Náhrady se budou vyplácet i za železniční tratě či vodní díla
Majitelé pozemků, na kterých ještě za takzvaného socialismu postavil stát stovky kilometrů silnic, se snad dočkají náhrad za svůj majetek. Vláda totiž připravila návrh materiálu, který upravuje postup vyplácení kompenzací a zároveň stanovuje množství finančních prostředků, které budou na tyto výplaty v průběhu deseti let uvolňovány. Schválení tohoto návrhu, na který čekají vlastníci nevypořádaných parcel už více než patnáct let, ale kabinet již třikrát odložil. Jedním z důvodů byly obavy ministrů, že jako poškození se přihlásí také majitelé parcel, na jejichž území byly před rokem 1989 položeny koleje nebo postaveny vodní nádrže a elektrárny. Lze proto předpokládat, že k deseti miliardám, na které bylo oficiálně odhadnuto odškodnění všech majitelů pozemků, po kterých vedou silnice a dálnice, bude nutné přičíst ještě další peníze.
Mapuje se.
Mluvčí vlády Jindřich Marek po prvním projednávání návrhu na konci června uvedl, že si někteří ministři vyžádali čas, aby si zmapovali situaci na svých úřadech. Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že žádné ministerstvo dosud nepoložilo na stůl materiál, který by se týkal pozemků ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob u dalších veřejných staveb, než jsou silnice a dálnice „Lze se tedy zatím pouze dohadovat, že možná někde takové problémy existují. Analýza byly provedena pouze u pozemků, po kterých vedou komunikace,“ řekl týdeníku EURO Sobotka. Ministerstvo zemědělství, pod které spadají vodní díla, žádné žádosti o kompenzaci zastavěných pozemků prý zatím neřeší. Mluvčí ombudsmana Marcela Horáková ale uvedla, že úřad veřejného ochránce práv takové případy registruje. Obrátilo se na něj několik osob se stížnostmi na nevypořádané majetkoprávní vztahy k pozemkům, které byly zatopeny při stavbách vodních nádrží. Ministerstvo dopravy uvedlo, že se zabývá výkupem pozemků nejen pod silnicemi a dálnicemi. Na parcelách, které nejsou ve vlastnictví státu, vedou některé celostátní i regionální tratě. „Jde převážně o tratě, které byly budovány v období od roku 1945 do roku 1989, a u nichž nebyly dořešeny majetkoprávní vztahy. Tyto případy postupně řeší Správa železniční dopravní cesty, která je vlastníkem infrastruktury,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Na problémy spojené s nevypořádanými vlastnickými vztahy naráží železničáři při rekonstrukcích a modernizacích tratí. „Vzhledem k platné legislativě trvá řešení dlouho a někdy je i důvodem posunu zahájení staveb. V této oblasti je situace na železnici obdobná situaci na silnici,“ upřesňuje Švejnohová. Náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek dodává, že rozsahem se poměr pozemků v soukromém vlastnictví pod kolejemi nedá srovnávat se silnicemi. Jde prý jen o zlomek.
Nejhorší jsou silnice.
Co do rozsahu je problém s nevykoupenými pozemky pod silnicemi a dálnicemi nejzávažnější. Stát v roce 2001 převedl komunikace II. a III. třídy na kraje a část problémů týkající se vypořádání majetkových vztahů na ně přesunul. Ovšem bez potřebných financí. Kraje samozřejmě miliardové částky ve svých rozpočtech nemají. Teprve nyní připravila vláda zmíněný návrh usnesení, které by zaručilo finanční kompenzaci vlastníkům pozemků. Vládní materiál je rozdělen na dvě části. První se týká nevypořádaných parcel pod dálnicemi a silnicemi I. třídy, tedy pod komunikacemi, která spravuje stát. Druhá část se vztahuje k pozemkům pod silnicemi II. a III. třídy, tedy komunikacemi v působnosti krajů. První část návrhu vychází z analýzy, kterou již v roce 2003 nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Z podkladů vyplynulo, že požadavky vlastníků pozemků, kteří nedostali od státu kompenzaci za zastavění svého majetku, dosahují 2,6 miliard korun. Výměra těchto parcel zabírá přibližně 21 milionů metrů čtverečních. O budoucí vypořádání dluhů se má postarat Ředitelství silnic a dálnic, které je v působnosti ministerstva dopravy. Kromě finančního vyrovnání bude nutné dát do souladu skutečný stav vybudovaných silnic se zápisy v katastru nemovitostí. Některé parcely jsou totiž v katastru vedeny jako silnice, přestože po nich komunikace nevedou. Tyto nepřesnosti je možné odstranit novými geometrickými plány. Hrubý odhad z roku 2003 počítal s tím, že jejich zhotovení by stálo 150 až 200 milionů korun.
Peníze nestačí.
Pokud jde o druhou část návrhu vládního usnesením ministerstvo financí odhaduje, že parcely v soukromém vlastnictví po silnicemi II. a III. třídy přesahují plochu 52 milionů metrů čtverečních. Na kompenzaci dluhů by bylo potřeba přes sedm miliard korun. Některé kraje již sice začaly pozemky vykupovat, vzhledem k jejich omezeným financím ale mohou vyřešit jen zlomek případů. Středočeský kraj například dostává ročně na provoz a údržbu komunikací necelých 1,8 milionu korun. Na náhrady spojené s výkupem pozemků by ale bylo třeba 700 až 800 milionů korun. Jižní Čechy by na stejný účel potřebovaly až 900 milionů korun, kraj ale ročně na silnice disponuje částkou 1,2 milionu korun. Náklady spojené s výkupy parcel v Pardubickém kraji by se vyšplhaly přibližně na 200 milionů korun, k dispozici má však ročně jen 660 tisíc korun. Královehradecký kraj by potřeboval 300 milionů korun, může ovšem ročně vydat pouze 719 tisíc korun. V Plzeňském kraji se odhadují náklady na výkup pozemků na 700 milionů korun a dostává 989 tisíc korun. Hejtmani se shodují, že pokud by se o svá práva přihlásili všichni vlastníci parcel pod silnicemi II. a III. třídy, potřebné finance na náhradu by rozhodně ve svých rozpočtech nenašli. Dodávají, že problematiku měl řešit již dříve stát. To připouští i vláda. Návrh materiálu konstatuje, že finanční prostředky, které kraje dostávají na provozní výdaje a na opravy, údržbu a investice do komunikací, nezahrnují možný výkup nevypořádaných pozemků.
Tři etapy.
Vláda v návrhu předpokládá, že kompenzace za pozemky pod dálnicemi a silnicemi se budou vyplácet ve třech etapách, a to od příštího roku až do roku 2015. Důvodem, proč by vše mělo trvat deset let, je prý to, že v současné době nelze přesně zjistit plochu pozemků, kterou bude nutné vykoupit. A nelze ani odhadnout, jaké situace při vypracování geometrických plánů nastanou. Úvodní etapa byla naplánována od příštího do roku 2008. V prvním roce dostanou náhrady pouze majitelé parcel pod dálnicemi a silnicemi I. třídy a budou shromažďovány podrobnější informace o majitelích dalších dotčených parcel. Vláda požaduje, aby jí bylo nejpozději do konce května 2008 předloženo částečné vyhodnocení této počáteční fáze s návrhem, který bude obsahovat požadavek na objem finančních prostředků nutných pro druhou etapu. Při ní by se v letech 2009 až 2011 měly vyřešit vlastnické vztahy u pozemků pod dálnicemi a silnicemi I., II. a III. třídy, které se nepodaří vypořádat v předchozí etapě. Důvodem zdržení mohou být například neukončená dědická řízení nebo pátrání po dosud neznámých majitelích nemovitostí. Do konce května 2011 by mělo být předloženo částečné hodnocení této etapy spolu s návrhem na množství financí nutných pro třetí etapu od roku 2012 do konce roku 2015, do něhož by měly být dořešeny všechny zbývající případy.
Krizová varianta.
Vláda v návrhu přepokládá, že prostředky, které dostanou majitelé zastavěných parcel, půjdou ze státního rozpočtu. Bližší představy má zatím pouze o penězích, které budou poskytnuté na vypořádání majetkových vztahů v první etapě. Vládní materiál uvažoval o třech variantách pro stanovení konkrétní částky. Optimální varianta předpokládala šest miliard korun, minimální 4,5 miliardy korun a krizová tři miliardy korun. Konečný scénář, který obsahuje předložený vládní návrh, počítá právě s krizovou variantou. Tyto peníze by měly být rozděleny do třech let. V roce 2006 bude poskytnuto 250 milionů korun, v následujícím 750 milionů a v roce 2008 dvě miliardy.
„Zatím se omezujeme na definování první fáze. Jsme připraveni už příští rok vyčlenit nějaké prostředky. Půjdou na vrub buď dodatečných příjmů státního rozpočtu nebo úspor,“ říká ministr Sobotka. Dodává, že kabinet není schopen uvolnit během jednoho roku tak vysokou finanční částku, která by pokryla všechny nároky. „Problémem je, že se patnáct let žádná vláda o vypořádání nestarala, respektive všechny pokusy zůstaly bez konečného výsledku. Udělali jsme první větší seriózní pokus o řešení problému,“ tvrdí Sobotka.
Hejtmani hodnotí částku, která má být uvolněna v první etapě, zdrženlivě. „Výši nemohu přesně posoudit, ale jisté je, že nestačí k řešení celého problému,“ domnívá se hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. S množstvím peněz není spokojen ani hejtman Pardubického kraje Michal Rabas. „Z předloženého materiálu není zřejmé, jaká částka připadne pro jednotlivé kraje, respektive pro náš kraj,“ tvrdí. „Částka několika desítek milionů korun ročně sice napomůže řešit tento dlouholetý problém v kraji, avšak naše potřeby jsou v řádu stovek milionů korun,“ konstatuje Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje.
Peníze dle počtu žádostí.
Návrh vládního usnesení předpokládá, že peníze budou mezi jednotlivé kraje rozděleny poměrně v závislosti na počtu podaných žádostí od fyzických a právnických osob do konce letošního roku. V jakém pořadí a pod jakými komunikacemi se budou pozemky vykupovat, stanoví u dálnic a silnic I. třídy Ředitelství silnic a dálnic, u ostatních komunikací kraje. Ty zatím nemají konkrétní představu o tom, jak budou s penězi nakládat. „Neradi bychom, aby došlo k něčemu jako run na banku, tedy ke spuštění neřízené řetězové reakce vlastníků. Pokud dostaneme na tento účel peníze, vypořádáme prioritně pozemky, na nichž se staví nebo rekonstruuje,“ konstatuje Petr Zimmermann. V Jihočeském kraji by se zřejmě rozdělovaly peníze ve dvou etapách. „V první bychom vykoupili z poskytnutých finančních prostředků ty pozemky soukromých osob, které již máme zaměřené, a to v rámci celého kraje, bez ohledu na to, pod kterou silnicí se nacházejí,“ plánuje Jan Zahradník. Ve druhé etapě by kraj v jednotlivých okresech nechal zaměřit ucelené úseky silnic a pak by tyto úseky kompletně vykoupil. „Rozhodnutí o tom, které silnice bychom nechali zaměřit přednostně, bude záviset na počtu nám známých vlastníků. Prakticky by to znamenalo, že čím větší počet vlastníků, tím dříve by byla silnice zaměřena a pozemky vykoupeny,“ dodává Zahradník. Některé kraje začaly vyplácet jednotlivé výkupy pozemků z vlastních zdrojů, aniž by čekaly na schválení vládního usnesení. „Při výběrů vlastníků vycházíme zejména z nároků na výši úplatného převodu, přednost budou mít převody bezúplatné a z doporučení Správy a údržby silnic Pardubického kraje, které byly silnice předány do správy,“ říká hejtman Rabas. Z vlastních prostředků vyplácí poškozené majitele parcel také Královehradecký kraj. „Od státu jsme dosud nedostali pro tento účel žádné peníze,“ tvrdí Petr Kuřík, náměstek hejtmana Královehradeckého kraje. O všech konkrétních vlastnících, po jejichž majetku vedou komunikace, ještě úplnou představu kraj nemá. „Máme ale celkem dobrý přehled o tom, co není v majetku kraje. Proto existuje také dosti přesný odhad hodnoty tohoto majetku. Budeme-li mít k dispozici peníze od státu, urychlíme celý proces. Budeme oslovovat vlastníky, budou-li dostupní,“ doplňuje Kuřík. Vláda v návrhu, který by měl zaručit kompenzaci majitelům pozemků pod komunikacemi předpokládá, že oceňování parcel bude probíhat v celém desetiletém období na základě stejného cenového předpisu. Maximálně do částky stanovené tímto předpisem dostanou také náhrady kraje, které již s výkupem pozemků započaly. „Při stanovování ceny se bude vycházet z platných předpisů, které pro oceňování pozemků máme,“ říká Sobotka. Bližší způsob určení výkupní ceny ministr upřesnit nechtěl. „V tuto chvíli je potřeba vše nastartovat, aby se z problému začalo postupně ukrajovat. Nikdo v této zemi si nemůže představovat, že to, co tu napáchal minulý režim za čtyřicet let, budeme schopni odstranit za rok. To není reálná představa,“ konstatuje ministr.
Tabulka:
Předpokládané rozdělení financí na vypořádání vlastnických vztahů u pozemků pod komunikacemi v tisících Kč (I. etapa)
Rok Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Celkem
(respektive kraje)
2006 250 0 250
2007 300 450 750
2008 350 1650 2000
Celkem 900 2100 3000
Pramen: Návrh vládního usnesení