Kraje plánují přesunout nevyužité peníze z Bruselu do revolvingových fondů. Teď ještě najít žadatele
Jaspers, Jeremie, Jessica, Jasmine. Zní to jako jména spořádané americké rodiny, která je zatížená na jedno písmeno v abecedě. Jde přitom o téma výhradně evropské. Čtyři jména jsou zkratkami programů Evropské investiční banky (EIB), které mají za cíl nejen peníze z evropských fondů účelně vydat, ale zároveň zajistit, aby se vrátily zpět. Nejde totiž o nevratné dotace, ale o postupně splácené úvěry, které by putovaly namísto do bank do revolvingových fondů. Z nich by si pak na své přišli další žadatelé.
Téměř kouzelný mechanismus, jak utratit minci a ráno ji zase najít v peněžence, Evropská komise uvedla v život před čtyřmi lety. Zatím ale spíše živoří, a Česko je dobrým příkladem, proč se původně atraktivní myšlenka, jak namnožit peníze z evropských dotací za pomoci soukromých investorů, proměnila v maraton přípravných studií, výzev a výběrových řízení bez jisté budoucnosti. Namísto pobídek pro spolupráci soukromého sektoru s veřejnými plátci peněz z EU tak programy EIB připomínají dotační secondhand – nabízí se peníze, které by ve formě obyčejných evropských dotací nikdo nevyužil.
Prvním regionem, který program EIB u nás spouští, je Moravskoslezsko. Vybralo si k tomu finanční nástroj Jessica, jinak plným názvem Společnou evropskou podporu udržitelných investic do městských oblastí. Kraj založil dva Fondy rozvoje měst a přesunul do nich z regionálního operačního programu 520 milionů korun. Bruselské peníze by měl doplnit privátní kapitál. Smlouva se správcem fondu, o nějž se ucházely dvě banky a dva developeři, bude ale podepsána teprve za tři týdny, takže strategie lákání soukromníků zůstává neznámá.
Půjčka až na dvacet let
Jisté je nicméně to, že prvních pět let by správce dostával provizi ve výši dvou až tří procent z balíku, který bude obhospodařovat. Oba fondy budou fungovat podobně jako banky. Ovšem s tím, že půjčka bude až na dvacet let a za výrazně lepších podmínek, než jsou schopny dát komerční finanční ústavy.
Michal Sobek, mluvčí Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, věří, že zájem o Jessicu bude. Kraj chce podporovat především regeneraci brownfieldů. „Doposud bylo možné z evropských dotací třeba staré výrobní areály opravit a zasíťovat. Žadatelé ale nemohli stavby spolufinancované EU komerčně využívat,“ popisuje výhody Jessicy Michal Sobek.
Jenže > projekty, které kraj před dvěma lety nechal vytipovat jako zralé pro Jessicu, jsou jen těžko realizovatelné. Například areál bývalé chemičky v Hrušově by město Ostrava společně se soukromníky rádo předělalo na průmyslovou zónu a rozprodalo. Finanční plán z června 2010 počítal s cenou 850 korun za metr čtvereční. Průměrná cena průmyslového pozemku je ale podle loňské cenové mapy přibližně poloviční. A to ještě rozvaha počítá s tím, že 35 hektarů v Hrušově se podaří prodat do pěti let. Je tu ovšem ještě podstatnější problém – oblast se ještě nevzpamatovala z povodní v roce 1997, je podmáčená a poddolovaná a terén se místy propadl o více než tři metry. Loni město spočítalo, že než se vůbec začne se zasíťováním pozemků, bude muset investovat až dvě miliardy korun.
Peníze jsou, žadatelé nikoliv
Velké plány s Jessicou má také Olomouc a Zlín, který chce program EIB spustit napřesrok. Také Praha si nechala vypracovat studii, podle níž by až 300 milionů korun nevyužitých dotací z operačního programu Praha –Konkurenceschopnost šlo přesunout buď do Jessiky nebo do mechanismu Jeremie, který je určen mikropodnikům a středním firmám. Ale i magistrát tápe, jestli by byl o peníze podmíněné ziskovostí projektu vůbec zájem. „Dosud neexistuje konkrétní představa o tom, zdali existuje dostatečné množství projektů a oprávněných žadatelů na využití tohoto finančního nástroje,“ píše se ve studii, kterou si loni nechal pražský magistrát zpracovat u auditorů z PricewaterhouseCoopers.
Jessica tak v lepším případě v Česku doplní klasické dotace o možnost svobodně nakládat s bruselskými penězi, které jsou jinak svázány přísnými pravidly. Nápad krajských politiků, jak na poslední chvíli oprášit nevyčerpané evropské dotace a nabídnout je v novém obchodě, ale podle všeho nakonec skončí ve stoupě. Ostatně jako neprodané zboží ze secondhandu.