Evropská komise schválila šesti členským zemím možnost vytvářet systémové rezervy výkonu uhelných a plynových elektráren pro krizové situace. Rozhodnutí vyvolává v energetické branži velké emoce. Jeden tábor hovoří o zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek pro odběratele elektrické energie, odpůrci naopak tento krok považují za poslední hřebík do rakve liberalizovaného trhu s elektřinou.
Proč by to měl být konec volného trhu? Mimo jiné proto, že rozhodnutí se týká tří nejlidnatějších zemí eurozóny – Německa, Francie a Itálie. Spolu s nimi získají stejnou možnost i Poláci, Řekové a Belgičané.
„Kapacitní mechanismy mohou zajistit bezpečnost dodávek elektřiny, ale současně nesmí narušit konkurenční prostředí na energetickém trhu. Jsem ráda, že jsme díky úzké spolupráci s národními úřady dokázali prosadit efektivní kapacitní mechanismy v šesti zemích,“ uvedla k dlouho očekávanému rozhodnutí komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Schválené modely se přitom v různých zemích liší. Německo a Belgie získaly právo vytvářet strategické rezervy ze starších elektráren, které budou zapínat do provozu jen v kritických situacích. Tedy například během chladných zimních dní nebo po nečekaném odstavení jaderných bloků. Právě Belgie má po odstavení všech uhelných elektráren z provozu potíže s pokrytím domácí spotřeby. Její pozice se dále zhorší po odstavení dvou jaderných elektráren, které je plánováno na rok 2025.
Pro uhlí až do Kanady. Útlum OKD zvyšuje závislost Česka na dovozu černého uhlí
Itálie a Polsko si vymohly širší využití kapacitních mechanismů. Majitelé elektráren zde mají dostávat odměnu za to, že budou v případě potřeby připraveni své zdroje nastartovat nebo zvýšit jejich výkon. Obě země čelí v energetice nemalým potížím. Itálie je závislá na dovozu elektřiny, Poláci chtějí zajistit návratnost investic do aktuálně budovaných uhelných a plynových bloků. Podobný režim podpory si již dříve vyjednaly Velká Británie a Irsko.
Poněkud jiný je případ Francie a Řecka. Evropská komise jim umožnila zavést dotované programy zaměřené na spotřebu energie. Velcí odběratelé elektřiny budou dostávat finanční odměnu za to, že sníží spotřebu v době, kdy vznikne problém s uspokojením poptávky po elektřině. Ve Francii je rozšířené vytápění domů na elektřinu a při mrazivém počasí spotřeba prudce roste. To se ukázalo i během této zimy, kdy země dokonce musela několik týdnů dovážet proud z Británie.
Zmíněné rozhodnutí bude mít dopad i na nás. „Česká republika je v EU poslední mohykán prosazující liberální trh s elektřinou. Tato pozice je s ohledem na dnešní rozhodnutí Komise neudržitelná. Čeští výrobci elektřiny budou napříště čelit nejen dotované produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také produkci dotovaných klasicích elektráren v okolních zemích,“ varuje manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a odhaduje, že za pár let budeme nuceni zavést kapacitní mechanismus i u nás.
Ministři členských zemí EU se v prosinci dohodli na kompromisu, který vrátil uhlí zpět do hry. Tedy aspoň v horizontu do roku 2030. Veřejnou podporu mohou v rámci kapacitních mechanismů dostávat jak elektrárny s emisemi do 550 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu vyrobené elektřiny, tak zdroje s emisemi do 700 gramů na kilowatt instalovaného výkonu ročně. Uhelné kotle sice neplní první podmínku, tu druhou však při omezeném provozu splní.
Dále čtěte:
