Evropská centrální banka
Mario Draghi koncem července prohlásil, že jím vedená Evropská centrální banka (ECB) udělá „vše, co je zapotřebí“, aby bránila euro. Poté vzal svoje prohlášení napůl zpátky a nakonec přislíbil, že bližší kontury plánu oznámí po zasedání vedení ve čtvrtek 6. září. Draghimu šlo o hodně. O uchování kredibility ECB na straně jedné, ale i důvěryhodnosti jeho vlastních vyjádření. A s tím je problém, neboť formulace „vše, co je zapotřebí“ byla až na výjimky interpretována tak, že ECB začne masivně intervenovat na trhu, aby srazila náklady financování zejména španělského a italského dluhu. Kdo chtěl, vyložil si to jako takové intervence, které dostanou výnosy dluhopisů hluboko do bezpečného pásma.
Šéf Bundesbanky Jens Weidmann takové kreativní ohýbání mandátu a faktické vstupování do vládního saka odmítá. Zjevně v něm rozeznal „transferovou unii“ schovanou do útrob Evropské centrální banky. Na straně druhé příliš úzkoprsá interpretace mandátu ECB by při současné neschopnosti rychlé akce ze strany vlád znamenala, že Draghi může brzy trpně přihlížet kolapsu třetí (Itálie) a čtvrté (Španělsko) největší ekonomiky eurozóny.
Draghi nakonec minulý týden protlačil verzi, jež umožňuje zachovat tvář všem zúčastněným. Mandátu ECB na uchování cenové stability prý vyhovují intervenční objemově nelimitované nákupy dluhopisů na sekundárních trzích, jimž do splatnosti zbývají nejvýše tři roky. Nebude tedy nakupovat primární emise. Draghi zdůraznil, že transmisní mechanismus měnové politiky nefunguje, protože se eurozóna fragmentovala a trhy kalkulují do ceny španělských a italských bondů rizikovou přirážku pro případ rozpadu eurozóny. To podle něj nelze dopustit.
ECB bude navíc nakupovat pouze v případě zemí, které oficiálně požádají o pomoc, a pouze dokud budou plnit dohodnuté podmínky. Bez této vazby na reformní program dozorovaný i Mezinárodním měnovým fondem by se totiž nákupy ECB staly nikoli součástí řešení, ale problému. Protiinflační jestřáby by měla uklidnit plná sterilizace těchto nákupů, takže jejich dopad na peněžní zásobu bude neutrální. A aby nevytěsňovala investory, nebude mít ECB u takto nakoupených bondů pro případ insolvence přednostní pořadí.
Někde se přitvrdí, jinde zase povolí. Přitvrzení spočívá v nutnosti přijmout program a dodržovat podmínky, změkčení spočívá například v tom, že ECB nebude trvat na přednostním pořadí v uspokojování svých nároků vyplývajících z držení dluhopisů, které navíc bude nakupovat bez omezení objemu. V reakci na prohlášení po zasedání guvernérů ECB výnosy u dvouletých španělských a italských dluhopisů mírně poklesly, takže Draghi očekávání nezklamal. Ale trhy si to ještě mnohokrát ověří.