Vláda věnuje v posledních letech značnou pozornost budování průmyslových zón. Právě na jejich přípravě závisí často osud mnoha zahraničních strategických investic. Nejvyšší kontrolní úřad však zjistil, že prostředky na průmyslové zóny bývají vynaloženy často nehospodárně.
Téměř polovina kontrolovaných finančních prostředků (43 %), určených na podporu průmyslových zón, byla vynaložena v rozporu se zákonem, nebo alespoň se závažnými nedostatky především v účetnictví. Znamená to, že na osmnáct kontrolovaných akcích bylo ze státního rozpočtu celkem rozděleno 377 milionů korun, z toho se zjištěné nedostatky týkaly 164 milionů. Kontrolorům například vadilo, že pro mnohé investice neexistovaly dostatečně propracované záměry, takže nebylo odůvodněné, aby do nich směřovaly prostředky ze státního rozpočtu. Průmyslová zóna tak sice vznikla, je však otázkou, zda se jí podaří naplnit.
Neobsazené zóny postrádají smysl
Podle šéfa kontrolorů Josefa Pohla nelze bezdůvodně držet neobsazené území třeba čtyři až pět let. Za tu dobu totiž infrastruktura, která zde byla vybudována, zastará, a navíc je potřeba udržovat i prostředky proti jejímu případnému odcizení. „Budovat průmyslové zóny ad hoc si mohou dovolit bohaté státy. My však musíme přesně vědět, zda bude zóna v dohledné době využita či nikoli,“ říká člen NKÚ Josef Pohl. Z osmnácti kontrolovaných zón jich bylo dokončeno sice sedmnáct, ale z toho čtyři byly nevyužity zcela, a ostatní pouze zčásti. A tak ze zainvestovaného území byla doposud využita pouze třetina.
Dotace bez pravidel jsou zbytečné
NKÚ také vadí, že ministerstvo průmyslu a obchodu nepostupuje při rozdělování státních prostředků jednotně. V některých případech poskytlo dotaci na vybudování průmyslové zóny za podmínek, za nichž ji v jiných případech odmítla. Zároveň ve dvou případech poskytlo dotaci vyšší, než připouštěl zákon o investičních pobídkách. Nové vedení ministerstva průmyslu a obchodu si tristní situaci uvědomuje. Podle tiskové mluvčí Vladimíry Říhové se připravuje aktualizace programu na podporu průmyslových zón. V souvislosti s tím bude zpřísněna i kontrola využití čerpaných prostředků. Přednost mají mít především ty zóny, které jsou připravovány pro strategického zahraničního partnera. V současnosti se jedná o výstavbu v prostoru Kolín - Ovčáry. Samotná tato jedna zóna by podle NKÚ mohla spolknout prostředky vyčleněné pro všechny ostatní zóny až do roku 2003. Příprava průmyslových zón bez konkrétního investora bude podle ministerstva omezena.
Klíčová je dopravní dostupnost
Bolavým místem pro budování a především obsazování průmyslových zón je dopravní dostupnost. To se ukazuje na příkladu severní Moravy. Okolo Ostravy, například u letiště Mošnov, bylo vybudováno několik průmyslových zón. Kvůli špatnému spojení, respektive dohadům o výstavbě spojení s dálnicí D47, není o tyto zóny takový zájem, jako by byl zřejmě v případě dobudování komunikačního spoje ní. Tento problém byl také nedávno jedním z bodů jednání mezi premiérem Vladimírem Šidlou a severomoravským hejtmanem Evženem Tošenovským. „Ukazuje se, že dopravní dostupnost nejen průmyslové zóny, ale celého regionu je jedním z klíčových faktorů při rozhodování investora,“ potvrzuje mluvčí ministerstva průmyslu s tím, že bude při budování investičních zón brán zřetel i na možnosti dopravního spojení. Přes zjištěné nedostatky ale rámcový postup při budování průmyslových zón ministerstvo hájí. Doba, do kdy jsou průmyslové zóny obsazovány investory, je prý v evropském měřítku nadprůměrně dobrá.
Poslanci rádi lobbují
I když jsou prostředky na výstavbu průmyslových zón limitovány státním rozpočtem, právě na této položce probíhá každoroční boj o dotace. Poslanci především hospodářského výboru se předhánějí o to, komu se podaří urvat co největší krajíc pro svůj volební obvod, a to bez ohledu na možnosti státního rozpočtu a skutečné celospolečenské potřeby. Podle předsedy rozpočtového výboru Miloslava Kalouska (KDU-ČSL) bude muset sněmovna na základě kontroly NKÚ bedlivěji při schvalování rozpočtu sledovat, kam peníze určené na průmyslové zóny směřují a jak efektivně jsou využívány.
Peníze ze státního rozpočtu na podporu průmyslových zón (v tis.Kč)
Rok 1998 1999 2000 2001
Původní rozpočet 55 550 158 000 400 519 520 000
Upravená částka 52 317 175 750 400 519 523 865
Skutečnost 37 801 167 495 393 362 521 417
Čerpání v % 72,25 95,30 98,21 99,53
Pramen: MPO
