Celkem 35 firem a podnikatelských skupin již dosáhlo na více než sto milionů korun z evropských fondů.
Říkají vám něco jména firem Soma, Variel či Fermat CZ? V seznamu dvaceti nejúspěšnějších žadatelů o evropské dotace z řad privátních firem lze narazit i na poměrně neznámá jména. Horní dvacítka je poměrně pestrá. Střídají se zde méně známé podniky s těžkými vahami českého byznysu.
Navzdory omezenému přístupu k eurofondům, který mají velké podniky v současném sedmiletém rozpočtovém období, se i na ně dostalo. Pokud dáme stranou státem vlastněný ČEPS a polostátní ČEZ, z ryze soukromých firem inkasují nejvíc peněz dopravní skupiny Arriva a Cidem Hranice spolu s energetickým holdingem EPH. Tito příjemci mají z unijních fondů získat řádově stamiliony korun.
V první dvacítce však nechybějí ani největší soukromé korporace u nás, konkrétně Agrofert spojený s nynějším premiérem v demisi Andrejem Babišem či výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation, který miliardáři Tomáš Krsek, Michal Korecký a Marek Čmejla v současnosti prodávají. Na prodej je také další velký příjemce eurodotací – vyhledávač levných letenek Kiwi.com.
Staří známí inkasují
Nejvíce pozornosti na sebe strhávají největší firemní skupiny. Tak třeba právě Agrofert, který jeho dlouholetý šéf a vlastník Andrej Babiš kvůli politické kariéře „zaparkoval“ do sveřenského fondu, získá z unijních peněz celkem 264 milionů korun. Skutečný výsledek může být ještě vyšší, protože co se týká čerpání eurofondů v období let 2014 až 2020, je zatím rozdělena jen polovina peněz.
Zmíněnou částku budou čerpat celkem čtyři firmy z holdingu Agrofert. Stomilionovou dotaci získala firma Pekárna Zelená louka na výrobu „inovativního“ toastového chleba. Další peníze čerpá Výzkumný ústav organických syntéz (celkem 75 milionů), Wotan Forest (dotace 61 milionů korun na nový zdroj spalující biomasu) a Navos (28 milionů korun na odstranění staré ekologické zátěže).
Skupina ČEZ má inkasovat celkem 557 milionů korun. Největší dotace se týká ekologizace provozu Elektrárny Mělník I, na kterou unijní fondy přispějí částkou 394 milionů korun. S veřejnou podporou se ČEZ pustit též do výstavby nového korporátního datového centra v Tušimicích na Chomutovsku. Celkem se jedná o projekt za 450 milionů korun, jednu čtvrtinu nákladů má zaplatit Evropská unie.
Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského se s veřejnou podporou pouští do druhé etapy ekologizace provozu kotlů Elektrárny Opatovice na Pardubicku. Dotace ve výši 385 milionů korun pokryje více než polovinu celkových nákladů. „Důvodem přípravy realizace druhé etapy ekologického programu jsou zpřísněné limity BREF pro emise oxidů dusíku a síry, které by měly vejít v platnost v roce 2021,“ dodává mluvčí elektrárny Martin Sýkora.
Vůbec největším příjemcem dotací v sektoru energetiky je státem vlastněný provozovatel páteřní přenosové soustavy ČEPS. Ten na projekty v oblasti posilování a obnovy sítě získá celkem 644 milionů korun. To je pro spotřebitele energie dobrá zpráva – o to méně ve výsledku zaplatí v regulovaných platbách za elektřinu.
Nové hvězdy vycházejí
Vyrostou díky dotacím z evropských fondů noví šampioni českého průmyslu? Možná ano. Sto i více milionů korun v několika případech získaly inovativní firmy, které jsou širší veřejnosti neznámé. Patří mezi ně třeba výrobce flexotiskových strojů Soma z Lanškrouna. Na rozšíření výroby a vývoj nových strojů získá z evropských peněz celkem 185 milionů korun.
Podnik Variel se zaměřuje na výrobu technologických, vojenských a mobilních kontejnerů. Díky veřejné podpoře v celkové výši 147 milionů korun bude moci investovat do výzkumu a vývoje, ale také do modernizace staršího výrobního areálu ve Zruči nad Sázavou.
O půl milionu korun méně má získat trojice kapitálově propojených firem skupiny Fermat. Ta se zaměřuje na vývoj obráběcích strojů - horizontálních vyvrtávaček. Unijní peníze poslouží hlavně na výzkum a vývoj nových strojů.
Pohled do obchodního rejstříku odhalí, že zmíněným firmám se zatím moc nedaří. Variel vykázal předloni ztrátu 16 milionů korun, Soma jen nepatrný zisk. Ale narazit lze i na slušně ziskové podniky. Třeba rodinný podnik Kovovýroba Hofimann, který má čerpat tři dotace v celkové výši 137 milionů korun, vydělal při tržbách 605 milionů korun v předminulém roce svým majitelům 168 milionů.
Výše zmíněné příklady se týkaly firem s českými vlastníky. Na dotace však dosáhnou i mnozí zahraniční investoři, třeba podniky zaměřené na výrobu autodílů - Valeo Group, Magna Exteriors, Bohemia Continental Automotive i mnohé další. Získané peníze použijí jak k inovacím ve výrobě, tak k rozšiřování původně výrobních závodů o vývojové kapacity.
Hlavně žádný golf či hotel
Dotační podporu z evropských peněz dosud získalo 21 989 projektů. Oproti předchozímu období dochází k rozdrobení dotací do velkého množství malých případů. Pouze 1387 projektů dostalo z unijních fondů více než 25 milionů korun - tedy ekvivalent jednoho milionu eur. Naopak polovina schválených projektů je podpořena částkou menší než 1,62 milionu korun.
Pokud ještě zůstaneme u soukromých příjemců dotací, lze říci, že nejkratší cesta k většímu balíku peněz vede třemi směry. První představují projekty na inovace ve výrobě či výzkumné aktivity. Druhá se týká investic do snižování energetické náročnosti výroby a emisí - nejen v energetice, ale také v dopravě. Na stamilionové dotace díky tomu dosáhly dopravní podniky ze skupin Arriva a Cidem Hranice, které pořizují autobusy s pohonem na elektřinu či zemní plyn.
Život a doba dotačního hnízda: hlavně, že se čerpá
Na poměrně vysoké sumy peněz si lze přijít také pomocí projektů zaměřených na sanaci staré ekologické zátěže a nové využití zpustlých budov - brownfieldů. Mistrem v této oblasti je podnik Centrum Český Krumlov, který má dostat 170 milionů korun na revitalizaci areálu pivovaru Eggenberg. Částkou téměř 163 milionů korun pak Evropská unie podpoří sanaci areálu bývalého závodu Praga v Praze-Vysočanech. Příjemcem této dotace je firma Praga Centrum s vlastníkem registrovaným na Kypru.
Významným rozdílem oproti rokům 2007 až 2013 je fakt, že stát již dotacemi nepodporuje stavbu dalších akvaparků, golfových hřišť, hotelů či lyžařských areálů. V minulém rozpočtovém období přitom žadatelé na takové projekty dostali vysoké, často až stamilionové částky. Tyto dotace však nebyly férové vůči podnikatelům, kteří své hotely a sjezdovky postavili dříve bez finanční podpory.
Miliardové dálnice
I když to vypadá, že soukromé firmy inkasují ohromné sumy, oproti veřejným příjemcům podpory to jsou chudí příbuzní. Jen pro představu: Zatím je rozděleno 274 miliard korun z balíku 612 miliard, jež mohou žadatelé z Česka v období let 2014 až 2020 získat. Akciové společnosti a eseróčka z toho zatím mají něco přes 33 miliard korun.
Je to jen o jednu miliardu více, než kolik získalo Ředitelství silnic a dálnic ČR. To bude čerpat evropské peníze třeba na výstavbu nového úseku dálnice D35 v úseku Opatovice nad Labem - Ostrov, hlavní silnice I/11 z Ostravy do Opavy, nového úseku dálnice D6 u Lubence či na rekonstrukci dalších částí klíčové dálnice D1.
Evropské peníze v objemu téměř 19 miliard korun má přislíbené Správa železniční dopravní cesty. Použije je na modernizaci tratí z Brna do Tišnova, z Nymburka do Mladé Boleslavi, z Čáslavi do Havlíčkova Brodu i na řadu dalších projektů. Třetím velkým příjemcem je Úřad práce ČR, který na různé projekty v oblasti zaměstnanosti a rekvalifikací získá přes 17 miliard korun.
Na dotace v objemu přes miliardu korun dosáhnou i největší vysoké školy. Oproti minulému období let 2007 až 2013, kdy vzhledem k nastaveným pravidlům podporu obdržely hlavně mimopražské univerzity, se tentokrát karta obrací. Nejúspěšnější je zatím Univerzita Karlova s přislíbenou částkou téměř 2,8 miliardy korun, více než miliardu má získat také ČVUT aČeská zemědělská univerzita.
Čtěte také:
