Němci definitivně zaveleli k úprku od jaderné energetiky. Zelená panika, která zemi zachvátila po havárii v japonské Fukušimě, ovládla donedávna ještě celkem pragmatickou koalici spolkové kancléřky Angely Merkelové. Její páteční schůzka s předsedy zemských vlád vyústila v rozhodnutí, že se nejsilnější ekonomika v EU co nejrychleji zaměří na obnovitelné zdroje.
A důsledky? Opozice požaduje, aby se všechny z dosud fungujících sedmnácti atomových elektráren odstavily do roku 2022. V současné době přitom výroba z jádra představuje téměř čtvrtinu německé produkce elektřiny. Němci proto budou muset v příštích letech nasypat miliardy eur do zvýšení výkonu hlavně v uhelných a plynových zdrojích.
Racionální argumenty z německé politické diskuse o energii po katastrofě v Japonsku téměř vymizely. Proti nákladným důsledkům antijaderné hysterie marně varoval i bývalý kancléř Helmut Kohl. Uvidíme, zda budou obyvatelé Německa platit vyšší ekologické daně se stejným odhodláním, jako nedávno demonstrovali proti atomu.
Z českého hlediska nemusí být německý ústup od jádra špatná zpráva. Je velice pravděpodobné, že naši západní sousedé budou muset očekávaný schodek v domácí výrobě elektřiny řešit aspoň několik let vyššími dovozy. Zastánci výstavby nových bloků v Temelíně mají v ruce další argument.
(Tématu jaderné energetiky se věnujeme také v názorové rubrice Hyde park na stranách 76–77).
