Jak sdělil Martin Lammers z Bahna, které sídlilo v bývalém bufetu na pardubickém hlavním nádraží, smlouva jim skončila kvůli chystané rekonstrukci staniční budovy. „Stěhujeme se do Prachovic, do objektu Jednoty na sídlišti Bučina.
Tam nyní probíhá rekonstrukce prostor.
V Pardubicích již nevaříme, doprodává se pivo, které ještě leží ve sklepě, a čepujeme pivo i z jiného pivovaru,“ informoval Lammers své fanoušky.
Historie svérázného a pro mnohé značně kultovního nádražního podniku končí po necelých čtyřech letech. Bahno se stalo nejen dobrým zpestřením během čekání na vlaky, řada jeho fanoušků si navíc kvůli zdejším speciálům Ale či Rauch několik spojů klidně nechala ujet.
A zatímco Martin Lammers nyní připravuje svůj pivovar na novou éru v obci proslavené vápencovým velkolomem poblíž nádrže Seč, Aleš Krulich svůj Novoměstský pivovar Praha k 31. lednu zavřel definitivně.
Jak během krátkého rozhovoru řekl týdeníku Euro, pouštět se do vaření znovu v jiných prostorech už nechce, technologie je tak k prodeji. Technici společnosti Minipivovary Kraus proto kompletní pivovar z pražské Vodičkovy ulice vymontovali a odvezli do svého modřanského skladu, kde čeká na nového majitele.
Jestliže nad koncem Bahna v Pardubicích smutní řada pivních cestovatelů, zánik Novoměstského pivovaru Praha má mnohem symboličtější význam. I když jeho produkty nebyly kdovíjak vyhlášené, že by za nimi jezdili znalci přes půl republiky, krásná měděná varna byla jednou z nejstarších pamětnic českého craftu.
Vždyť vařit světlé a tmavé pivo se tu začalo už v roce 1993. Svým neradostným osudem velmi napodobila jen o maličko starší varnu v kdysi proslulém podniku Pivovarský dvůr Chýně.
Povrchní vidění
I když jde jen o malý zlomek z celkových 440 aktuálně fungujících restauračních pivovarů a minipivovarů, je to o další důkaz, jak se tento trh mění a že pár let staré odhady expertů tvrdících, jak exponenciálně bude v Česku přibývat nových varen až do jedné tisícovky, nejsou pravdivé. Byznys je prostě jen jeden, a pokud se někomu zdálo, že ve světě craftu je všechno růžové, přátelské a jediným „nepřítelem“ jsou nadnárodní korporace, bylo to pouze povrchní vidění nebo marketing.
Následujících dvanáct měsíců může být z tohoto pohledu poměrně přelomových.
A až se pak Českomoravský svaz minipivovarů podívá do druhé desetiletky své existence, odhady a očekávání určitě nebudou tak optimistické jako 16. dubna 2011, odkdy spolek píše svou oficiální historii.
I minipivovarům začínají horší časy. #
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
