Karvinský primátor si vyložil heslo Region soudržnosti Moravskoslezsko po svém.
Hra na náhodu bývá v propojení politiky a byznysu vždycky trochu průhledná. Třeba ta následující: Karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD) sedí v dozorčí radě soukromé autobusové firmy s veřejně nedohledatelným vlastníkem. Holding, jehož je dopravce součástí, dostal 98 milionů na dotacích z EU přes krajský regionální operační program. A v jeho výboru - ano, hádáte správně - tehdy seděl karvinský primátor Tomáš Hanzel.
Autobusy, elektrárny, Baník
Historka ze severní Moravy patrně nemá trestněprávní rámec. Je to ale typický a dosud nepublikovaný důkaz toho, jak tekly evropské peníze v regionech a jak funguje napojení byznysu a politiky v místech, kam není tolik vidět.
Pro pochopení celého příběhu je třeba podívat se na Hanzelovo místo v dozorčí radě ČSAD Karviná. Nejde tu o veřejného dopravce, ale čistě soukromou akciovou společnost, která funguje v těžko přehledném holdingu vzájemně propojených firem. Patří do nich ČSAD Havířov, ČSAD Frýdek-Místek, Bus Management, FVE 6 provozující fotovoltaickou elektrárnu a další společnosti. Na vrcholu struktury stojí firma Cidem Hranice, ale ani u ní struktura nekončí. Ovládá ji akciová firma Dopravní a stavební holding s anonymními akciemi na majitele. Její struktura se nedá vyčíst ani z výročních zpráv, protože je v obchodním rejstříku nezveřejňuje, čímž mimochodem porušuje zákon.
Ani sám Tomáš Hanzel si není přesně jistý tím, kdo je koncovým vlastníkem firmy, v níž figuruje. „Z veřejných zdrojů to nevím, ale dle mých informací to je Václav Brabec“ říká karvinský primátor. Brabcovo jméno se v orgánech Dopravního a stavebního holdingu nevyskytuje, opakuje se ale v ovládaných firmách. Jeho jméno mimochodem není v regionu neznámé. Je to nový majitel fotbalového Baníku Ostrava a podle místních úspěšný a celkem nenápadný miliardář. O to zvláštnější je, že spletenec jeho firem uspěl v žádostech o evropské dotace.
V letech 2011 až 2014 firmy z holdingu ČSAD získaly od krajského regionálního operačního programu v pěti projektech celkem 98 milionů. „ROP za celé plánovací období podpořil dle jasně daných kritérií desítky projektů v dopravě, dotace šly dopravním podnikům i soukromým dopravcům, kteří poskytují služby veřejnosti“ vysvětluje Hanzel, toho času člen Výboru Regionální rady regionu, tedy orgánu, který měl zásadní vliv na to, do kterých oblastí nebo projektů peníze potečou.
| České volby a finance v číslech |
|---|
| -100 tis. Kč je maximální pokuta, kterou politické strany dostanou, pokud budou ignorovat volební limity. -90 mil. Kč je maximum, které budou strany smět utratit za kampaň při sněmovních volbách. -180 mil. Kč jde mimo oficiální účetnictví stran při komunálních volbách. Při sněmovních je to 90 a při krajských 120 milionů. Je to typický a dosud nepublikovaný důkaz toho, jak byl nepřehledný tok evropských peněz v regionech a jak funguje napojení byznysu a politiky v místech, kde na něj není vidět. |
Sám karvinský primátor se podle vyjádření pro týdeník Euro necítí být ve střetu zájmů. Úplně jednoznačné to ale není. „Tohle byla velká slabina regionálních operačních programů. Účetně může všechno sedět, ale nikdo už nesledoval, jaké mohly existovat motivy k tomu určit okruhy, kam peníze půjdou.
Vlastně tady došlo k tomu, že soukromá firma dostala skoro sto milionů na něco, co by stejně musela udělat, ale za své“ popisuje Jiří Skuhrovec z Ekonomického think tanku EconLab, který sleduje veřejné finance.
Aby byl příběh eurodotací pro neprůhledný holding kompletní, je důležité podívat se na finanční dary, které plynuly pro Hanzelovu ČSSD. V letech 2011 až 2014, tedy v době přiklepnutí peněz, přispěl karvinský primátor na stranický účet 79 tisíc korun. Údajně nic divného. „Z titulu svých veřejných funkcí straně odevzdávám pravidelně příslušná procenta dle přesně daných pravidel. S dotacemi to nesouvisí,“ říká primátor. Straně prý odvedl podle těchto pravidel více peněz, z výročních zpráv ČSSD to ale není znát. „Analyzovali jsme to, máme data řadu let zpátky. Pokud šlo o členské příspěvky do padesáti tisíc, nemusí to být veřejně dostupné. Pokud šlo ale o dary, věděli bychom o tom,“ říká Jiří Skuhrovec.
Půl zákon
Severomoravská epizoda souvisí s daleko větším tématem, a tím je financování politických stran. Vnést pravidla do pralesa měl zákon, který v upravené podobě poslali nyní senátoři ke schválení zpátky do sněmovny. Nicméně ani poslední verze návrhu zákona není ideální.
Oč jde? Na stranické finance má dohlížet pětičlenný úřad, nicméně jeho šéfem může být klidně aktivní politik. Ve sněmovně se už podle zákulisních informací hlásí kandidáti. Nezávislost úřadu může být tedy už od počátku sporná. A i kdyby byl nový předseda přísný, musí se pohybovat v těsných mantinelech nového zákona.
Problémem jsou zejména tristně malé pokuty, které za jeho porušení hrozí. Pokud například strany budou obcházet milionový volební limit nebo budou ignorovat povinnost označit veškerou předvolební inzerci, hrozí jim sto tisíc pokuty. Pro milionové nebo neomezené rozpočty stran a hnutí je to směšná částka.
Předloha sice nově stanovuje, aby strany sjednotily účty (není výjimkou, že regionální organizace mají své vlastní) a vedly je transparentně, z transparentního účetnictví jsou ale vyjmuty provozní výdaje stran. Hrozí tak, že za provoz bude cíleně označena i spousta výdajů na volební kampaně.
Dohled nad stranickými financemi se také vyhne stranickým firmám. Přitom v roce 2009 se například ukázalo, že poslanec KSČM Jiří Dolejš nabízel figurantovi prohnat peníze za změny v loterijním zákoně přes společnost Futura a inzerci v Haló novinách. Své firmy mají i další strany - ČSSD například společnost Cíl. Také limity na volební kampaně, které nový zákon zavádí, neplatí pro stranické instituty. Skrytě tak mohou pořádáním akcí nebo debat podporovat svou mateřskou stranu bez ohledu na rozpočet.
Označovat ale zákon šmahem za špatný by bylo chybou. Oproti současnému stavu, kdy do financování stran není téměř vidět, přičemž tvoří a ovlivňují zákony, je nový zákon posunem. Limit pro volby do sněmovny je například 90 milionů a pro volby v krajích mohou strany utratit souhrnně ještě o milion více. Nad financováním bdít nový úřad se sídlem v Brně, na jeho členech se bude muset shodnout sněmovna, prezident, Senát a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
Senátoři chtějí, aby v zákoně byla zakotvena takzvaná registrace třetích osob. Znamená to, že každý, kdo bude chtít stranu veřejně podpořit, nebo konkurenty naopak zasáhnout negativní kampaní, bude se muset u úřadu registrovat. V minulosti se objevily například nepodepsané billboardy ODS minus, za kterými zřejmě stála ČSSD, nebo při prezidentských volbách novinová inzerce poškozující Karla Schwarzenberga, za níž nakonec dostal pokutu 850 tisíc od advokátní komory advokát Vladimír Zavadil. Zákon musí nyní schválit sněmovna a podepsat prezident. Pokud ho dolní komora přijme, bude platit už pro příští sněmovní volby v roce 2017.
I tak se dá ale očekávat, že část peněz půjde mimo oficiální rozpočty. Částka by ale mohla být nižší než dosud. Podle prvních výsledků studie Univerzity Hradec Králové a Metropolitní univerzity v Praze neprochází až polovina veškerých nákladů na volební kampaně oficiálním stranickým účetnictvím.
V Česku to znamená až 90 milionů korun při volbách do sněmovny. Nejčastěji strany neuvádějí pronájem venkovního reklamního prostoru, práci dobrovolníků či pronájem sálů. Univerzity data získaly od volebních manažerů stran a zástupců PR sekce.
Z tuzemské politiky čtěte více:
Omlouvat se hejtmanovi za „tunel“ Babiš nehodlá. Plánuje odvolání
Chaos ve VoZP: ředitel se o svém odvolání dozvěděl z Babišových novin
