Konec embarga: Kuba láká osm miliard dolarů zahraničních investic, staví hotely a chce zdvojnásobit cestovní ruch
Dojatý kubánský vědec mohl vydechnout: „Konečně je ten zlý sen za námi. Nová kapitola historie je tady.“ Jeho kolegové na konferenci tleskali televizní obrazovce, z níž mluvil Raúl Castro. Na konci projevu jim tekly slzy a spontánně se dali do zpěvu kubánské hymny. Ulice Havany se vzápětí naplnily jásajícími studenty s kubánskými vlajkami v rukou.
Tak popisoval Havanu 17. prosince loňského roku americký politolog Richard Feinberg, jenž se v té době účastnil konference o americko-kubánských vztazích na havanské diplomatické akademii. Raúl Castro sklidil ovace za to, že oznámil „konec amerického embarga“, tedy okolnosti, jež držela jeho a jeho bratra Fidela u moci přes padesát let.
„Kdyby přijel Obama do Havany, dostalo by se mu uvítání jako národnímu hrdinovi,“ napsal poté Feinberg, jenž přednáší politickou ekonomii v San Diegu a v Havaně byl jako vyslanec Latinskoamerické iniciativy think tanku Brookings Institution. Ona ironie není v této souvislosti první ani poslední.
Ne tak rychle Zaprvé s koncem embarga to není tak jednoduché, Obamovo gesto má omezenou platnost.
To, čemu se pro zjednodušení říká embargo, je výsledek šesti navzájem se doplňujících zákonů, z nichž některé dávají prezidentovi možnost výkladu (jako zákon o obchodování s nepřítelem z roku 1917), jiné nikoli (Helmsův–Burtonův zákon z roku 1996, jenž penalizuje společnosti třetích zemí, které obchodují s Kubou). Zrušit embargo úplně může jen Kongres. Obama zašel v uvolnění interpretace tak daleko, jak jen mohl. Učinil tak na začátku svých posledních dvou let ve funkci, během nichž budou mít v obou komorách Kongresu převahu jeho republikánští odpůrci. To v podstatě zaručuje, že během této doby se ve věci embarga mnoho nestane, protože žádný republikán nebude chtít vyvolat dojem, že jde Obamovi na ruku.
Zadruhé Obama je ve věci uvolnění vztahů s Kubou agentem změny v menší míře, než jak to na první pohled vypadá. Z jedné strany totiž povoluje tlak na zachování embarga kvůli demografické změně na Floridě. Tamních 39 volitelských hlasů v prezidentských volbách je do značné míry v rukou komunity kubánských emigrantů, tradičně nejradikálnějších odpůrců režimu toho či onoho bratra Castra. Dorůstající mladá generace, již narozená v USA, však je podstatně smířlivější.
Z druhé strany Obamu okolnosti k omezení embarga vyloženě nutily. V dubnu letošního roku se bude v Panamě konat Summit Amerik, vrcholná schůzka šéfů vlád zemí amerického kontinentu od Kanady po Chile. Tento podnik, jenž vznikl z iniciativy Washingtonu v 90. letech, je pro Američany jednou z mála příležitostí k přímému jednání s mnoha odpůrci, ať již pocházejí z Ekvádoru, Bolívie či Venezuely. V průběhu loňského roku dostala Obamova administrativa varování nejméně od sedmi jihoamerických zemí: buď bude na summit pozvána i Kuba (což dosud nebylo zvykem), nebo se nezúčastníme.
Dvanáct výmluv S uvolněním se zjevně počítalo už dříve. Havana vydala v listopadu 2014 seznam 246 investičních projektů pro zahraniční firmy (viz box). Zároveň se má letos otevřít zóna volného obchodu u města Mariel (města, které dalo jméno vnučce Ernesta Hemingwaye), nějakých 35 kilometrů od Havany. Tamní přístav postavila brazilská firma Odebrecht za podpory vlastní vlády; provozem přístavu byla pověřena singapurská firma PSA. Načasování je v obou případech velmi příhodné.
Skutečností je, že Obamovo gesto mění na vztazích USA a Kuby jen velmi málo.
Washington otevře v Havaně ambasádu (pokud ten záměr nezarazí Kongres tím, že na její vybudování nedá peníze). Obnoví se diplomatické vztahy a USA zrevidují klasifikaci Kuby jako sponzora terorismu. Obě země budou spolupracovat na problémech typu ochrana životního prostředí a boj proti obchodu s drogami. Američané stále nebudou mít možnost volně cestovat na Kubu (pikantní je, že v obráceném gardu Kubánci tu možnost mají), Obama pouze rozšířil počet výjimek, jak ze Spojených států vycestovat. Návštěvu Kuby dnes proto musíte schovat do jedné z dvanácti kategorií; jako důvod platí například rodinná návštěva, státní zakázka, profesní schůzky a výzkum, novinářská, vzdělávací nebo náboženská činnost, návštěva sportovní nebo kulturní akce či humanitární projekt.
Pro mnoho Američanů je nejdůležitější, že s sebou budou při cestě zpět moci vézt zboží za 400 dolarů, včetně tabákových výrobků a alkoholických nápojů v hodnotě sto dolarů na osobu. Zejména rum a proslavené doutníky by měly jít na dračku (však také se o prezidentu Kennedym říká, že než sám obchodní embargo zavedl, nechal si jich z Havany přivézt 1200). Naopak na druhé straně budou moci Kubánci žijící v USA legálně poslat do staré vlasti osm tisíc dolarů ročně namísto dosavadních dvou tisíc.
Dva miliony turistů?
Co však Obamovo gesto udělá s podnikáním ve velkém měřítku? Kubánské ministerstvo zahraničí vyčíslilo škody způsobené třiapadesáti lety embarga na necelý bilion současných dolarů. Americká Komise pro mezinárodní obchod odhaduje průměrnou roční ztrátu pro americkou ekonomiku na 1,2 miliardy dolarů.
Nejviditelnějším znakem nápravy by měl být cestovní ruch. Nehledě na faktor zvědavosti a touhy po zakázaném ovoci, jenž by v případě uvolnění masové turistiky z USA jistě sehrál svoji roli, má Kuba ideální polohu a daleko nejdelší turisticky využitelné pobřeží. Dosud těchto výhod využívá relativně málo: její turistické tržby jen o něco přesahují polovinu tržeb Dominikánské republiky, jež je sama o polovinu menší a délka jejího pobřeží je ve srovnání s Kubou zhruba třetinová (viz mapa a box).
Podle odhadů Brookings Institution by na Kubu po zrušení embarga mohly ročně přijet až dva miliony Američanů, což by téměř zdvojnásobilo současný počet turistických návštěvníků ze zbytku světa. Kubánská vláda s něčím takovým počítá: ve zmiňovaném portfoliu investic jsou projekty na výstavbu jednadvaceti obřích hotelů a kompletní renovaci čtrnácti současných hotelových komplexů (průměrná cena dvoulůžkového pokoje je plánovaná na 130 dolarů za noc). Mají sice zůstat v kubánských rukou, ale mají mít zahraniční management. O tom, zda se skutečně americkými turisty naplní, však musí rozhodnout Kongres. l
Po zrušení embarga by mohlo na Kubu ročně přijet až dva miliony amerických turistů.
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
