Přes šedesát procent Němců si stěžuje na to, že s přechodem na zelenou energetiku se ceny elektřiny i tepla zvyšují. Navíc hrozí i to, že se do roku 2025 nestihne připravit síť na přenos elektřiny ze severu na jih a stejně se budou muset stavět elektrárny, jež produkují skleníkové plyny.
Energetická změna v Německu, která předpokládá odklon od jádra a fosilních paliv ve prospěch obnovitelných zdrojů, je provázena problémy. Skoro dvě třetiny Němců (přesně 63 procent) podle průzkumu agentury GfK považuje náklady na přechod energetiky k zeleným variantám za příliš vysoké.
A tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že se nový energetický směr největší země EU musí lépe organizovat.
Přitom němečtí zákaznici počítají s tím, že se musí částečně podílet na financování změny energetického mixu, ve kterém nemají být zastoupeny jaderné elektrárny a spalování fosilních paliv, uvedl server deníku Die Welt.
Vysoké účty za elektřinu se nelíbí ani Hansi-Joachimu Schabedothovi, energetickému expertovi vládní SPD.
„Dodavatelé energií v Berlíně pravidelně píší, že jim je líto, že musí tarif opět zvýšit,“ řekl Schabedoth na akci organizace Zukunft Erdgas (Budoucnost zemního plynu), jež pochopitelně lobbuje za využívání zemního plynu.
Energetická chudoba v Německu. Čtěte více:
Energetická chudoba: 6 milionů německých domácností může být bez elektřiny
„Když se podíváte pořádně na vyúčtování, zjistíte, že se 66 procent nákladů skládá z poplatků a daní. Jako spotřebitel říkám, že něco tu není v pořádku,“ chtěl poslanec Schabedoth ukázat, že ani jemu jako politikovi nejsou vysoké účty za elektřinu lhostejné.
Jeho vystoupení lze vnímat jako předvolební agitaci. V září se totiž v Německu konají parlamentní volby. Jako řešení nabídl socialistický poslanec zvýšení státního příspěvku, což je jinými slovy více peněz od daňových poplatníků, které budou směřovat na „Energiewende“.
Dalším problémem je budování nové energetické přenosové sítě. Měla být hotova do roku 2025 a zajišťovat přenos elektřiny ze severu Německa na jih.
Termín se nestihne, uvedl Michael Fuchs z CDU, který zodpovídá ve straně za hospodářství a energetiku. Přitom výstavba nových tras stojí miliardy eur. „Do roku 2025, kdy musí skončit všechny jaderné reaktory, nebudou nové trasy hotovy,“ přiznal Fuchs.
Plynové elektrárny místo jádra. Čtěte více:
Němci musí stavět plynové elektrárny kvůli konci jádra
„Proto budeme muset vybudovat nové konvenční elektrárny, abychom zajistili dodávky elektřiny,“ dodal.
Nabízí se plynové turbíny, které jdou proti smyslu celé německé energetické koncepce. Tím se zvýší produkce CO2, která se má naopak do roku 2050 snížit o 80 až 95 procent oproti úrovni z roku 1990. Tyto cíle jsou podle Timma Kehlera, ředitele organizace Zukunft Erdgas, nesplnitelné.
Klíčové je vytápění budov
Fuchs nicméně věří, že by energetické úspory na vytápění budov mohly výrazně přispět ke snižování emisí CO2. „V oblasti domů leží enormní potenciál pro úspory,“ řekl politik CDU, kterou vede Angela Merkelová.
Vytápění domů se na produkci emisí podílí až 30 procenty, připomenul Die Welt. Stát přispívá na zateplování a tepelná čerpadla okolo dvou miliard eur ročně (přes 50 miliard korun). Přitom panuje představa, že čím větší energetická modernizace, tím lepší účinnost, kriticky hodnot strategii v duchu „všechno nebo nic“ německý svaz realitních společností.
Plynové lobby se nelíbí, že po roce 2020 už nebudou podporovány výměny starých topných systémů za moderní plynové kotle. Ani plynové elektrárny nemají v Německu na růžích ustláno, protože podle Fuchse disponují účinností pouze 26 procent. „Tři čtvrtiny plynu, které byly vynaloženy na výrobu elektřiny, se ztratí. Pro mě to je ekonomicky velmi sporné,“ dodal Fuchs.
Související články:
