyrobených v osmdesátých letech v plzeňské Škodovce o celkovém výkonu po nedávném zvýšení kapacity 2000 MW. Do dostavby elektrárny by se podle dřívějších dohod s Rosatomem mohly zapojit i české firmy. Elektrárna by měla být rozšířena do roku 2025 a teprve tehdy začne Budapešť podle dohody splácet půjčku, kterou musí uhradit do 21 let poté.
I čeští politici uvažují o tomto modelu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek uvedl, že také Temelín postaví místo společnosti ČEZ firma stoprocentně vlastněná státem. Její založení je však ve stadiu úvah.
Rosatom vybudoval už 22 jaderných bloků Po podpisu rusko-maďarské dohody má Rosatom ve svém portfoliu již 31 bloků, z nichž 22 se nachází za hranicemi Ruska.
Akciová společnost Rusatom Overseas (dceřiná společnost státní korporace Rosatom) a finská společnost pro jadernou energetiku Fennovoima koncem prosince 2013 oznámily, že podepsaly kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny Hanhikivi 1 ve Finsku.
Elektrárna bude stát nedaleko města Pyhäjoki na západním pobřeží Finska. Společně s kontraktem na výstavbu jaderné elektrárny byl uzavřen desetiletý palivový kontrakt pro budoucí elektrárny s akciovou společností TVEL v hodnotě 450 milionů eur.
Loni v listopadu Rosatom zvítězil v tendru na výstavbu první jaderné elektrárny v Jordánsku.
Na podzim roku 2013 byl položen základní kámen první jaderné elektrárny (JE) v Bangladéši Ruppur a zahájena výstavba prvního bloku běloruské JE.
V Indii v současné době probíhá energetické spouštění prvního bloku JE Kudankulam. V průběhu tohoto roku se očekává energetické spuštění prvního bloku a fyzikální spouštění druhého bloku. V červenci 2013 Rosatom předal Íránu do provozu první jadernou elektrárnu v zemi Búšehr. V Číně Rosatom buduje třetí blok JE Tianwan a připravuje se k výstavbě čtvrtého bloku. V Turecku probíhají přípravné práce ke stavbě čtyř bloků na první jaderné elektrárně v zemi Akkuyu. Ve Vietnamu se Rosatom v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou připravuje na výstavbu dvou bloků JE Ninh Thuan. V lednu 2014 zahájil Rosatom iniciativu s cílem získat příslušnou certifikaci a postavit ve Velké Británii reaktory s technologií VVER.
Energetická koncepce s dostavbou Temelína počítá S dostavbou Temelína však dosud počítá i návrh Aktualizované státní energetické koncepce, která se nachází v konečném stadiu schvalovacího procesu. Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny by měl stoupnout na více než 50 procent.
Vývoj v České republice je však úzce spjat s vývojem v Evropské unii, a to i v oblasti energetické politiky. Evropská energetická politika a její směřování se budou řešit na březnovém summitu členů EU. Jedním z hlavních bodů návrhu klimaticko-energetické politiky EU je snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent oproti úrovni roku 1990. „Jaderná energetika nabízí EU bezemisní zdroj, který je mnoha členským zemím známý a který umožní splnit klimatické cíle EU,“ míní Josef Perlík, ředitel projektu dostavby JE Temelín 3, 4 ve společnosti Škoda JS, která je lídrem Konsorcia MIR.1200.
„Velké silné ekonomiky, například Čína, Rusko a Indie, vidí jadernou energetiku jako ten správný zdroj energie pro svůj ekonomický rozvoj. Pokud se Česká republika, resp. EU rozhodnou tyto země následovat, umožní jim to znovu nastartovat vlastní ekonomický růst,“ dodává Perlík. l
