Dotace na rozvoj podnikání nepřinášejí českým firmám záruku úspěchu. Více než polovina velkých příjemců dotací z let 2007 až 2013 dnes stagnuje nebo vykazuje pokles.
Zkuste někde v lepší společnosti vyslovit termín evropské dotace. Liberální ekonom začne nadávat, politik zavětří příležitost přestřihnout pásku u něčeho nového a podnikatel v tom uvidí možnost zkrátit si dobu návratnosti nákladné investice. Šéf poradenské firmy se zaraduje, že díky administrativní náročnosti dotačních programů má o zakázky vystaráno. Dotace zkrátka vyvolávají emoce. Ale co fakta?
Právě na ně se zaměříme. Základní otázka zní: Vznikají díky evropským fondům v Česku úspěšné a dynamické společnosti, z kterých má prospěch i státní kasa díky vyšší zaměstnanosti a vybraným daním? Nebo se jedná takříkajíc o peníze vyhozené oknem? Předmětem zájmu bude 34 společností, které na rozvoj podnikatelské činnosti v období let 2007 až 2013 získaly z evropských fondů více než sto milionů korun.
Jsou podle vás efektivně využity dotace z EU pro Česko?
Výsledné skóre není příznivé. Jen devět z 34 prověřovaných firem vykázalo od roku 2010 viditelný skok vpřed v tržbách a počtu zaměstnanců. U dalších šesti lze říci, že firemní růst zhruba odpovídal vzestupu české ekonomiky ve sledovaném období. Co je horší: dvanáct firem nevykázalo žádný viditelný růst a víceméně stagnuje. Dalších šest si dokonce pohoršilo nebo lze jejich výsledky označit za zklamání. Poslední případ nelze posoudit, protože firma Obaly Morava v posledních čtyřech letech nezveřejnila finanční výsledky.
Málo muziky za hodně peněz
Některé začínající a střední podniky dosáhly na ohromné sumy peněz. Biotechnologické firmy ze skupiny PrimeCell podnikatele Michala Zahradníčka inkasovaly v minulém programovém období evropské dotace ve výši přes 450 milionů korun. Určeny byly hlavně na vznik a start výzkumného centra 4MEDi v Ostravě a dále na vývoj v oboru buněčné terapie.
Navzdory mimořádné veřejné finanční podpoře je dnes PrimeCell Bioscience malou firmou s tržbami okolo 27 milionů korun za rok, navíc hospodaří se ztrátou. Další Zahradníčkova firma – Centrum buněčné terapie a diagnostiky – je na tom ještě hůře, při obratu 25 milionů korun loni vykázala ztrátu přes 15 milionů korun a má pouhých pět zaměstnanců. Jakkoli je podnikání v oboru biotechnologií mimořádně rizikové, přesto by měla padnout otázka: Není to za půl miliardy korun trochu málo?
Bez problémů není ani příjemce druhé nejvyšší dotace Bammer trade, provozovatel opravárenského centra v Plzni. Fakticky se jedná o projekt typu PPP, kdy soukromý investor převzal údržbu vozového parku Plzeňských městských dopravních podniků; část investice uhradil z evropských peněz. Firmu Bammer trade do loňského léta vlastnil CIAS Holding ovládaný Hynkem Gloserem, nyní je v majetku skupiny PPF.
Jak Bammer trade přiznává ve výroční zprávě, ministerstvo průmyslu a obchodu po auditu před čtyřmi lety zpochybnilo výši poskytnuté dotace. Z původně vyplacených 356 milionů korun chce 64 milionů vrátit kvůli údajnému porušení rozpočtové kázně. Firma loni spornou částku vyplatila státu, ale soudí se o ni dodnes.
Na hraně bankrotu
Řada otazníků se vyrojila také nad pátou firmou v žebříčku, kterou je Exelsior Group podnikatele Radomíra Pruse. Firma podnikala v oboru výroby PET lahví a recyklace plastů, avšak na jaře 2013 přišel zásah vyšetřovatelů kvůli podezření z dotačního podvodu za více než 300 milionů korun. Prus se vyhnul zatčení díky tomu, že byl zrovna na dovolené na Seychelách; tamní pobyt si nakonec prodloužil na tři roky.
V tuzemsku mezitím Radomír Prus čelil podezření z úvěrového a dotačního podvodu, kauza nakonec vyzněla do ztracena. Podle dostupných informací firma Exelsior Group funguje dodnes, ale finanční či obchodní výsledky nelze posoudit - od roku 2011 je totiž firma nezveřejnila. Prus se mezitím vrhl do dalšího dobrodružství s nejistým výsledkem, a tím je projekt údajně revolučních baterií HE3DA. Rozporuplný projekt, o kterém týdeník Euro několikrát informoval, se podle různých pozorovatelů pohybuje někde na ose mezi podvodem a globálním úspěchem.
Podnikatel Radomír Prus, majitel Exelsior Group
Na hraně přežití se pohybovali i jiní příjemci evropských dotací v objemu sto milionů korun a více.
Výrobce vodovodního a kanalizačního potrubí Elmo-plast skončil v insolvenčním řízení před dvěma lety, stejně jako výrobce vakcín Sevapharma. V obou případech se tak stalo na návrh vedení podniku kvůli předlužení. Shodné je i to, že soud povolil řešení finanční tísně formou reorganizace podniku.
Další firmy sice nemají potíže s dluhy, ale navzdory přijaté dotaci vykazují horší výsledky než dříve. Třeba výrobce ložisek ZKL Brno. Ještě v roce 2011 vykazoval tržby 607 milionů korun a zaměstnával čtyři stovky lidí. O šest let později se jednalo už jen o 326 milionů korun na tržbách a 240 zaměstnanců. Podle informací ve výroční zprávě firmu postihlo tehdejší posílení kurzu koruny vůči dolaru, což narušilo export na trhy v Indii a jihovýchodní Asii.
Příběhy úspěchu
Pro vyvážení zatím nepěkného příběhu je zde naštěstí devět případů, kdy evropské dotace na podnikání skutečně přispěly ke skokovému růstu podpořené firmy. Ukázkovým případem může být inovativní firma Contipro z východočeské Dolní Dobrouče. Před deseti lety to byl malý podnik, který na tržbách překonal teprve sto milionů korun. Loňské tržby již přesáhly 800 milionů korun a většina produkce směřuje na export.
Podnik Contipro, který založil a dodnes vede a vlastní Vladimír Velebný, patří mezi tři největší výrobce kyseliny hyaluronové na světě. Tato chemikálie nachází stále širší uplatnění v medicíně, farmacii a kosmetice. „Ve výzkumných a vývojových laboratořích byl ukončen vývoj 16 nových výrobků, které se v dnešní době již vyrábějí a prodávají, vývoj dalších minimálně třech bude ukončen do konce letošního roku a dalších dvou v roce příštím,“ vypočítává Vladimír Velebný.
Pozitivní menšina. Jednou z mála firem, které evropské dotace výrazně pomohly, je východočeské Contipro zakladatele Vladimíra Velebného. Před deseti lety to byl malý podnik, jeho loňské tržby ale již přesáhly 800 milionů korun.
Do skupiny pozitivních příběhů patří též největší český výrobce sanitární techniky Alca plast. Společnost od roku 2010 navýšila tržby více než dvojnásobně na 1,3 miliardy korun ročně. Vlastníci firmy, manželský pár František Fabičovič a Radka Prokopová, letos v březnu vyhráli soutěž EY Podnikatel roku České republiky. Vysoká ziskovost, převyšující 300 milionů za rok, posouvá majitele Alca plastu mezi stovku nejbohatších Čechů.
Svižný růst vykázal také zlínský podnik Spur, zaměřený na výrobky z plastů. Ten v období let 2007 až 2013 investoval téměř půl miliardy korun, přičemž 180 milionů získal z evropských fondů. „Bez dotací bychom byli investičně daleko konzervativnější a volili bychom například jednodušší nebo méně výkonné technologie. Investice byly prostředkem ke zvýšení tržeb na dvojnásobek v daném období a dotace na tom jistě měly svůj podíl,“ říká generální ředitel firmy Spur Tomáš Dudák.
Vykrmit a prodat
Úspěšný je další velký příjemce eurodotací - výrobce hliníkových nádob na kosmetiku Moravia Cans. Ten během osmi let navýšil tržby téměř dvojnásobně na 2,2 miliardy korun. Přínosem pro Bojkovice a okolní obce na jihovýchodě Moravy je zvýšení počtu zaměstnanců o 140 na celkových 480. Moravia Cans vykazuje slušné zisky, jen loni to bylo 316 milionů korun. Drobná potíž je v tom, že zisky na dividendách odtékají k neznámým vlastníkům do daňového ráje, konkrétně na Maltu.
Příkladů, kdy měl prospěch z poskytnuté dotace zahraniční vlastník, lze nalézt poměrně dost. Výhodné je to i pro stát, vrátí-li se finanční podpora ve vybraných daních díky vyššímu zisku a zaměstnanosti. Takovým případem je třeba podnik ON Semiconductor Czech Republic z Rožnova pod Radhoštěm, zabývající se výrobou polovodičových součástek pro počítače. Ten díky investici do rozšíření výroby, podpořené eurodotacemi ve výši 137 milionů korun, navýšil tržby ze dvou miliard korun v roce 2012 na loňské 3,3 miliardy. Dalším pozitivem je nárůst počtu zaměstnanců o 560.
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Opačným směrem se posunula broumovská textilka Veba. Ta v minulé „fondové sedmiletce“ inkasovala 234 milionů korun, zejména na inovace v oblasti výroby brokátu pro africké trhy. Ani to firmě nepomohlo; loni v červenci soud prohlásil na návrh bank a dalších věřitelů úpadek společnosti. Letos se podařilo provést reorganizaci, po níž Vebu ovládla firma Holdoria miliardáře Otakara Moťky.
Textilka Veba není jediný případ, kdy firma „vykrmená“ evropskými dotacemi skončila v majetku zámožných českých byznysmenů. Úspěšný výrobce kovových dílů pro automobilový průmysl Strojmetal Aluminium Forging ze středočeské Kamenice se loni začlenil do podnikatelské skupiny MTX Group podnikatele Petra Otavy. IT společnost DataSpring je od roku 2014 v portfoliu skupiny KKCG třetího nejbohatšího Čecha Karla Komárka.
Zázrak se nekonal
Pro úplnost se sluší dodat, že záběr Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) byl rozsáhlejší a netýkal se jen rozvoje menších a začínajících firem. Část peněz získaly velké a známé společnosti, další miliardy směřovaly na projekty v energetice. Tam zpravidla vše proběhlo bez větších potíží. Horší to je s dotacemi pro různé vědecko-technologické parky. Těch za posledních deset let vyrostlo na českém území až příliš mnoho a některé z nich zůstávají dodnes poloprázdné. Zmíněné téma by vystačilo na samostatný článek.
Když se vrátíme k menším firmám, tak to vypadá, že úředníci ministerstva průmyslu a obchodu, kteří o přidělování dotací z OPPI v letech 2007 až 2013 rozhodovali, by jako portfolio manažeři fondů rizikového kapitálu kariéru neudělali. Příliš často přidělovali peníze firmám, které se nikam neposunuly, nebo dokonce klesají. Očekávání, že evropské dotace pomohou k vypěstování nových kapitálově českých byznysových šampionů, se až na výjimečné případy typu Contipro či Alca plast - nenaplnilo.
Anketa: Zkušenost podnikatelů s evropskými fondy
• 1. Pomohlo vám čerpání evropských dotací z programů na podporu podnikání?
• 2. Častým terčem kritiky je administrativní složitost programů na podporu podnikání. Jaká je vaše zkušenost?
• 3. Uvažovali jste i o jiných cestách, jak získat peníze na rozvoj a expanzi?
Vladimír Velebný
generální ředitel společnosti Contipro
• 1. My jsme v tomto programovém období využili zejména dva programy, a to Potenciál a Inovace. V rámci programu Potenciál jsme vybudovali naše výzkumné a vývojové centrum, podporu z programu Inovace jsme použili k výstavbě fermentačních kapacit na výrobu kyseliny hyaluronové a dalších surovin pro kosmetiku a farmacii. Obě dotace pomohly k růstu firmy.
• 2. Administrativní zatížení je opravdu dosti vysoké a v některých případech i nepochopitelné a zbytečné. Zejména v případě výběrových řízení. Podle mého soudu by o mnoha věcech operativněji a fundovaněji rozhodoval příjemce dotace než úředník na ministerstvu. Myslím, že málokdo, kdo chce opravdu podnikat a kdo do nákupu určitého zařízení vkládá 50 až 60 procent svých vlastních finančních prostředků, by si vybral něco špatného či nevhodného, a navíc od špatného dodavatele.
• 3. Čerpání dotací je v každém případě lepší než vstup investora. Dotace nic nemění na vlastnické struktuře, nedrobí ji, umožňují rozvoj firmy podle plánů a představ majitelů a usnadňují řízení firmy. Co se týče dluhopisů, funguje-li firma dobře, proč ne. Je to jedna z forem, jak získat potřebný kapitál. Ale každý kapitál získaný zvenčí něco stojí.
Tomáš Dudák
generální ředitel společnosti Spur
• 1. Naše společnost investovala v letech 2007 až 2013 celkem 470 milionů korun, přičemž část z toho jsme pokryli dotacemi v celkové výši cca 180 milionů korun. Bez dotací bychom byli investičně daleko konzervativnější a volili bychom například jednodušší nebo méně výkonné technologie. Nemalou pomocí byly dotace do rekonstrukcí starých průmyslových objektů, které samy o sobě nepřinášejí přidanou hodnotu do firmy. Revitalizace starých objektů je vždy v porovnání s novou výstavbou pro firmu problematická.
• 2. Pokud by administrativní náročnost byla založena čistě na jasně a předem stanovených pravidlech, byla by i přes svou rozsáhlost akceptovatelná. Velkým problémem je nejasnost pravidel. Výklad metodik se zásadním způsobem mění nejen v čase, ale je velmi závislý na subjektivním hodnocení orgánů, které k němu přistupují.
• 3. Strategie rozvoje a s tím související financování investičních výdajů jsou individuálně posuzovány u každého podniku a záleží na managementu, jakou cestou se vydá. V současné době jsme kapitálově natolik vybavení, že není nutné pro rozvoj a expanzi používat cizí zdroje ve formě úvěrů nebo dluhopisů, případně uvažovat o vstupu investičního partnera.
Dále čtěte:
Dotační miliony pro miliardáře. Kromě Babiše je získali i Křetínský či Strnadové
Zemědělský fond stopne vyplácení dotací Agrofertu a Tomanovým podnikům
Komentář: Babišův recept: vyhrotit a zobchodovat
Konečně bez Bruselu: v Británii se rodí zdravější systém dotací pro zemědělce
Česko splnilo cíle Bruselu, o dotace ve výši 37 miliard tak nepřijde
ČLÁNKY DO MAILU