Drahá česká nevšímavost

30. 9. 2009

Novou směrnicí EU se odpad mění z nechtěného břemene v cenný zdroj surovin a energie

Česká republika dlouhodobě zanedbává problém skládkování odpadů, zejména komunálních – tedy od občanů. Podíl skládkovaných odpadů v ČR roste. Přitom Evropa nahrazuje skládkování odpadů, které nelze jinak využít, jejich energetickým využíváním ve spalovnách. ČR patří ke státům, které plýtvají odpadem, přestože jde o cenný zdroj surovin a energie (viz Zaostávání ČR).
Z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu se v ČR v roce 2003 uložilo na skládky 72 procent. V roce 2007 už 83 procent. To je více než 2,5 milionu tun odpadu, který nebyl využit, a naopak zvýšil současnou zátěž. Ztráty, které v důsledku toho každoročně vznikají, zatím nikdo oficiálně ani neoficiálně nevyčíslil. Budoucnost skládek odpadů, nazývaných také časovanými bombami, neznáme. ČR tím vytváří budoucím generacím ekologická i ekonomická rizika, která nejsou seriózně zkalkulovaná.

Finanční sankce

Odpady přednostně využíváme jako druhotnou surovinu. Jde o známé třídění papíru, plastů, skla, případně nápojových kartonů nebo dalších druhů odpadů do kontejnerů nebo pytlů na separovaný odpad a jejich následné materiálové (látkové) využití. To však má limity v odbytu surovin v závislosti na potřebách výroby. Látkově nevyužitelné odpady je třeba využít na výrobu elektrické energie a tepla v jejich spalovně. Moderní spalovny odpadů pracují jako teplárny, ale jsou nesrovnatelně čistší. Odbyt energií není prakticky limitován.
V roce 2003 ekologické Hnutí DUHA zabudovalo do Plánu odpadového hospodářství ČR zákaz podpory spaloven odpadů ze státních prostředků. Toto „zelené vítězství“ však bude drahé. V jeho důsledku totiž ČR nemá vybudovanou síť koncových zařízení na energetické využívání odpadů financovatelných z prostředků Evropské unie. Spalovny odpadů s využitím energie, které budou muset být vybudované, protože jiný dostatečně efektivní způsob ke snížení jejich množství ukládaných na skládku objektivně neexistuje, nejspíše bude ČR stavět zcela za vlastní peníze. Jejich financování v rámci současného plánovacího období 2007 až 2013 EU vzhledem k náročnosti přípravy těchto projektů již nestihne. Další dotace z EU jsou ve hvězdách. Investiční náklady koncových zařízení pro regionální systémy nakládání s odpady se pohybují v řádech miliard korun. Navíc ČR čekají finanční sankce za neplnění směrnice 31/99/EU o skládkách odpadů. Ta jí ukládá procentní kvóty pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu do skládek. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již od roku 2006 konstatuje, že ČR závazky k roku 2013 nesplní. Prodloužené období o čtyři roky oproti roku 2009 ČR nevyužila a dnes se začíná spekulovat o výši sankcí po roce 2013. Jak dlouho je budeme platit a kdo je zaplatí? Z této nejistoty se stává vyčíslitelná jistota, o které se mnoho nemluví.

Nehospodárná opatření

Institut špatného a škodlivého státního hospodáře je navzdory uvedeným chybným rozhodnutím plně funkční. Příkladem za všechny je nesmyslná podpora MŽP takzvané mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) komunálních odpadů.
MŽP v současné době připravuje výzvu na podporu projektů MBÚ z Operačního programu životního prostředí, která má být vyhlášena letos na podzim. Argumentuje tím, že jsou zájemci, kteří chtějí MBÚ budovat. Za současného stavu informovanosti o této problematice ze zahraničí je poněkud nesmyslné, aby takové projekty byly podporovány z veřejných prostředků. Jde o projekty, které jsou po provozně-ekonomické stránce obtížně dlouhodobě udržitelné. Německé zkušenosti to jednoznačně prokazují. Kromě příkladů neúspěšných projektů z praxe (například Heilbronn) je argumentem i konstatování Odborné rady pro otázky životního prostředí německé spolkové vlády z roku 2008. Ta další výstavbu zařízení MBÚ nedoporučuje.

Mechanicko-biologická úprava

Procesem MBÚ jsou upravovány odpady a oddělovány frakce s vyšší a nižší výhřevností. Tím se má vytvořit možnost pro uložení aspoň části odpadů na skládku (podsítná frakce s nižší výhřevností). Takzvaná lehká frakce byla určena pro energetické využití v již existujících zařízeních v okolí. Celkové množství odpadů k dopravě a k energetickému využití ve spalovně odpadů se tím mělo snížit. Ani jeden z těchto předpokladů se však nepotvrdil. Takzvaná těžká frakce nesplňuje kritéria pro bezpečné uložení do země. Lehkou frakci nelze bez rizik spalovat v současných energetických zdrojích. V Německu se v současnosti skladují miliony tun tohoto materiálu a čekají na vybudování kapacit k energetickému využití. Německo vyhodnotilo MBÚ jako chybnou cestu v odpadovém hospodářství.
Z ekonomického hlediska proces MBÚ nevytváří žádnou přidanou hodnotu, respektive vytváří „zápornou“, protože provozovatel platí za odbyt podsítné (skládkování) i nadsítné (spalování) frakce. Pro vyrovnané hospodaření takového provozu je nutné dávat vysoké ceny za odpady, aby pokryly veškeré náklady, aniž by vlastní činnost (výroba) vytvářela užitek. Naopak spalovny odpadů vyrábějí teplo a energii, které vedle vlastní spotřeby ve významných objemech prodávají, čímž získávají tržby. Přitom navíc šetří neobnovitelné zdroje energie. MBÚ však na provoz energii nakupují, respektive spotřebovávají.

Bez ekonomické rozvahy

Odpadové hospodářství je díky nutnému využití odpadů perspektivní ekonomickou činností, která přímo souvisí s odvětvím surovin a energetiky. V ČR však jako by dosud přetrvával pouze partikulární pohled ekologů, který považuje odpad za nežádoucí a škodlivý – čeho je třeba se zbavit. S tím souvisí i rozhodování o této problematice a podceňování významu seriózního ekonomického přístupu k hospodaření s odpady na centrální úrovni. Odpadové hospodářství ČR čelí rostoucímu dirigismu státu při absenci odpovídajícího ekonomického uvažování, které si tento obor činnosti zasluhuje. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso při projednávání novely rámcové směrnice o odpadech loni prohlásil, že touto novou směrnicí se mění odpad z nechtěného břemene v cenný zdroj. Bylo by dobré, kdyby se tento posun ve vnímání odpadů promítl i do českého odpadového hospodářství.

Graf:
Zaostávání ČR
Skládkování a energetické využívání komunálních odpadů ve vybraných evropských státech (v kilogramech na jednoho obyvatele)

0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 kg na jednoho obyvatele
Skládkování Energetické využívání