PRAHA (foj) – Stát zřejmě odkoupí prostřednictvím České konsolidační agentury od Třineckých železáren více než desetiprocentní podíl ve společnosti Ispat Nová huť.
Ve středu 14. dubna o tom rozhodla vláda. Cena za akcii by se mohla vyšplhat až na 1250 korun, čímž by železárny za svůj podíl získaly zhruba 1,6 miliardy korun. Původně si přitom pořídily cenné papíry oceláren přibližně za sto milionů korun. „Záležitost nechceme komentovat do doby, než bude definitivně rozhodnuto,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí TŽ Dušana Chreneková.
Případnou transakci ještě musí schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, vláda si navíc počká na komentář Evropské unie. „Teprve tato dvě stanoviska určí definitivně cenu, za niž by byl stát ochoten převzít akcie společnosti Ispat Nová huť,“ uvedl pro agenturu ČTK premiér Vladimír Špidla.
Odkup akcií je součástí plánu ministerstva průmyslu a obchodu na zhruba dvoumiliardovou finanční pomoc Třineckým železárnám, kterou loni v listopadu schválil kabinet. Stát chce firmě finančně pomoci na základě toho, že v minulosti investovala do ekologických programů, zaměstnanosti, vědy a výzkumu. „Společnost je významným zaměstnavatelem v regionu, navíc se tím snažíme kompenzovat skutečnost, že se v minulosti při rozdělování finanční pomoci ocelárnám na třineckou společnost poněkud zapomnělo,“ sdělil týdeníku EURO vysoký státní úředník.
O případném prodeji akcií jednal letos v únoru v Bruselu ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Komisař Mario Monti proti podobné transakci nic neměl pod podmínkou, že se bude jednat o tržní cenu. Montiho požadavkem rovněž bylo, aby akcie ocenil někdo z velké auditorské čtyřky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ocenění zadalo společnosti KPMG.
Kromě odkupu akcií by měl stát převést i dluhopisy firmy v držení České konsolidační agentury na Třinecké železárny. Ocelářská společnost zaplatí sto milionů korun za emisi obligací v celkové hodnotě jedné miliardy korun, jež jsou splatné v roce 2009. Třinecké železárny tím získají 900 milionů korun.
Evropská komise již dříve sdělila, že považuje za nepřípustnou jakoukoliv úhradu minulých investic, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o prostředky vložené mimo jiné do ekologie nebo výzkumu. „K uskutečnění plánů, které odsouhlasil kabinet, není nutný souhlas Bruselu,“ dodal úředník.
