Drahé zájezdy nikdo nechce

Svou letošní letní dovolenou tráví mnoho Čechů jinak než v předchozích letech. Zájem o letecké zájezdy klesá. Mnoho lidí vyráží autem do bližších a levnějších destinací, například do Bulharska, či rovnou zůstává v tuzemsku.

Autor: Josip Modračevič

Tuzemské cestovní kanceláře nemají šťastný rok. Už musely čelit řádění islandské sopky Eyafjallajökull a nepokojům v Řecku. K tomu je třeba připočíst ekonomickou recesi, která se v cestovním ruchu v České republice poprvé výrazněji projevila už ve druhém čtvrtletí roku 2008. Češi se při plánování a nakupování své dovolené začali chovat jinak. Zásadní jsou pro ně co nejnižší náklady.

Podle ředitele cestovní kanceláře Fischer Jiřího Jelínka by letošní rok mohl skončit celkovým meziročním propadem trhu o dvacet procent. Ve své firmě očekává menší pokles prodejů, kolem třinácti procent. „Jakákoliv cestovní kancelář bude letos moci mluvit o úspěchu, pokud vykáže zisk,“ konstatuje Jelínek.

Z nostalgie do Bulharska

Ekonomická krize s sebou přinesla několik trendů ve výběru zájezdů. Paradoxně například posílila zájem o služby all-inclusive. „Klienti preferují mít maximum služeb předplacených a znát tedy svoji investici do dovolené dopředu,“ konstatuje marketingový ředitel cestovní kanceláře Exim Tours Stanislav Zíma. Dodává ale, že Češi letos dávají přednost týdenním zájezdům na úkor dříve oblíbených zájezdů delších.

Radek Řezáč, jednatel společnosti Travel Esprit, která prodává kolem jedenácti tisíc zájezdů ročně, uvádí jako zajímavost rostoucí zájem Čechů o dovolenou v Bulharsku. Agentura letos zatím prodala o 35 procent více zájezdů do Bulharska než v loňském roce. „Ceny zájezdů do Bulharska jsou přitom srovnatelné s cenami dovolené třeba na Turecké riviéře. Klienti se však pro Bulharsko rozhodují vzhledem k nízkých cenám na místě,“ konstatuje Řezáč. Svou roli podle něj hraje i nostalgie a zvědavost, jak to dnes vypadá v destinaci, kam se jezdilo před rokem 1989.

Neprávem nechtěné Řecko

V průměru se cestovní kanceláře letos ve srovnání s loňskem potýkají s patnácti až dvacetiprocentním poklesem zájmu o letecké zájezdy, na což reagují snižováním cen.

Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur přitom nejvíce zlevnily zájezdy do Řecka. V červnu se prodávaly o třináct procent levněji než před rokem.

Rozpočtové problémy této Čechy jinak velmi oblíbené zájezdové destinace přitom na průběh většiny zájezdů nemají vliv. „Řecko jsme vybrali hlavně kvůli termínu odjezdu přes webové stránky agentury Zájezdy.cz. Jsme tu na jedenáct nocí a krizi nijak nepociťujeme,“ popisuje z hotelu Planos Beach na ostrově Zakhyntos Vladimír Vávra, klient cestovní kanceláře Jihospol. Snížená poptávka po Řecku podle Jelínka skutečně nestojí na opodstatněných základech a je důsledkem špatného mediálního obrazu. „Drtivá většina zájezdů směřuje na ostrovy, kde se nic neděje. Doufáme, že až se odsud lidé vrátí, řeknou si to mezi sebou,“ konstatuje Jelínek.

Podobně jako u Řecka prý klesla poptávka i po Egyptu a Španělsku, naopak za vítěze mezi destinacemi označil Jelínek Turecko.

Čekání na last minute Stále oblíbené je Chorvatsko, kam většina rekreantů z České republiky míří vlastním vozem. Chorvatsku navíc letos dali přednost i mnozí z těch, kteří v předchozích letech volili dražší letecké zájezdy. Ceny u Chorvatska proto letos klesly jen mírně. Po Řecku nejvíce zlevnilo Bulharsko, v průměru o 9,3 procenta. U Turecka ceny klesly o 8,6 procenta. V případě Řecka, Bulharska, Turecka a také Španělska se dokonce jedná o nejnižší cenu zájezdů za poslední čtyři roky. V červenci se poptávka po zájezdech k moři oproti červnu oživila. Řada lidí čekala s nákupem na nabídky last minute. Cestovní kanceláře tak nemají důvod dále ceny zájezdů snižovat. I tak ale zažívají jednu z nejhorších sezon vůbec. I nabídek zájezdů na poslední chvíli je na tuzemském trhu ve srovnání s jinými lety méně. Podle Jiřího Jelínka „rozumné kanceláře“ část objednaných kapacit odřekly už počátkem jara. Soptění za miliony Na zhruba 120 milionů korun vyčíslily tuzemské cestovní kanceláře letošní „sopečné“ škody. Jde přitom pouze o ztráty z výjezdové turistiky. Letecký provoz nad českým územím se kvůli prachu z islandské sopky zastavil v pátek 16. dubna, uzavírka vzdušného prostoru trvala až do pondělí 19. dubna. Další tři dny se provoz vracel k normálu. Ministerstvo pro místní rozvoj součet škod v cestovním ruchu odhadlo na více než sedm set milionů korun. Například české hotely hlásí škody až ve výši tři sta milionů korun, podobně jsou na tom firmy spojené s letectvím, především ČSA, Letiště Praha a Travel Service. Řada lidí nemohla kvůli letové uzávěře odletět na objednanou dovolenou, další si museli nechtíc prodloužit pobyt a jiní z obav z dalších komplikací zcela zrušili budoucí zájezd. Cestovní kanceláře se proto snaží dohodnout se zahraničními hotely na odpuštění stornopoplatků a rozdělení nákladů za prodloužené pobyty. „Někteří hoteliéři na to stále nechtějí přistoupit. Jiní se ale zachovali slušně a s cestovními kancelářemi se dohodli, je to kus od kusu,“ říká mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Podobné problémy řeší „cestovky“ s leteckými společnostmi. Podle Papeže jde především o zájezdy, jejichž účastníci cestují na pravidelných linkách. Řada aerolinií totiž i po skončení uzávěry brala přednostně cestující ze zrušených letů a nevzala pasažéry řádně ohlášené. Jako příklad uvádí Papež českého rekreanta na Mauriciu, kterého letecká společnost nevzala na palubu s tím, že jeho let byl zrušen. Ve stejný čas přitom letadlo firmy startovalo, ovšem let byl označen jiným číslem. Klient se tak musel vrátit zpět do pětihvězdičkového hotelu a odletěl s několikadenním zpožděním. „V tu chvíli ta škoda nemůže být hrazena ani cestovní kanceláří ani klientem, ale aeroliniemi. Ty se ale vymlouvají na zásah vyšší moci, takže asi bude nutné se soudit,“ konstatuje mluvčí. Celkem prý jde v podobných sporech s hotely a aeroliniemi o miliony korun. „Pro některé kanceláře je to fatální,“ upozorňuje Papež. Chalupáři na čtyřech kolech Před výjezdy do zahraničí dávají Češi přednost tuzemským pobytům. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti Mag Consulting, kterého se účastnilo 1200 respondentů. Z celkového počtu letních dovolených připadá na české a moravské luhy a háje 63 procent, nejčastější délka dovolené je v rozmezí čtyři až sedm přenocování. Jen dvě procenta Čechů si zajišťují tuzemský pobyt prostřednictvím cestovní kanceláře, u zahraničních dovolených spoléhá na cestovky třetina rekreantů, číslo ale stále klesá. Zhruba šedesát procent Čechů se chystá strávit letní dovolenou mimo své trvalé bydliště. Zbytek českých občanů dovolenou neplánuje, nebo ji stráví doma. Jako hlavní důvody uvádějí nedostatek financí, podlomené zdraví, nezájem a rodinné důvody. Počet lidí, kteří jmenovali nedostatek peněz, se oproti loňsku zvýšil o pět procentních bodů. Nejoblíbenější formou dopravy Čechů na dovolenou je stále automobil. Na cesty po vlasti jej využívá téměř osmdesát procent lidí, do zahraničí jezdí vozem čtyřicet procent respondentů. Letecká doprava má u zahraničních rekreací dvaatřicetiprocentní podíl. „Češi jsou národ chalupářů na čtyřech kolech. S tím také souvisí fakt, že nejčastěji kupují vozy s velkým zavazadlovým prostorem, tedy typu kombi,“ říká Jan Hrubý, marketingový ředitel GE Money Auto. GE Money uskutečnila podobný průzkum jako Mag Consulting, u tuzemského využití osobních vozů se průzkumy shodují, u cest do zahraniční připisuje GE Money automobilům až šedesátiprocentní využití. V rámci střední Evropy prý využívají Češi spolu s Poláky automobil k cestě na dovolenou nejčastěji. Byznys jménem ekologie

Podle společnosti Mag Consulting stráví téměř polovina českých rekreantů tuzemskou dovolenou na chatě, chalupě nebo u příbuzných a známých. O trochu méně jich zamíří do hotelů, penzionů, kempů nebo lázní, nejoblíbenější jsou přitom kraje Jihočeský, Středočeský, Liberecký, Královéhradecký a Jihomoravský. Středočeský se dostal do popředí díky chalupaření Pražanů. Průměrné výdaje na tuzemskou dovolenou činí 10 800 korun, dovolená v zahraničí stojí v průměru o tři tisíce korun více.

V českých podmínkách hraje důležitou roli venkovská turistika. Touhu po čase stráveném na čerstvém vzduchu si většina Čechů splnila pořízením vlastní chaty nebo chalupy. V konkurenci chalupářů se snaží prosadit i druhá forma venkovské turistiky, jednorázové pobyty v soukromí, penzionech či malých kempech.

Agroturistika nabízí možnost zapojit se přímo do chodu zemědělské usedlosti nebo farmy. Turisté tak mohou pomáhat s krmením zvířat nebo s prací na zahradě. Taková dovolená je zajímavá především pro rodiny s dětmi, pro které je největším zážitkem kontakt se zvířaty chovanými na farmě. Velmi rychle se rozvinula například v Itálii, Francii nebo Irsku. V Česku pak hlavně na Šumavě, v jižních Čechách a postupně také v dalších turistických oblastech, jako jsou Vysočina, Český ráj nebo Valašsko.

Kolik lidí se ročně rozhodne pro takový typ dovolené, statistiky neevidují. Svaz venkovské turistiky sdružuje kolem 130 podnikatelů. Nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků tvoří Holanďané, i když jich v posledních letech mírně ubylo. Němci navštěvují hlavně jihozápad a severozápad republiky, Poláci zase sever. Nejméně ze sousedních zemí láká český venkov Rakušany.

Obecně v celé Evropě pak stoupá zájem o aktivní dovolenou a wellness služby. I tomuto trendu se tuzemští hoteliéři přizpůsobují a nabídka na trhu roste.

Cestovní ruch v Česku také více než kdykoliv předtím ovlivňuje požadavek na zodpovědné chování k životnímu prostředí. Hotely a cestovní kanceláře bojují o „zelený“ certifikát, který garantuje jejich ekologické chování, a z ekologie se tak postupně stává nejen dobrá věc, ale i dobrý byznys.

Na vrcholu tuzemských „zelených“ hotelů stojí pětihvězdičkový Chateau Mcely ve Svatojiřském lese. Kromě tuzemské ekoznačky získal i celosvětové ocenění World Travel Awards. Stal se tak nejlepším ekologickým hotelem na světě.