Číňané kupují další prestižní značku, francouzskou cestovní kancelář Club Med
A jaká je vaše představa štěstí? ptá se v reklamě jistý Rodolphe, muž v černém obleku, který právě vyšlapal na vrcholek Alp, aby jako „manažer štěstí“ zařídil vše pro blaho svých klientů.
Management francouzské cestovní kanceláře Club Méditerranée (Club Med), který si předloni tuto reklamu nechal natočit, bude znát odpověď v nejbližších týdnech. Nikdo už ale nepochybuje o tom, že štěstí pro Club Med znamená najít strategického investora. A že peníze, které mají zachránit slavné modrobílé logo s Neptunovým trojzubcem, doputují z Číny.
Žhavým kandidátem na převzetí cestovky, která jako první v Evropě přišla s konceptem klubových prázdninových vesniček a službami all inclusive, je investorská skupina vedená šanghajským fondem Fosun, který je sám menšinovým akcionářem společnosti Club Med. Číňané jsou ochotni za majoritu v cestovní kanceláři s více než šedesátiletou tradicí zaplatit 24,60 eura za akcii, čímž si Club Med cení na 939 milionů eur. Fosun poslední nabídkou, kterou učinil těsně před Vánocemi, vyřadil ze hry svého konkurenta. Tím je italský investor Andrea Bonomi a jeho skupina Strategic Holdings, která loni dosáhla tržní kapitalizace ve výši bezmála 60 miliard amerických dolarů. Sedmkrát více, než kolik drží Fosun.
Pařížský brokerský dům Oddo upozorňuje na to, že Fosun v čele se sedmačtyřicetiletým čínským miliardářem a milovníkem taiči Kuo Kuang-čchangem prestižní značku pravděpodobně přeplácí. Podle jeho analytiků je reálná tržní cena někde kolem 21 eur za akcii. Kuova poslední nabídka v rok a půl trvající čínsko-italské bitvě o převzetí firmy Club Med má ale úplně jiný cíl, než je vyčkávání na rozumnou cenu s vidinou zisku. Kuo chce slavnou značku rozvíjet v Číně a Club Med kupuje ze stejných důvodů, jako jeho krajané investují do vinic v Bordeaux. Chce si dopřát originál. Luxus a tradice Číňanům nejde ani tak o prosperitu samotné firmy, ale především o její dobrý zvuk a také o značku slibující luxus a tradici. Obojím se Club Med, v jehož čele stojí Henri Giscard d’Estaing, syn někdejšího francouzského prezidenta, může pochlubit. Od roku 2002, kdy Club Med vede, cíleně rozšiřuje portfolio luxusních letovisek – mimo jiné i do Číny. Zároveň si ale zachovává některé zvláštnosti dovolené pod logem modrého trojzubce. Stejně jako za časů, kdy se s kanceláří Club Med jezdilo do obyčejných rákosových chatek u Azurového pobřeží, se stará o zábavu a pohodlí hostů ve vesničkách, jak se resorty oficiálně jmenují, tým „gentils organisateurs“, tedy milých organizátorů. Animátoři také obstarávají večerní program a tanec. Ostatně organizovaná zábava po vzoru táborů pro dospělé v resortech, kam mají přístup jen držitelé karty Club Med, přesně odpovídá i čínské představě o neobyčejné dovolené. Zájem Fosunu o francouzskou cestovní kancelář potvrzuje celkovou situaci na trhu fúzí a akvizic. Zatímco mnohé známé evropské značky marně hledají nový přísun financí, protože jsou několik let v červených číslech nebo oscilují kolem nuly, čínští miliardáři jsou naopak při chuti i při penězích. „Francie je pro Číňany zemí investičních příležitosti, protože tu kvůli krizi mohou nakoupit dobrá aktiva levněji. Nejpreferovanějšími trhy v Evropě zůstávají Německo a Velká Británie, Francie je ale dohání,“ řekl agentuře Bloomberg Jing Čang z Rotterdam School of Management.
Investice do společnosti Club Med, která je na spadnutí, do čínského zájmu o zemi galského kohouta dobře zapadá. Francouzská automobilka PGA Peugeot Citroën loni dostala kromě vládní injekce také 800 milionů eur od čínské skupiny Dongfeng, s níž v rámci joint venture působí na asijských trzích. Také menšinový podíl ve firmě provozující letiště Toulouse-Blagnac putoval Číňanům, a to v rámci konsorcia vedeného investiční skupinou Shandong Hi-speed. V Německu rozšířil loni rodinu čínských investic, kam patří od roku 2012 třeba výrobce stavební techniky Putzmeister, právě Fosun. Ten prostřednictvím portugalské pojišťovny Fidelidade – Companhia de Seguros drží čtvrtinový podíl v německé oděvní firmě Tom Tailor.
Čínský Buffett Pro Fosun byla hamburská firma malým soustem. Investorské impérium Kuo Kuang-čchanga, kterého Financial Times překřtil na „čínského Warrena Buffetta“, bylo loni při chuti. Za akvizice utratilo podle dat agentury Bloomberg celkem 23,1 miliardy dolarů. Kua zajímá pojišťovací byznys – mimo jiné proto, že nemovitosti v portfoliu pojišťoven používá jako zajištění svých úvěrů. Ostatně úplně stejně, jako to praktikoval Warren Buffett.
Fosun proto loni koupil americkou Meadowbrook Insurance Group a získal pětinový podíl ve společnosti Ironshore, která se profiluje jako těžařská pojišťovna. Šanghajský fond ovládl také portugalský trh, kde od loňska drží osmdesátiprocentní podíl v pojišťovně spadající pod Caixa Geral de Depósitos, největší banku v zemi.
Podobně jako Buffett, guru světových investorů, kombinuje Kuo velké a strategické investice s těmi, které by se daly označit za mediálně přitažlivé, protože je za nimi silný příběh. Sem spadá předloňský nákup slavného newyorského mrakodrapu One Chase Manhattan Plaza, který je základním stavebním kamenem Wall Street a zahrál si v mnoha filmech. Fosun ho koupil od JP Morgan za 725 milionů dolarů. Loni na jaře se Fosun neúspěšně pokoušel o získání jiné zvučné značky z USA – magazínu Forbes. Časopis, v jehož žebříčku čínských miliardářů sám Kuo v minulém roce obsadil 34. místo, dal nakonec přednost hongkongské skupině Integrated Whale Media Investments.
Výpomoc z Hollywoodu K médiím se ale loni čínský investor přece jen dostal. Kuo zaplatil nový projekt Jeffa Robinova, někdejšího šéfa Warner Bros., který si loni založil vlastní podnik Studio 8. Co přesně bude točit, není kromě remaku hongkongského filmu Overheard jisté. Robinov by ale měl svými zkušenostmi pozvednout filmový byznys Kuova impéria, kam spadá i Bona Film Group, největší soukromá distribuční síť v Číně.
Kuo, který podobně jako Jack Ma, zakladatel e-shopu Alibaba, pochází z rolnické rodiny z provincie Če-ťiang, nepatří mezi nejdravější ani nejmladší investory z Číny. Rád také připomíná, že k miliardám se dostal jaksi mimoděk. „Dělat byznys je jako praktikovat buddhismus. Peníze nejsou vaším jediným cílem. Chcete dělat pro ostatní lidi věci lépe a ve výsledku jsou z toho peníze,“ řekl Kuo loni na podzim v rozhovoru pro Financial Times.
V pařížské centrále firmy Club Med z toho museli mít radost. Cestovní kancelář, která svůj byznys postavila na pocitu štěstí, jde s podnikatelským přístupem čínského hledače harmonie jistě dobře dohromady.
Miliardy z Číny
Top 10 čínských investic v Evropě, 2005–VI/2014, v mld. USD
Velká Británie 23,6
Rusko 20,9
Francie 10,6
Švýcarsko 8,2
Itálie 6,9
Německo 5,9
Řecko 5,5
Portugalsko 5,4
Maďarsko 4,6
Norsko 4,5
Česko 0,1
Zdroj: Heritage Foundation
Nula od nuly
Hospodářské výsledky firmy Club Méditerranée SA (v mil. EUR)
2009 2010 2011 2012 2013
Obrat 1360 1353 1423 1459 1408
EBITDA 100 107 126 126 118
Čistý zisk po zdanění –50 –14 2 2 –9
Zdroj: výroční zprávy Club Med
Od chatky po pět hvězd
1950 bývalý belgický hráč vodního póla Gérard Blitz zakládá cestovní kancelář Club Med, první resort staví na Mallorce
1961 společnost kupuje baron Edmond de Rothschild
1965 Club Med otevřel na Tahiti první resort mimo Středomoří
1989 na vodu je spuštěna luxusní plachetnice Club Med 1 1995 Club Med mění statut z neziskové organizace na obchodní společnost
1996 bratislavská společnost Via France začíná zastupovat Club Med v Česku a na Slovensku
2002 ředitelem se stává Henri Giscard d’Estaing, Club Med opouští severoamerický trh a investuje do luxusních resortů
2010 v provincii Chej-lung-ťiang otevírá první resort v Číně
2014 Číňany vedené konsorcium Fosun dává nabídku na 939 milionů eur
Kuo kombinuje velké a strategické investice s těmi mediálně přitažlivými. Loni se neúspěšně pokoušel koupit magazín Forbes.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
