Menu Zavřít

Dotační kostlivec

18. 2. 2013
Autor: Euro.cz

Vypadá to, že Česko do Bruselu vrátí peníze, které Komise nechce. Podobné přehmaty by se ale neměly opakovat

Že je čerpání dotací z Evropské unie bolavou patou tuzemského hospodářství, ví snad úplně každý. Co chvíli se objeví zpráva, kolik peněz bude Česko nějaké to pochybení stát. Naposledy se to ukázalo v nechvalně proslulém Regionálním programu Severozápad, kde Evropská komise neproplatí 2,5 miliardy

korun. Češi ovšem zvládnou i unikát, kdy by se mohlo stát, že budou vracet stamiliony, aniž by o to někdo v Bruselu stál.

V příběhu, na který narazil týdeník Euro, jde o výstavbu železniční infrastruktury a celkem půl miliardy korun. Spadá do minulého rozpočtu evropských fondů, jenž platil do roku 2007 a dočerpávat jej bylo možné ještě dva roky poté. Případ není dodnes uzavřen.

Ale pěkně popořádku. V roce 2005 se pustila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) do přestavby železniční tratě mezi Plzní a Českou Kubicí. Oficiálně se akce spolufinancovaná tehdejším Operačním programem Infrastruktura jmenovala Zvýšení rychlosti Plzeň – Česká Kubice. Celkové náklady se vyšplhaly na 250 milionů korun.

Jako u každé dotované akce následně proběhla kontrola. A ta narazila na nesrovnalosti. Poslala proto podnět k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a také na finanční úřad.

„Pokud má poskytovatel dotace podezření na porušení rozpočtové kázně, standardním postupem je nahlásit to na tyto úřady. Antimonopolní úřad pak rozhoduje o případném porušení pravidel hospodářské soutěže a finanční úřad inkasuje dotaci zpět, případně vyměřuje penále až do výše sta procent. Peníze se pak vracejí do rozpočtu a evropská část financí do příslušného operačního programu,“ vysvětluje Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Chyby na vrub Komise A v Kubici se chybovalo. Došlo ke směšování kvalifikačních a hodnoticích kritérií. Příkladem takového pochybení může být třeba to, když je v rámci kvalifikačních kritérií stanovena minimální odbornost a při hodnocení se pak dávají body navíc, pokud ji má soutěžící firma vyšší. Antimonopolní úřad tedy udělil „závratnou“ pokutu v řádu jednotek tisíc korun. Na základě tohoto rozhodnutí finanční úřad poslal SŽDC dva platební rozkazy – každý za 250 milionů korun. Jedním se dožadoval vrácení celé dotace, druhým pak stoprocentního penále.

Proč penále? Protože posouzení záležitosti zabralo finančnímu úřadu od roku 2007 – kdy mu byla nahlášena – pět let, až do března loňského roku. A po celou tu dobu měla SŽDC finance neoprávněně v držení.

A teď přichází ta pikantní část příběhu. Pokud by SŽDC peníze vrátila, česká část sumy se vrátí kolečkem přes ministerstvo financí do SFDI a evropská propadne Komisi zcela, protože z daného rozpočtového období už není možné nic vyčerpat. Jenže Evropská komise o tyto peníze vůbec nestojí, i když v jiných případech jsou její auditoři více než nažhavení přinést co nejvíce eur do Bruselu zpět.

Pro pochopení souvislostí musíme ještě o trochu dál do historie. „Ještě před vstupem Česka do EU zde byla někdy v roce 2002 nebo 2003 delegace Komise, která zde učila, jak vypisovat výběrová řízení a jaká nastavit kritéria. A směšování kritérií tehdy doporučila. Následně se zjistilo, že je to samozřejmě špatně, nicméně v Bruselu věděli, že na tom nesou vinu sami. Došlo tedy k dohodě, že zakázky vypsané do března 2006 jsou sice vypsané špatně, ale žádné peníze zpět se z nich požadovat nebudou,“ vysvětluje Čoček ze SFDI. Poslední instancí, která může vše zvrátit, je nyní Generální finanční ředitelství.

To má pravomoc část nebo celou pokutu odpustit. A vzhledem k tomu, že bruselští úředníci o peníze z akce Česká Kubice opravdu nestojí, mělo by to také udělat. Zatím se k tomu ovšem nemá.

„Naše odvolání bylo zamítnuto. SŽDC proto požádala znovu a nadále s generálním finančním

ředitelstvím jedná o prominutí částky. Doposud však nebylo rozhodnuto,“ říká mluvčí železniční správy Jakub Ptačinský.

Úřady budou rychlejší Takové přehmaty by se už údajně stávat neměly.

Až letos skončí sedmileté rozpočtové období Evropské unie s možným dočerpáním peněz posunutým o další dva roky, podobné překvapení by se po pěti letech nemělo opakovat.

Důvodů je k tomu hned několik. Zaprvé se upravila metodika trestání špatně zadaných výběrových řízení a zadruhé se urychlí či urychlila práce kontrolních úřadů.

Pravidla nově umožňují například vyhnout se posuzování prohřešků finančními úřady či ochránci hospodářské soutěže. Sankci proto může v případě dopravních staveb udělit rovnou řídicí orgán, tedy v zásadě ministerstvo dopravy nebo poskytovatel dotace, zpravidla Státní fond dopravní infrastruktury. „Poskytovatel nemusí vyplatit část dotace, jež odpovídá výši odvodu, kterou by stanovil za shodné porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek finanční úřad. Jasný návod, jaká část výdajů bude takto postižena, musí být upravena v právním aktu o poskytnutí dotace,“ uvedl Jakub Haas, mluvčí ministerstva financí, které nad metodickými pokyny k dotacím bdí.

Důležité je to také proto, že pokud poskytovatel nějaké porušení našel v průběhu čerpání dotace, do rozhodnutí finančáku neproplácel ani další faktury vztahující se ke stavbě. Teď stačí finanční úřad informovat, že pochybení bylo objeveno a dotace hned pokrácena, a ten nezahájí řízení o porušení rozpočtové kázně.

„Toto ovšem platí v případě, že se na chybu přijde v průběhu čerpání. Po dokončení to na finanční úřady i na antimonopolní úřad stejně zpravidla poputuje. Obě instituce nicméně přislíbily zrychlení v rozhodování. Pracovníci finančních

úřadů kromě toho proklamovali, že pokud budou případy jednoznačné, nebudou při svých řízeních čekat až na konečný verdikt ÚOHS,“ doplňuje Čoček ze SFDI. Právě přetíženost antimonopolního orgánu často kauzy velmi protahovala, protože o veřejných zakázkách nebyl schopen rozhodnout třeba dva roky. To se ale změnilo. „V minulém roce byl zřízen úsek veřejných zakázek v pražské pobočce, a to právě kvůli přezkoumávání dodržení zákona o veřejných zakázkách u výběrových řízení realizovaných v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Bylo na to vyhrazeno patnáct tabulkových míst,“ vysvětluje Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Není nutno sebrat vše Nehrozí už ani, že při každé malé chybce by ten, kdo dotaci čerpal, musel vrátit absolutně všechno. „Do účinnosti novely rozpočtových pravidel, která začala platit 30. 12. 2011, nebylo možné, aby poskytovatel (a potažmo finanční úřad – pozn. red.) stanovil nižší odvody za porušení povinností určených zvláštním předpisem, což je i zákon o veřejných zakázkách,“ zdůvodňuje Haas, proč dříve byly vratky stoprocentní.

Nyní může být podle předem stanovených pravidel sáhnuto jen na určitou procentní částku, nebo dokonce – v případě například víceprací – krácena jen částka dotace vyplacená za ně. „Je to úprava, kterou doporučil i Brusel. Šlo zejména o to, že v případě vracení stoprocentních částek bylo jediným místem pro odvolání Generální finanční ředitelství, jež mohlo částku odvodu snížit nebo zcela prominout. A záviselo v zásadě jen na jeho uvážení. Takto je to podle Komise přehlednější,“ míní Čoček. Jako příklad zbytečného stoprocentního odvodu dává nedodržení lhůt při vyrozumění uchazečů o zakázku. „Vše proběhne transparentně, vybere se nejlepší nabídka, jen dopisy všem soutěžitelům odejdou pozdě. Tam stačí zkrátit peníze dejme tomu o pět procent,“ doplňuje.

Kromě toho se u dopravních staveb podařilo dosáhnout jakéhosi generálního pardonu. Přesněji řečeno, Komise už nebude požadovat ani v případě nějakých velkých chyb dotace zpět z částek utracených do počátku loňského září. Oproti tomu Česká republika musela paušálně vrátit deset procent z celkové utracené sumy, tedy asi 9,5 miliardy korun. „Ty se ale vrátily zase do operačního programu, tudíž je možné je vyčerpat na jiné nechybové projekty,“ upozorňuje Tomáš Čoček.

bitcoin_skoleni

Jestli ovšem skutečně nevypadne nějaký dotační kostlivec z příslověčné skříně současného rozpočtového období, se uvidí pravděpodobně až za pár let. Prozatím zbývá aspoň příslib ministerstva financí, že by se kontrolní procedura mohla ještě zjednodušit. „Další možnosti posílení řídicího orgánu, respektive poskytovatele dotací, se analyzují,“ uzavírá Haas. l

O autorovi| Adam Junek • junek@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?