Drahoš se obává ruského vměšování do voleb, oslovil premiéra Sobotku

1. 12. 2017

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho dnes ráno v Kramářově vile ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají. Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter. Upozornil na ruský vliv na volby ve Spojených státech, Francii a Německu.

„Tajné služby v těchto zemích dnes víceméně jasně konstatují, že k něčemu takovému docházelo. Také říkají, z kterých zdrojů nebo z které strany to ovlivňování voleb bylo,“ uvedl k zahraničním zkušenostem. „Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl Drahoš i s odkazem na nedávné české sněmovní volby. Ovlivňování voličů podle něj zprostředkovávala média a servery propojené s ruskou tajnou službou.

Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016. „Já bych se nerad dozvěděl v březnu příštího roku, že naše tajné služby a orgány, které se tím mají zabývat, že tu situaci vyhodnocují a konstatují, že i u nás došlo k ovlivnění demokratičnosti voleb zahraničními tajnými službami, intervencemi,“ uvedl, proč požádal o schůzku s premiérem. „Jde o nebezpečí ovlivnění demokracie v našem státě,“ zdůraznil. Od premiéra se mu dostalo ujištění, že on i celá vláda si je vědom této situace a že příslušné orgány to berou vážně a konají. „Samozřejmě další detaily jsme neměli důvod rozebírat,“ uvedl Drahoš s tím, že nemá bezpečnostní prověrku.

BIS nemá zprávy o nezákonném vlivu cizích zpravodajců na volby
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské,“ uvedl ředitel BIS Michal Koudelka. Dodal ale také, že určitá rizika dezinformačních kampaní existují vždy. Jsou podle Koudelky daní za to, že Česko je demokratická země se svobodou slova.

BIS nemá zprávy o nezákonném vlivu cizích zpravodajců na volby

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské,“ uvedl ředitel BIS Michal Koudelka.

Dodal ale také, že určitá rizika dezinformačních kampaní existují vždy. Jsou podle Koudelky daní za to, že Česko je demokratická země se svobodou slova.

Stejný apel jako dnes na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní Drahošova kancelář na svém webu. Drahoš se chce obrátit i na předsedu bezpečnostního výboru Sněmovny Radka Kotena (SPD), protože i tento orgán by se měl věcí zabývat.

Čtěte vše podstatné na téma prezidentských voleb

Přestože jsou podle něj důkazy dezinformačních kampaní těžko odhalitelné, ze své zkušenosti na facebooku je přesvědčen o tom, že „k něčemu takovému dochází“. Myslí si, že se tak děje i u ostatních kandidátů.

V létě Drahoš čelil informacím šířeným po internetu, podle nichž spolupracoval za minulého režimu s komunistickou tajnou bezpečností. Na svých stránkách tehdy proto zveřejnil svoje lustrační osvědčení s vyjádřením badatele Centra pro dokumentaci totalitních režimů Radka Schovánka. Podle něj byly dezinformace „účelovou snahou pošpinit Drahošovo jméno a ovlivnit výsledek prezidentských voleb“. „Opakuje se situace z minulých voleb, kdy se lidé spojení se Státní bezpečností snažili pošpinit Karla Schwarzenberga,“ uvádí Schovánkovo stanovisko na Drahošově webu.

Riziko ovlivňování voleb připustili i další kandidáti

„Taková obava na místě skutečně je. Je nepopiratelné, že čelíme hybridnímu konfliktu. Dosud jsme se setkávali zejména s dezinformačními operacemi. Ať už jde o články na konspiračních webech nebo řetězové e-maily,“ uvedl Michal Horáček. Drahoš podle něj čelí stejné kampani.

Prezidentští kandidáti podle někdejšího premiéra Mirka Topolánka musí s rizikem záměrně šířených lží a dezinformací počítat. Topolánek v této souvislosti zmínil „určitý ruský vliv, který tady nepochybně existuje“. „Bylo to vidět už u připravované stavby americké základny v Brdech, kdy jsme to od těch služeb dostávali denně, jak se tady zvedají skupiny přátel starých pořádků a spící agenti. Několik jsme jich byli nuceni řešit,“ řekl dnes Topolánek.

Zeman: Drahoš na sebe upozorňuje konspiracemi
Drahoš buď disponuje vlastní tajnou službou, nebo se na sebe snaží upozornit šířením konspirací, prohlásil dnes prezident Zeman. Zeman dále řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do Sněmovny či na Hrad být ovlivněni „jakýmisi imaginárními zahraničními službami“. „To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné,“ uvedl Prezident.

Zeman: Drahoš na sebe upozorňuje konspiracemi

Drahoš buď disponuje vlastní tajnou službou, nebo se na sebe snaží upozornit šířením konspirací, prohlásil dnes prezident Zeman.

Zeman dále řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do Sněmovny či na Hrad být ovlivněni „jakýmisi imaginárními zahraničními službami“. „To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné,“ uvedl Prezident.

Vratislav Kulhánek řekl, že se Drahoš při prezidentských debatách s obavami z ovlivňování voleb nesvěřil. „Já sám takovými informacemi nedisponuji. A abych pravdu řekl, nemyslím si, že politickému klimatu hrozí víc než konstrukce o světě tajných agentů, které jsou nyní, bohužel, často rozehrávány,“ uvedl.

Jiří Hynek v reakci na Drahošova slova uvedl, že je na taková tvrzení velmi citlivý. „Ještě mám v neblahé paměti slogany typu: Nenechme socialismus ovlivňovat imperialismem,“ poznamenal. Podobně jako Kulhánek věří v sílu demokratických institucí a zdravý rozum českých voličů. Podle Kulhánka si „nenechají vnutit cizí názory anebo to, co si mají myslet“.

Podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), zveřejněné v říjnu, loni v Česku vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.

V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Vloni hybridní kampaň pokračovala.

Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.