Pád Fischera může přerůst v politický problém
Léto s Fischerem se letos moc nevyvedlo. Lídr trhu a jeden z nejobdivovanějších českých podniků je v rukou exekutorů, protože nebyl schopen splácet dluhy. Exekuci je vystaven dokonce soukromý majetek bývalého senátora. Takový bankrot ještě Česká republika nezažila. Nejde o velikost firem či dluhu. Chemapol, Škoda Plzeň či součásti ČKD byly určitě větší ranou. V kauze Fischer však jde o něco jiného. Impérium vybudované jediným člověkem vzbuzovalo úctu a respekt. Nikdy nebylo pochyb o tom, že jeho majitel si ze skupiny nevzal neoprávněně ani špendlík, a srovnávat ho s hvězdami českého tunelingu by bylo jistě velmi nespravedlivé.
Přesto končí ranou z milosti uštědřenou Komerční bankou. O tom, že končí, nelze pochybovat. Představy, že se objeví krásný investor na bílém koni a vyrve skupinu z rukou dobře připravených exekučních kanceláří, jsou zcela liché. Na trhu se ví, že jednání o vstupu strategického partnera se konala už řada a všichni zájemci po prozkoumání finančních výkazů vzali nohy na ramena.
Václav Fischer zřejmě přecenil své schopnosti i možnosti českého trhu. Velkorysý projekt vybudování největší české cestovní kanceláře sice uskutečnil, ale jen za cenu hlubokého zadlužení, které mu nakonec zlomilo vaz. Je zjevné, že marketingové schopnosti zde nedoplňovala odpovídající kvalifikace ve finančním managementu. Jinak by se nemohlo stát to, co se stalo.
O problémech krále českých dovolených se na trhu hovoří hodně dlouho. Dobře informovaní lidé z oboru už na počátku roku tvrdili, že jeho firemní modrá barva má už zřetelně mrtvolný nádech. S problémy byly překonány Fischerovy potíže s pojištěním cestovních kanceláří, jednání o pojistkách letadel s pojišťovnou Allianz byla velmi dramatická a Komerční banka začala již splatný úvěr rolovat před sebou. Byla jen otázka, jak dlouho ji to bude bavit. Nakonec přistoupila k euthanasii.
Ani velcí konkurenti na trhu, kteří Fischerovi nemohli léta přijít na jméno, se však neradují. Nikdo nepochybuje o tom, že tenhle krach poznamená celý sektor cestovního ruchu. Fischer byl synonymem důvěry a komu nyní věřit, když i on zklamal? Bude hodně těžké přesvědčit klienta, že opravdu může bez obav o těžce vydělané a nemalé peníze vyrazit na dovolenou s cestovkou. Úder navíc přichází v polovině sezóny, takže české cestovní kanceláře, na něž ztráta důvěry dopadne, bude ještě hodně bolet. Kdyby krach přišel až na podzim, byly by finanční ztráty v celém sektoru zřejmě mnohem menší.
Na druhou stranu samotného Fischera asi mnoho lidí z branže nelituje. Často říkají, že kdyby dnes krachující firma zdravila kolemjdoucí na své cestě nahoru, nemusela se možná nyní tak prudce řítit dolů. Neochota pustit konkurenci do modrých letadel Fischer Air v časech dobrých se jistě podepsala na výnosech této firmy v časech postižených válečnou vřavou a nemocí SARS. Sám Fischer si vlastně vytvořil silného protihráče v charterové společnosti Travel Service.
Podobný osudový omyl stál u rozhodnutí spustit masově nabídku last minute v domnění, že zlikviduje méně kapitálově silnou konkurenci. Vzhledem k Fischerově síle tato strategie nezlikvidovala jenom konkurenci, ale celý trh. Dnes si už jen málokdo koupí zájezd pár měsíců dopředu. Znalci říkají, že sedmdesát procent dovolených se prodává za zlomek původní ceny, často pod pořizovacími náklady. Za této situace sice může, byť s velkými ztrátami, přežít organizátor zájezdů, pokud opravdu minimalizuje své náklady a má hodně štěstí při řízení svého cash flow. Ale ten, kdo ještě musí výhradně ze svého živit leteckou společnost, má šancí jen velmi málo. Do značné míry si tak dnešní bankrotář léta sám štrikoval oprátku.
Pokud chce Václav Fischer alespoň zachovat svou značku a skutečně pomoci lidem, kteří mu svěřili své nemalé úspory, měl by akceptovat, že přišel o majetek, požádat o ochranu před věřiteli a využít přitom všech možností zákona o konkursu a vyrovnání. Jen konkurs dnes může exekutorům zabránit v bleskovém rozprodeji zabaveného majetku, z něhož budou uspokojení pouze žalobci a ostatní, často drobní věřitelé doma i v zahraničí, zůstanou zkrátka. Ránu pak dostane možná i pojišťovací pool, jemuž připadne povinnost vyplácet klienty. Jde přitom zřejmě o desetitisíce lidí a stamilionové sumy. A to už začíná být politický problém. Možná se dočkáme před Strakovkou po kampeličkářích i demonstrací klientů Václava Fischera.