Jen Čína, Japonsko a Korejská republika dováží do Česka víc zboží než všechny ostatní mimounijní státy dohromady. Roste ale i český export do těchto tří asijských obchodních velmocí.
Region východní Asie, ve kterém z hlediska zahraničního obchodu České republiky hrají nejvýznamnější roli Čína, Japonsko a Korejská republika, patří nepochybně k nejdůležitějším ekonomickým mimoevropským partnerům. Z hlediska obchodního obratu zajišťují uvedené tři země 38 procent českého zahraničního obchodu mimo Evropskou unii. Z těchto států dováží Česko ročně zboží přibližně za 730 miliard korun, což je 51 procent celkového mimounijního dovozu.
Všechny tři země mají potenciál stát se také významnými odbytišti pro české podniky. V současnosti už prodáváme ročně do uvedených států zboží za 87 miliard korun, což je 12 procent z českého vývozu mimo EU. Obchodní bilance s Čínou, Koreou a Japonskem je zatím vysoce nevyvážená v neprospěch Česka. Je však třeba konstatovat, že velkou část dovozů tvoří dodávky pro český průmysl. Zvyšují jeho konkurenceschopnost na evropských trzích a napomáhají k dosahování celkově kladné obchodní bilance.
Velcí investoři
Japonsko a Korea patří také k důležitým investorům do České republiky. Jejich podíl na celkových zahraničních investicích tvoří 3,5 procenta. Mezi zahraničními investicemi, které do Česka přicházejí ze zemí mimo EU, pak patří těmto dvěma státům dokonce téměř 30procentní podíl. Korejské investice z toho tvoří přibližně dvě třetiny a japonské jednu třetinu.
I když jsou dnes všechny tři východní země z hlediska technologické vyspělosti srovnatelné, každá má svá specifika. Zcela zvláštním fenoménem je Čína, kde do ekonomiky výrazně zasahuje centrální politické vedení. Ovšem ani Japonsko a Jižní Korea nejsou identickými partnery. To je dáno mimo jiné tím, že zatímco Japonsko patřilo k průmyslovým zemím již v první polovině 20. století, Korejská republika se řadila k rozvojovým zemědělským státům se silnými prvky feudálního zřízení ještě v 50. letech minulého století.
Čína zatím vede 10:1
Letos slaví Česko 70. výročí navázání diplomatických styků s Čínou a lze říci, že se vzájemné vztahy rozvíjely dynamicky již od samého začátku. Co se týče obchodních vazeb, v posledních letech dochází k trvalému růstu vzájemného obchodu a další ekonomická spolupráce skýtá dosud nevyužitý potenciál.
Podle celkového obratu zahraničního obchodu je Čína pro Česko druhým největším obchodním partnerem. Loni bylo z Česka do Číny vyvezeno zboží v hodnotě 2,6 miliardy dolarů, přičemž českému vývozu dominují strojírenské a elektrické výrobky. Pokud jde o český dovoz z Číny, jeho hodnota se v posledních letech pohybovala mezi 15 a 20 miliardami dolarů a loni dosáhla výše 26 miliard dolarů. Mezi nejvýznamnější položky českého dovozu patří počítačové komponenty a další elektronické součástky, telekomunikační přístroje a zařízení a dále spotřební zboží.
Vzájemný obchod je tak poznamenán výrazným obchodním schodkem z hlediska České republiky. Lze tedy jednoznačně hovořit o značné dysbalanci vzájemného obchodu a nutnosti zvýšení českého vývozu, který ve vztahu k čínským dovozům vykazuje poměr 1:10. Nicméně už v porovnání s rokem 2008, kdy tento poměr činil dokonce 1:16, došlo ke značnému zlepšení.
Do obchodu patří také reexport přes Německo
Podle údajů ze statistik je však skutečností, že největší čeští dovozci z Číny, tedy firmy dovážející elektronické výrobky a komponenty (což představuje dvě třetiny dovozů z Číny), současně figurují mezi největšími českými vývozci do EU. Větší část českého pasivního salda s Čínou se tedy promítá do obchodního aktiva Česka vůči EU.
Obdobná situace existuje i u spotřebního zboží. Pro upřesnění obchodní bilance s Čínou je rovněž významné, že podle současných odhadů je kromě přímých vývozů z České republiky do Číny realizováno dalších nejméně 60 procent českých vývozů nepřímo ve formě reexportů přes třetí země, nejčastěji přes Německo. Tuto skutečnost potvrzují čínské statistiky dovozu českého zboží, informace od českých firem i výzkumné práce. Z tohoto pohledu se skutečné pasivum obchodu Česka s Čínou spíše blíží poměru 1:2, i když samozřejmě i tento stav je výzvou pro další podporu českých vývozů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu udržuje s čínskými partnery ekonomický dialog a je gestorem řady konkrétních obchodně-ekonomických projektů, které jsou realizovány v rámci čínské iniciativy „Pásmo a stezka“. Velký význam pro další rozvoj obchodní a ekonomické spolupráce i v oblasti služeb, především turistického ruchu, má také to, že v současné době existuje přímé letecké spojení Prahy s Pekingem, Šanghají a také městy Čcheng-tu a Si-an. Připravuje se navíc další spojení s jihem Číny.
Investoři z Koreje vytvořili 12 tisíc pracovních míst
Vztahy mezi Českou a Korejskou republikou nelze nazvat tradičními – vždyť obchod Československa se s touto zemí začal oficiálně rozvíjet až v 80. letech minulého století a geografická vzdálenost také sblížení obou států nenahrávala. Přesto jsou si dnes obě země v mnoha ohledech blízké. Napomáhá tomu řada faktorů, ať už se jedná o investice korejských firem v Česku, nebo množství přijíždějících korejských turistů.
Pokud jde o investice z Koreje, mluvíme o hodnotě, která přesáhla 70 miliard korun a korejské podniky působí především v automobilovém průmyslu a v elektronice. U automobilového průmyslu se nejedná pouze o výrobu automobilů, kde Hyundai dnes řada českých motoristů vnímá jako tuzemskou značku, ale i o jejich subdodávky. Jedná se především o výrobu plastů pro automobily, osvětlení, plechů nebo pneumatik. Korejští investoři vytvořili v České republice přibližně 12 tisíc pracovních příležitostí.
| Ročně přiletí 400 tisíc korejských turistů |
|---|
| S Korejskou republikou, konkrétně Soulem, byla zavedena první přímá letecká linka z Prahy do východní Asie od vzniku České republiky. To je nepochybně jeden z faktorů, který napomohl nárůstu počtu korejských turistů v Čechách a na Moravě. Ročně jich do naší země přijede přibližně 400 tisíc. To má dopad i na obchod. Korejci si oblíbili české pivo, a tak přestože rozhodující podíl na našem exportu do Korejské republiky tvoří strojírenské výrobky, jako jsou laboratorní přístroje, průmyslové armatury, dodávky pro automobilový či loďařský průmysl nebo obráběcí stroje, je část vývozu složena i z potravinářských produktů. Téměř dvě třetiny z roční hodnoty vyvezených potravin (přibližně 350 milionů korun) patří právě pivu. |
Volný obchod už osm let
Korejská ekonomika, podobně jako česká, je silně závislá na zahraničním obchodu. Tato skutečnost je dána na jedné straně relativním nedostatkem surovin a na straně druhé schopností vyrábět produkty ve výrazně větším množství, než dokáže absorbovat vnitřní trh. Korea má tedy stejně jako Česko zájem na liberálním mezinárodním obchodu fungujícím podle obecně respektovaných pravidel WTO. S tím souvisí i skutečnost, že EU uzavřela právě s Koreou dohodu o volném obchodu moderního typu jako s první zemí na světě. Ta je prováděna od roku 2011.
České ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo s Jižní Koreou mezivládní Dohodu o ekonomické spolupráci. Na základě této dohody se přibližně jednou za dva roky schází Smíšená komise, která je vedena na úrovni náměstka ministra. Během zasedání je vyhodnocen dosavadní vývoj vzájemného obchodu a strany jednají o oblastech další spolupráce. V letošním roce to budou mimo jiné digitální ekonomika, energetika, pokročilé technologie či spolupráce v obranném průmyslu.
Tokio možná spojí s Prahou letecká linka
Japonsko oslaví v příštím roce celé století od navázání diplomatických styků s tehdejším Československem. Během tohoto období se značně rozvinul i vzájemný obchod, jehož hodnota se loni vyšplhala na téměř desetinásobek hodnoty roku 1993.
Japonci si Českou republiku a její výrobky oblíbili. O tom svědčí i poměrně velké množství turistů z Japonska, kterých přijede zhruba 115 tisíc ročně. Cestovní ruch je proto nejvýznamnější položkou z celkového českého vývozu služeb do Japonska. Další rozvoj turistiky by mohla přinést přímá letecká linka z Prahy do Tokia, o jejímž zavedení se uvažuje již v roce 2020. Japonci si oblíbili české pivo z žateckého chmele, který se vyváží do země vycházejícího slunce přes sto let, a zájem mají i o další české potraviny, například o masové výrobky, jako je sekaná.
Vývoz motorů i telefonů
Loni dosáhla hodnota obchodní výměny zhruba 88 miliard korun. Z hlediska obratu zahraničního obchodu je Japonsko 19. nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Avšak mezi zeměmi mimo EU a Evropské sdružení volného obchodu zaujímá v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů páté místo po Číně, Rusku, USA a Jižní Koreji.
| Japonci investovali 400 miliard korun |
|---|
| Japonsko je dlouhodobě na jednom z předních míst v přílivu investic s vysokou přidanou hodnotou do České republiky. Po Korejské republice je druhým největším mimoevropským investorem v Česku. Jeho investice přesahují 40 miliard korun. Z celkového počtu 257 japonských společností na území Česka se 107 zabývá výrobou a tři výzkumem a vývojem. Nejvýznamnějšími sektory japonských investic jsou automobilový průmysl, potravinářství, elektronika a kovozpracující průmysl. Ministerstvo průmyslu a obchodu se dlouhodobě snaží pro japonské podnikatele vytvářet v českém prostředí příznivé podmínky a přilákat tak zejména investice s vysokou přidanou hodnotou. |
Do Japonska loni vyvezli čeští exportéři zboží v hodnotě necelých 20 miliard korun. Oproti tomu japonské podniky vyvezly do České republiky zboží za víc než 68 miliard korun, což řadí Japonsko na 14. místo nejvýznamnějších dodavatelů. Zbožová struktura vzájemného obchodu se dlouhodobě nemění. Dovoz zahrnuje zejména vozidla a jejich součásti, motory, tiskařské stroje, elektroniku, lékařské nástroje, audiovizuální zařízení a příslušenství.
Česká republika vyváží do Japonska především kovy (odpad obsahující drahé kovy jako například stříbro), telefonní přístroje, motory a jejich součásti, vozidla a jejich součásti, hračky (zejména plastové stavebnice) a dřevo (z jehličnanů). Lze konstatovat, že v posledních pěti letech dochází ke konstantnímu nárůstu obchodní výměny se zbožím, avšak dovoz z Japonska roste vyšším tempem než vývoz. To se poté projevuje v pasivní bilanci v neprospěch Česka, která loni dosáhla hodnoty přes 48 miliardy korun. Poměr českého vývozu zboží do Japonska k dovozu byl loni přibližně 1:4.
Japonsko a Česko jsou také podobně smýšlejícími partnery v multilaterálních organizacích včetně WTO, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR prosazuje volný obchod založený na jasných pravidlech. Další impulz k usnadnění vzájemného obchodu dala také Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, která vstoupila v platnost 1. února a která odstranila řadu administrativních překážek.
Autoři pracují v Oddělení Afriky, Asie a Austrálie, odboru zahraničně ekonomických politik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze červnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
