Přijel, viděl, pomohl. I ministra Bendla zasáhlo sucho na jižní Moravě, kde největší farmy ovládá Andrej Babiš
Obilí sklizené z českých a moravských polí bohatě postačí na domácí spotřebu. Letošní úroda je sice kvůli suchu o něco chudší než v minulých letech, ale i tak obchodníci počítají, že skoro třetina zrna se z republiky vyveze. Žádná katastrofa se tedy nekoná a českým zemědělcům rozhodně bída nehrozí. Pořádně tučný rok měli v předchozím roce, kdy celé odvětví sklidilo nevídaný šestnáctimiliardový zisk. A nyní jim hraje do karet prudký růst výkupních cen u obilí, poháněný zprávami o mizerné úrodě v Americe, Rusku i některých dalších zemích. Obilí a řepka nasypou i v tomto roce zdejším zemědělcům nemalý zisk. Přesto jim stát přispěchal na pomoc. Orodovalo za ni i Babišovo lobbistické hnutí zvané Agrární iniciativa.
Sucho nesucho, dotace všem Ještě před definitivním koncem žní představil šéf agrárního resortu Petr Bendl (ODS) „balíček na řešení dopadů sucha“. Těžko přitom může čekat, že tím ovlivní hlasování zemědělců při podzimních volbách. Oproti bývalému ministru zemědělství, sociálnímu demokratovi Janu Fenclovi, je Bendl „břídil“. V roce 2000 se v Česku sklidilo obilí zhruba stejně jako letos. Fencl přitom zařídil u Zemanovy vlády pětimiliardovou náplast za sucho, které nijak dramatické nebylo, jak ukázala žňová bilance. Tenkrát ale nebyly štědré agrární dotace, na které si čeští zemědělci po vstupu do Evropské unie rádi zvykli.
Bendl na rozdíl od Fencla žádné finanční kompenzace za sucho rozdávat nemůže, ani kdyby mu strážce státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) miliardy nutil. Evropská unie se svou společnou zemědělskou politikou jakékoli neschválené peněžní podpory zakazuje. Ministr Bendl tedy pomůže tím, že všem zemědělcům, ať jim kombajny nasypaly málo či hodně, pošle polovinu z každoročních unijních dotací o několik týdnů dřív. Místo aby je pražská platební agentura vyplácela od prosince, začne s rozesíláním záloh po polovině října. Na 27 629 účtů – tolik je žadatelů o dotace – pošle v předstihu 9,4 miliardy korun.
Stejnou sumu postupně doplatí po 1. prosinci. Zemědělci dostanou víc času, aby peníze utratili do konce roku a nezvyšovaly jim výsledný zisk. Úředníci budou mít dvakrát tolik práce.
Nákup se slevou Další náplní Bendlova balíčku je zvláštní výpomoc zemědělcům, kterým sucho skutečně zdecimovalo úrodu. Týká se to především jižní Moravy, kde řada velkých zemědělských podniků patří Andreji Babišovi. Agrární magnát se k velkofarmám dostával poměrně snadno a za dobrou cenu. Místní dobře vědí proč. V minulosti bývaly žně ve vinařském kraji bohatší. V posledních letech ovšem část jižní Moravy s písčitými půdami zasahuje srážkový stín, podobně jako v Čechách Lounsko a Žatecko. „V některých oblastech nebyly výnosy obilí už delší dobu žádná sláva, proto se podniků jejich vedení rádo zbavilo. Agrofert je získal o to levněji,“ připomíná zemědělec z Břeclavska.
Člen představenstva Agrofertu Jaroslav Faltýnek potvrzuje, že o problémech s nedostatkem srážek věděli, když družstva a zemědělské akciovky na jihu Moravy přebírali. Počítali snad s tím, že budou pravidelně žádat stát o pomoc? „My nežádáme, to řeší Agrární komora,“ odvolává se Faltýnek na profesní organizaci.
Jejím největším sponzorem je nejen přes členské příspěvky Babišova skupina. A Faltýnek sedí v představenstvu Agrární komory.
Současně je tváří Agrární iniciativy lobbující za zájmy českého agropotravinářského sektoru.
Další agrární bossové, kteří stáli u jejího zrodu před dvěma lety, nejsou za iniciativou nijak vidět. Faltýnek také věrně doprovází Babiše na jeho politické dráze. Stal se místopředsedou strany ANO 2011 a po mnoha letech opustil ČSSD.
Srážkový, nikoli dotační stín Na jihu Moravy se agrární divize Babišova impéria rozpíná hlavně v posledních pěti letech. Do zemědělských podniků vstupoval Agrofert většinou prostřednictvím svého výkupu. V roce 2008 získal podniky s několika tisíci hektary – Zemos Velké Němčice a ZVOS Hustopeče, které dnes fungují pod společnou hlavičkou prvně jmenované firmy.
Kolos Agro Jevišovice ovládl Agrofert loni přes pohledávky nastřádané u bývalého družstva především za nezaplacené krmné směsi. Babiš se tak dostal k podniku se zhruba devíti tisíci hektary a každoroční dotační porcí v řádu desítek milionů korun.
Na základní dotaci, která téměř automaticky přichází z bruselské pokladny na každý evidovaný hektar, obdrželo Agro Jevišovice v minulém roce téměř 34 milionů korun. Za uplynulé tři roky to bylo dohromady skoro 120 milionů, a k tomu dalších více než 22 milionů z jiných podpůrných programů.
Němčický Zemos hospodaří na menší výměře, o to nižší jsou dotace vypočtené podle hektarů. Od evropských daňových poplatníků přišlo na účet Zemosu v posledních třech letech „jen“ osmdesát milionů korun. Agrofert ovšem poskládal do svého agrárního portfolia více jihomoravských farem. Kupříkladu loni seznam rozšířil o společnost Recht Ratíškovice ovládající sedm zemědělských firem na Hodonínsku. S Rechtem přišly do skupiny další tisíce hektarů dotovaných pozemků.
Právě Hodonínsko, Břeclavsko a Znojemsko, kde Babišovy velkofarmy leží, postihlo letošní jarní sucho nejcitelněji. Na vlastní oči se o tom přesvědčil také ministr Bendl.
Číselné argumenty pro pomoc postiženým mu pak dodalo jihomoravské pracoviště ministerstva. Vyčíslilo, že výnos ozimé pšenice, která je nejrozšířenější obilninou, dosáhl v kraji 2,6 tuny z hektaru. Oficiální údaj z Českého statistického úřadu je přitom skoro o jednu tunu vyšší. Aktuální odhad ČSÚ uvádí pro Jihomoravský kraj výnos 3,5 tuny, republikový průměr je o tunu výš. Ministerské číslo ale vypadá dramatičtěji.
Kšefty se státními zásobami Ministr zemědělství nyní přesvědčuje banky, aby byly vstřícné při odkladu splátek úvěrů, pokud o to zemědělci zasažení suchem požádají. Bendl slibuje, že pochopení budou mít i různé resortní instituce. Pozemkový fond se spokojí s pozdějšími splátkami za nakoupenou nebo pronajatou půdu. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond může prodloužit smlouvy na dotace úroků, které vyplácí zemědělským podnikatelům čerpajícím bankovní úvěry.
Obchodně nejzajímavější pomocí z Bendlova balíčku jsou zápůjčky zrna ze státních zásob. Bude-li chovatelům chybět obilí ke krmení, mohou si ho půjčit od Správy státních hmotných rezerv, slibuje ministerstvo. Aby nechybělo, když pšenka se dá na trhu skvěle prodat. Když se prožene „koženým pytlem“, neboli zkrmí zvířatům, takový zisk nevynese. Kvalita obilí je dobrá, mnohdy se strefí do parametrů mlynářů a takové zrno se i lépe zpeněží. Zapůjčení obilí ze státních zásob by však musela schválit vláda.
„Nedomníváme se, že v době neukončené sklizně vznikne na českém trhu nedostatek obilí,“ uvádí mluvčí správy Irena Široká. Nicméně dodává, že hmotné rezervy disponují zásobami obilí, které by byly schopny půjčit postiženým regionům. Tedy pokud o tom rozhodne vláda.
Nejlepší přehled o přísně tajných strategických zásobách obilí má přitom Agrofert. Jeho kroměřížský výkup Navos pro stát nejen uchovává obilí, ale navíc i takzvaně koordinuje skladování zásob uložených v moravských silech dalších výkupních podniků. I ty většinou patří Agrofertu. Hlavním posláním výkupů je odebírat zrno od pěstitelů a výroba krmných směsí. A teď si Babišovy jihomoravské farmy budou moci půjčit ze státních rezerv krmnou pšenici. Správa je nemůže odmítnout s tím, že agrární gigant netrpí nedostatkem zrna, když ho na druhé straně průběžně exportuje.
Šéf Agrární komory Jan Veleba se přimlouvá, aby místo zápůjčky prodala Správa hmotných rezerv zemědělcům obilí za skladové ceny. Samozřejmě neříká, že by se tím konečně udělal pořádek ve státních zásobách. O tom, že jsou už dávno skoro rozebrané, se v branži všeobecně ví. Jenže odprodej státního obilí za výhodné ceny by jistě zajímal Brusel. Na takový obchod by nejspíš pohlížel jako na nedovolenou veřejnou pomoc. Česká BIS ve výroční zprávě za rok 2011 v pasáži věnované správě státních rezerv už přímo poukazuje na prostor pro zneužívání nouzových zásob ve prospěch soukromých subjektů, resp. vybraných obchodních partnerů.
Kdo spekuluje s cenou „Čeští zemědělci letos přijdou o sedm až osm miliard korun kvůli nižším výnosům za obilí,“ hlásí Veleba a média jeho prognózu citují jako hotovou věc. Konečná bilance ale nemusí být zdaleka tak zlá. V první polovině roku se za velmi slušné ceny prodávalo zrno z bohaté loňské úrody a závěrečný účet se počítá za celý kalendářní rok. A přestože už teď po žních jsou ceny dvojnásobné než před čtyřmi lety, zemědělcům se moc prodávat nechce.
Čekají, že bude ještě lépe. Povzbuzuje je přitom situace ve Spojených státech, které postihlo nejhorší sucho za posledních padesát let a kde ceny kukuřice a obilí letí nahoru. Špatná úroda je také v Rusku, jehož nízké zásoby podporují růst ceny pšenice na burzách. Se suchem zápolí také Austrálie. Evropský trh nestrádá, celková sklizeň obilí by podle odhadů měla mírně předčit loňskou.
Obilí je drahé všude, zdejší agrární lobby ale varuje před tím, že zasadí další ránu tuzemským chovům. A uvolněné místo na trhu ochotně zaplní zahraniční konkurence. „Ceny krmného obilí mezi pěti až šesti tisíci korun za tunu budou smrtící pro živočišnou výrobu. To se absolutně nepromítne v ceně masa na pultech,“ obává se Faltýnek z vedení Agrofertu. Už za loňský rok přitom Kostelecké uzeniny, největší Babišův masokombinát, vyrobil rekordní ztrátu 327 milionů korun.
Strašit velkým zdražením vepřového ani není nutné. Když si zemědělci pšenici ke krmení sami vypěstují, vyjde je tuna na 2500 až 3000 korun. Tedy na polovinu, než za kolik se nyní nabízí na trhu. To se však zákazníci od agrární lobby nedozvědí.
Obilí a řepka nasypou i v tomto roce zdejším zemědělcům nemalý zisk Obchodně nejzajímavější pomocí z Bendlova balíčku jsou zápůjčky zrna ze státních zásob Žně v souvislostech Letošní sklizeň obilí bude o pětinu nižší než loňská. Ta byla ale mimořádná, čtvrtá nejlepší za posledních dvacet let. V porovnání s pětiletým průměrem bude letošní úroda o necelých šest procent horší. ČSÚ odhaduje, že se sklidí 5,7 milionu tun obilí. Do tohoto čísla ještě není započítána kukuřice, která by měla produkci obilí zvednout na téměř 6,5 milionu tun. V tuzemsku se přitom za rok spotřebuje necelých pět milionů tun, z toho pouze dva miliony v potravinách. Kolem 2,5 milionu tun se zkrmí zvířatům. Na výrobu bioetanolu by se mohlo zužitkovat zhruba 180 tisíc tun obilí, předpokládají odborníci. Počítají, že podobně jako jindy by se mohlo vyvézt kolem dvou milionů tun zrna.
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
