Chaotické jednání českých politiků vyvolává kritiku Bruselu
Česká republika může v letech 2007 až 2013 získat až 780 miliard korun ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jde o největší finanční injekci, která se historicky pravděpodobně nebude opakovat. Vyjednávání podmínek, za nichž mají slíbené peníze do České republiky dorazit, je však těžkou zkouškou trpělivosti a napovídá mnohé o tom, jak složitě a nekoordinovaně ČR postupuje. Přes značný tlak Evropské komise (EK) se nedaří eliminovat slabá místa v zásadních dokumentech a jsme svědky špatné komunikace, či spíše nekomunikace zejména mezi ministry české vlády. Personální a kompetenční zmatky totiž negativně ovlivňují úspěšnost čerpání prostředků na dlouhé roky dopředu.
Schválení v nedohlednu.
Základním předpokladem je schválení Národního strategického referenčního rámce (NSRR). Přestože jsme již v polovině roku 2007, finální podoba NSRR se blíží jen velmi pomalu. Optimisté hovoří o konci září, kdy je ještě teoreticky možné počítat s tím, že by vybrané projekty byly schváleny do konce letošního roku. Pesimisté hovoří o tom, že skluz, který jednání nabralo, je takový, že se schválení i kvůli prázdninovému tempu protáhne.
Kde je vlastně zakopán příslovečný „dotační“ pes?
Bagatelizace kritiky.
Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek obdržel nedávno kritický dopis od evropské komisařky pro regionální politiku Danuty Hübnerové, ve kterém EK prostřednictvím „ministryně“ vyjadřuje své znepokojení nad přetrvávajícími nevyhovujícími „poměry“, a to nejen na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). A nadále setrvává v pozici požadující přepracování celého NSRR zejména co do počtu operačních programů a architektury. Ministr Čunek však, jak je jeho dobrým zvykem, kritiku bagatelizuje. Vším je prý vina předchozí vláda, která vzala svým usnesením složitě obhajitelnou strukturu NSRR na vědomí (jinak řečeno, schválila ji) a nyní je již zpracování tak daleko, že není cesty nazpět. Zásadní přepracování by znamenalo minimálně roční zpoždění v čerpání finančních prostředků z fondů EU.
Katastrofální personalistika.
Podstatnější než pláč nad rozlitým mlékem, které v očekávání štědrých dotačních prostředků rychle kysne, je však oblast, jež tíží dlouhodobě a kterou podle našich informací zcela neformálně označuje komisařka Hübnerová za katastrofální. Touto oblastí je dlouhodobé personální obsazení klíčových postů na straně ČR. „Osobnosti zapojené do vyjednávání s Evropskou komisí musejí být odborníci se schopností řídit a komunikovat na politické i expertní úrovni,“ říká Jiří Čunek. A dodává: „I v tomto případě přijímáme výhradu EK jako upozornění, že je nutné věnovat problematice administrativních kapacit mimořádnou pozornost.“
Tři úrovně.
Vyjednávání s EK se nyní oficiálně vede na třech úrovních. Pomineme-li tu vládní, byl až v dubnu 2007, kdy už se situace stala kritickou, sestaven při MMR vyjednávací tým složený z generálních sekretářů pro cíle NSRR a dalších expertů. Tedy jakási druhá úroveň nad zástupci jednotlivých operačních programů. Členové vyjednávacího týmu reprezentují všechny čtyři cíle operačních programů - konkurenceschopnost (Martin Tlapa), sociální soudržnost (Miroslava Kopicová), doprava a životní prostředí (Petr Moos) a regionální soudržnost (Milena Vicenová). Tyto osoby vybíral zřejmě osobně Jiří Čunek.
Krátkodobě stále zmatek.
Jak zapůsobí posílení týmu ve střednědobém výhledu, ještě nelze hodnotit. Krátkodobě však je jasné, že koordinace aktivit jednotlivých resortů a s ní spojené vyjasnění pravomocí a vzájemná komunikace jsou zřejmě nadále utopií. Příkladů je mnoho. Stačí se podívat třeba na takzvané vodohospodářské projekty v oblasti životního prostředí. Již 14. března tohoto roku proběhla na MMR koordinační schůzka s cílem dohodnout, jak reagovat na stanovisko EK týkající se smluvních vztahů v oblasti vodovodů a kanalizací. Byl přijat návrh na vytvoření pracovního expertního týmu složeného ze zástupců ministerstev zemědělství, životního prostředí (MŽP), financí, pro místní rozvoj a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK, který by připravil podklady a stanoviska pro jednání takzvaného Společného řídicího výboru, jejž navrhuje za tím účelem zřídit EK. Jinak řečeno, jde o dosažení dohody o obsahu a rozsahu přímých požadavků na smluvní závazky některých žadatelů, nepřímo však i o vymezení míry regulace celého oboru vodovodů a kanalizací.
Bursíkův mandát.
Ačkoli byla dohodnuta maximální míra kooperace mezi všemi dotyčnými resorty, realita je jiná. MMR jako řídicí orgán pro schválení NSRR vypadlo ze hry, neboť věc obsahově patří do operačního programu Životní prostředí, kde je v roli řídicího orgánu MŽP. Ministr Martin Bursík si nechal pro svoji osobu vládou posvětit mandát. Ten fakticky znamená, že Bursík může jednat v této věci sám, dohoda nedohoda. Ač byl v tu dobu již jmenován pro oblast životního prostředí sekretářem, tedy hlavním vyjednávačem, Petr Moos, jeho role je prakticky nulová. Mandát dle Bursíkova názoru „přebíjí“ jak dohodu z března 2007, tak zcela opomíjí oficiálně EK představený tým generálních sekretářů. Ministr Čunek se ve stejné době chlubil tím, jak se daří činit státní správu pružnější a výkonnější.
Nový muž na scéně.
Vraťme se však k našemu příkladu. Problém vodohospodářských projektů měl tedy dle nové koncepce řešit tým tvořený (kromě členů jmenovaných příslušným řídicím orgánem) i náměstkem ministra pro místní rozvoj, generálním sekretářem Moosem a zástupcem Státního fondu životního prostředí ČR. Výsledek? Ministr Bursík posílá během května a června do Bruselu v té době ještě nejmenovaného ředitele odboru fondů EU MŽP Jana Kříže, aby vše domluvil. O jeho vítězství ve výběrovém řízení bylo zřejmě již v tu chvíli rozhodnuto. Ohání se sice Bursíkovým mandátem, vlastní podmínky však vyjednává neoficiálně. Ačkoli je oblast vodovodů a kanalizací poměrně složitou problematikou, vyslanec Kříž se s ní v rekordně krátké době seznamuje a expertní tým, dohodnutý v březnu, formálně rozpouští.
Další „odborník“ s důvěrou.
Jiří Čunek nechce nebo nemůže takovému postupu zabránit a do hry vstupuje další „odborník“. Podle dostupných informací z Bruselu byl jednat o dalších detailech dohody o podmínkách, které budou muset splňovat vodohospodářské projekty, vlastník soukromé poradenské společnosti SEWACO Vojtěch Doležal. Firma SEWACO se na svých internetových stránkách prezentuje jako společnost specializující se „zejména na projekty využívající dotací z EU“, v čemž má také nejvíce zkušeností. O Doležalových „zkušenostech“ vypovídá fakt, že jeho jméno je nechvalně známé z působení ve společnostech SIGMA Lutín a SIGMA Brno, v nichž členové statutárních orgánů čelili podezření z tunelování a které musely projít náročnou revitalizací. Ačkoli byla na Doležala podána řada trestních oznámení a figuruje jako statutární zástupce ve více než deseti společnostech, z nichž většina skončila v konkurzu či likvidaci, zřejmě má dostatečnou důvěru ministra Bursíka. I pokud tomu tak ve skutečnosti není, minimálně se Vojtěch Doležal v Bruselu prezentoval a vystupoval v přímé návaznosti na jednání nového ředitele odboru dotací EU Kříže.
Doputují peníze?
Ať už je role soukromého „experta“ se značně pošramocenou pověstí jakákoli, tento příklad dostatečně dokládá to, co má komisařka Hübnerová v dopise na mysli. V sídle EK si podávají dveře lidé, kteří se staví do role vyjednavačů, přestože jsou oficiálně nominováni jiní. Vyjednávací týmy jsou sice jmenovány, ale ministři spolu nekomunikují. A když už mluví, shazují vinu za zdržení a neúspěchy v lepším případě jeden na druhého, v horším na svoje předchůdce. Hra na slepou bábu pokračuje, což dokládá Jiří Čunek: „MMR si problémy uvědomuje, nicméně zásadní odpovědnost za připravenost k čerpání prostředků nesou řídicí orgány konkrétních operačních programů, tedy jednotlivá ministerstva.“ Na letošní rok má ČR přislíbenu pomoc zhruba 60 miliard korun. Zda do ČR doputují, je však vzhledem ke značně chaotickému chování českých politiků ve hvězdách.
