Nekonvenční měnová politika je úspěšná, Evropská centrální banka (ECB) ale stále musí bojovat s nepochopením svých relativně nových měnových nástrojů. V Německu to dnes řekl prezident ECB Mario Draghi, který současně varoval před ukvapenou reakcí na novou realitu. Proti postupu ECB po finanční krizi se dříve často ohrazoval zejména šéf německé centrální banky.
Draghi řekl, že centrální banky musejí své kroky pečlivě zvažovat a přestat hájit zastaralé postoje. Paralelně však musejí zkoumat a poznávat principy fungování nových nástrojů měnové politiky, řekl Draghi.
ECB v současné době čelí situaci, kdy silný hospodářský růst provází relativně slabá inflace. Tato kombinace vyvolává otázky nad platností starších tezí o inflaci, nad jejím vztahem k zaměstnanosti a nad možnostmi centrálních bank ovlivňovat růst cen.
Draghi poukázal na dávná slova ekonoma Johna Maynarda Keynese, že když se změní fakta, je třeba uvažovat jinak. „Jistě, pro tvůrce měnové politiky to není tak jednoduché. Proto nám pomáhá výzkum, abychom rozhodli, zda změna faktů vyžaduje reakci měnové politiky, anebo abychom to takříkajíc přehlédli. Musíme si uvědomit, že naše znalosti mají bílá místa,“ dodal.
Přečtěte si komentář ke zvažovanému přijetí evropské měny:
Esej: Zamávejte eurobusu
ECB ale v tomto ohledu není jediná. Například zápis z posledního zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) ukázal, že někteří bankéři pochybují nad platností daných modelů, když inflace nedokáže zrychlit, navzdory téměř úplné zaměstnanosti a takovému růstu ekonomiky, jaký převyšuje její potenciál.
Jaká opatření přijmout, to se Draghi bude muset rozhodnout na podzim, neboť platnost programu nákupů cenných papírů ECB, který má podpořit inflaci, vyprší koncem roku. Centrální bankéři se musejí dohodnout, zda v něm budou pokračovat, nebo ho postupně utlumí.
Hospodářský růst v eurozóně je nejrychlejší od roku 2011 a nezaměstnanost klesla na osmileté minimum. Míra inflace se ale nejspíš bude alespoň do roku 2019 pohybovat pod dvouprocentním inflačním cílem ECB.
Nekonvenční měnovou politiku Draghi obhajuje. Ustála totiž hospodářské šoky a ukázala, že centrální banky jsou s to ekonomiku ovlivňovat, i když jsou úrokové sazby blízko nuly.
„Opatření, která byla v posledních deseti letech přijata v oblasti měnové politiky, regulace a dohledu, vedla k tomu, že svět je teď odolnější. My bychom se ale měli stále připravovat na nové úkoly. Je zřejmé, že tato opatření podpořila ekonomiku a inflaci jak v eurozóně, tak ve Spojených státech,“ prohlásil Draghi.
Čtěte také:
