DOSTIHY S REALITOU

O d h a d y     e k o n o m i c k é h o     v ý v o j e     v     r o c e  ...

V souvislosti s popularitou mediálních diskusí o kvalitě ekonomických prognóz vyvstává otázka, zda makroekonomové poskytují opravdu nestranné odhady. Liší se prognózy domácích institucí, jejichž obchodním zájmem je přitáhnout do země zahraniční investory, od institucí zahraničních, které na tom tak závislé nejsou? Podobnou otázku lze klást i ve vztahu ke komerčním a nekomerčním institucím.

Porovnání prognóz letošního vývoje našich a světových komerčních a nekomerčních organizací naznačuje, že u hrubého domácího produktu existuje počáteční silný optimismus domácích a komerčních institucí, který je později korigován reálným vývojem ekonomiky po vyhlášení výsledků za první měsíce či čtvrtletí. U inflace a běžného účtu platební bilance se ale tento trend nepotvrzuje. Další závěr, který z dat vyplývá, je větší pružnost domácích a komerčních institucí v přizpůsobování prognóz, zejména při překvapivých změnách ve vývoji ukazatele.

Při analýze rozdílů mezi domácími a zahraničními prognózami byly použity údaje z Eastern Europe Consensus Forecasts (EECF). Každé dva měsíce jsou v tomto přehledu publikovány prognózy hlavních ekonomických ukazatelů, mimo jiné i HDP, inflace, zahraničního obchodu, úrokových měr a měny. EECF pokrývá 18 zemí a přispěvatelé zahrnují jak lokální a zahraniční finanční instituce, tak i mezinárodní nekomerční instituce.

Porovnání bylo provedeno u základních makroekonomických dat, a to vývoje HDP, míry inflace a běžného účtu platební bilance, a to ze čtyř přehledů publikovaných v květnu, červenci, září a listopadu. Tři vybrané indikátory jsou považovány za klíčové pro charakteristiku výkonnosti ekonomiky, a proto jsou i nejčastěji prognózované. Navíc všechny se v letošním roce bouřlivě vyvíjely, a je tudíž na nich dobře možné pozorovat reakce prognóz na vývoj mezivýsledků.

Hrubý domácí produkt

HDP se po 2,2procentním růstu v posledním čtvrtletí minulého roku v prvním kvartále 1998 nečekaně meziročně propadl o 0,9 procenta. Tato zpráva, zveřejněná v půlce června, způsobila hromadnou revizi prognóz, čímž se průměrný očekávaný celoroční růst HDP v červenci snížil z květnových 1,9 na 1,23 procenta.

Další negativní výsledek HDP - za druhé čtvrtletí minus 2,4 procenta - oznámený v půlce září, vedl k dalšímu snížení průměrné prognózy na - nyní už minus - 0,3 procenta. Listopadové prognózy sice ještě nebyly ovlivněny výsledky za třetí čtvrtletí (meziroční propad o 2,9 procenta), ke snížení prognóz ale přece jen došlo, a to díky snížení dynamiky exportů a průmyslové výroby při stále trvající kontrakci maloobchodních tržeb. Vyhlídky vývoje hrubého domácího produktu v příštím roce se od května do listopadu také zhoršily. Z původních tří procent růstu v květnu se poslední, listopadový odhad už pohybuje kolem nuly.

Inflace

Růst spotřebitelských cen byl počátkem roku nafouknutý lednovým zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. V červnu ale přišel zlom a v červenci, díky nižší hladině deregulací a pokračující monetární restrikci, došlo k prudkému snížení meziroční inflace 12 na 10,4 procenta. V souladu s tím pokračovalo i postupné snižování prognóz, přičemž zářijová redukce o 0,4 procentního bodu po nečekaně nízkých výsledcích inflace, publikovaných v období mezi červencovou a zářijovou prognózou, byla zvlášť markantní.

Výhled na rok 1999 byl v červenci, září a listopadu ovlivněn také výsledkem předčasných voleb, jelikož po vítězství sociální demokracie začalo být pravděpodobné, že tempo deregulací bude v roce 1999 razantně sníženo.

Běžný účet

Ve vývoji schodku obchodní bilance i běžného účtu platební bilance došlo k podobně překvapivému vývoji, který nepředpovídal žádný z analytiků uvedených institucí. Po loňském schodku běžného účtu ve výši 3,2 miliardy amerických dolarů (6,1 procenta HDP) je velmi pravděpodobné, že pokud nedojde k nějaké katastrofě v posledním čtvrtletí, v roce 1998 skončí deficit běžného účtu platební bilance pod jednou miliardou USD, pravděpodobně kolem 0,7 miliardy dolarů.

Prognózy se opět měnily v návaznosti na vývoj ukazatele. Největší pokles předpovídaného schodku byl zaznamenán v září a listopadu, kdy analytici vzali v úvahu téměř nulové schodky obchodní bilance v červnu a v září. Odhady na rok 1999 jsou ale zatím rozporuplné. Ačkoliv existuje konsenzus o tom, že schodek nedosáhne výšek roku 1997, není zřejmé, zda obchodní bilance bude vykazovat stejně dobré výsledky jako letos (pod vlivem nízkých cen importů a nízké domácí poptávky), nebo se bilance zhorší vlivem očekávaného silného kursu koruny. Průměrný schodek běžného účtu prognózovaný na rok 1999 je sice vyšší než na rok 1998, ale vyšší je i standardní odchylka, a prognózy jsou tedy méně jednotné.

Domácí versus hosté

Pokud jde o porovnání přesnosti a směrů zkreslení prognóz našich a zahraničních nebo komerčních a nekomerčních institucí, je možné jej provést na základě průměrných prognóz jednotlivých skupin institucí. Jak vyplývá z tabulky, u HDP domácí instituce počátkem roku předpovídaly vyšší růst než zahraniční - domácí průměr byl v květnu vyšší o 0,31 bodu. Tyto rozdíly ve středních hodnotách domácích a zahraničních prognóz mohou naznačovat počáteční optimismus českých institucí, který byl ovšem v následujících měsících korigován v návaznosti na překvapivě nízké výsledky hrubého domácího produktu v prvním a druhém čtvrtletí (zde se české prognózy pohybují 0,26, respektive 0,76 procentního bodu pod zahraničními). Listopadový rozdíl předpovědí je možné interpretovat jako neochotu českých prognostiků jít na takový odhad vývoje HDP, který by byl značně horší než dosud publikované výsledky, přičemž zahraniční instituce mezitím už své prognózy přizpůsobily novým poznatkům. U inflace je patrný podobný trend změn prognóz jako u HDP. Domácí instituce předpovídaly vyšší inflaci a posléze tato očekávání korigovaly směrem dolů. Je zde jasně patrná vyšší flexibilita českých prognostiků, kteří rychleji reagovali na nečekané změny trendu, a jejich předpovědi byly proto v následujících měsících přesnější.

V září došlo u prognóz českých institucí k revizi směrem dolů a v listopadu prakticky jednohlasně odhadovaly míru inflace za rok 1998 na 10,8 procenta, která se i nyní zdá být velmi pravděpodobná. Některé zahraniční prognózy se naopak ještě v lis-topadu pohybovaly mezi jedenácti a dvanácti procenty. U předpovědi inflace na rok 1999 je rozdíl ještě markantnější - lis-topadové odhady českých prognostiků jsou o 1,2 procentního bodu nižší.

U schodku běžného účtu jsou domácí instituce konzistentně a značně pesimističtější ve srovnání se zahraničními kolegy. Ve všech čtyřech přehledech prognóz se rozdíl mezi průměrným domácím a zahraničním očekáváním pohyboval mezi 0,22 a 0,84 miliardy USD. To je rozdíl dosti značný, uvědomíme-li si, že konečný výsledek za rok 1998 se očekává kolem 0,7 miliardy amerických dolarů.

Komerční versus nekomerční

Prognózy vývoje hrubého domácího produktu jsou poznamenány počátečním optimismem komerčních organizací, a rychlejší revizí prognóz po publikaci negativních výsledků za první čtvrtletí. V případě inflace by se sice z údajů v tabulce mohla na první pohled zdát oprávněná domněnka o přikrašlování skutečnosti, ovšem spravedlivější je hovořit o lepším prognózování. Ve všech čtyřech sledovaných měsících byly odhady inflace na rok 1998 nižší než u nekomerčních institucí, a byly tedy bližší skutečnosti.

Stejně tak i předpovědi na rok 1999 byly s výjimkou listopadu nižší u komerčních institucí a v září rozdíl dosáhl dokonce 0,96 procentního bodu. U běžného účtu je situace méně jasná, ale také převažují nižší prognózy u nekomerčních institucí, především pro rok 1999.

Změna je život

Zajímavé je také porovnání velikosti změn předpovědí a četnosti těchto změn. Zahraniční a nekomerční instituce méně často a méně radikálně mění své předpovědi. Z tabulky srovnávající rozdíl mezi nejnižšími a nejvyššími hodnotami je patrné, že prognózy jsou více vychýlené u domácích a komerčních institucí.

U domácích je rozdíl značný především u inflace, kdy nejnižší (květnový) průměr prognóz je o 3,04 procentního bodu vyšší než nejvyšší (listopadový) průměr, zatímco u zahraničních prognóz tento rozdíl činí pouze 1,88 procentního bodu.

Celkově z analýzy vyplývá, že prognózy institucí se sídlem v ČR více korespondují s momentální situací v ekonomice. Například letos dosáhli tuzemští prognostici oproti svým zahraničním kolegům přesnějších odhadů inflace díky dřívější revizi svých předpokladů směrem dolů.

Zároveň se ale nezdá být oprávněná obava, že by domácí a komerční instituce soustavně barvily ekonomickou situaci na růžovo, snad s výjimkou určitého počátečního optimismu v případě HDP. Ačkoliv je pohled zvenku v lecčems přínosný, zahraničním prognostikům chybí bezprostřední a rychlý přístup k informacím a styk s každodenní ekonomickou realitou v zemi, který je obzvlášť důležitý v nestabilním prostředí transformující se ekonomiky.

Participující instituce: Citibank Praha, Expandia Finance, Komerční banka, Raiffeisen Zentralbank, JP Morgan, Oxford Economic Forecasting, ESOB, Deutsche Bank Research, Economist Intelligence Unit, FAZ, Lehman Brothers, Patria Finance, Societe Generale, Živnos-tenská banka, Erste Bank, CIAE, Dresdner Bank, Vienna Institute WIIW, Bank Austria, CSFB, SBC Warburg Dillon Rd., Goldman Sachs, IWH, ABN Amro Bank, HSBC, ING Barings Praha, Commerzbank, ESÚ, EBRD, IMF, OECD.