Pandemie nevyvolávají ekonomický kolaps ani v nejpostiženějších zemích
Dlouhodobý vliv světových pandemií na akciové trhy jako by nebyl znát. Největší pandemie v dějinách, dýmějový mor, postihla Evropu ve 14. století, kdy se s akciemi ještě neobchodovalo. Španělskou chřipku zastínila první světové válka. Většina současných pandemií zasahuje zejména africké státy, z nichž i ty nejchudší mají své akciové burzy.
Nejnemocnější jsou nejbohatší.
Varování některých ekonomů, že epidemie HIV/AIDS výrazně zpomalí nadějný růst afrických ekonomik a jejich akciových trhů, neplatí pro všechny. Ekonomický analytik René Bonnel spočítal, že v typické subsaharské zemi, ve které rozšíření HIV/AIDS mezi dospělým obyvatelstvem dosahuje dvaceti procent, se v důsledku této epidemie snižuje ekonomický růst o 2,6 procentního bodu ročně. Botswana, ve které je největší výskyt HIV/AIDS na světě (téměř 40 procent), patřila v roce 2004 mezi státy s reálným růstem HDP, stejným jako Indie a jen o něco menším než Čína. Od roku 2000, kdy Bonnel publikoval své závěry, se sice v Botswaně zkrátila průměrná délka života ze čtyřiceti na třicet let, ale mírně vzrostl počet obyvatel a HDP na hlavu se více než zdvojnásobil. Za posledních pět let akciový index botswanské burzy vzrostl přibližně o 150 procent a od svého vzniku v roce 1989 průměrně ročně o 25 procent. Je tedy paradox, že země s největším výskytem HIV/AIDS a největší úmrtností na světě patří dle HDP na hlavu mezi nejbohatší státy Afriky. Hlavní příčinou jejich růstu je pravděpodobně cena zlata a diamantů, která zatím ovlivňuje ekonomickou prosperitu Afriky víc než pandemie. Drtivou většinu příjmů z exportu zajišťují Botswaně diamantové doly, které naštěstí neobsadili rebelové tak jako v Kongu nebo Angole. Jihoafrická republika je zase největším exportérem zlata na světě. Když se koncem 90. let blížila cena zlata ke svému dvacetiletému minimu 250 dolarů za unci, klesala i akciová burza v Johannesburgu. Dnes je cena zlata dvojnásobná a burza překonává svá historická maxima. Přitom těžařský a automobilový průmysl, který zemi vydělává peníze, je pandemií zasažen nejvíce. Odhady říkají, že asi čtvrtina horníků, které zaměstnává druhá největší jihoafrická těžařská společnost Gold Fields, je HIV pozitivní. Ztráty vzniklé snížením produktivity, absencemi v zaměstnání a odchodem do předčasného důchodu jsou dnes mnohem vyšší než před deseti lety, protože doly zaměstnávají kvalifikovanější pracovníky. Daň za AIDS, ke které tyto vyšší pracovní náklady způsobené infekcí někteří ekonomové přirovnávají, není na cenách akcií těžařských firem zatím vidět. Za posledních deset let stoupla cena akcií jihoafrických dolů více než v USA a Kanadě.
Drahý AIDS a malárie.
Jiné země, které na rozdíl od Jihoafrické republiky úspěšně snížily výskyt epidemie a jsou odkázáné hlavně na produkci zemědělských plodin, může nižší produktivita zasáhnout mnohem víc. Zatímco v Ugandě klesla prevalence HIV/AIDS z 31 procent v roce 1991 na současných asi pět procent, příjmy z exportu kávy nepřinášejí zemi takové bohatství, aby se s ekonomickými důsledky epidemie vyrovnala. V roce 2002, kdy cena kávy klesala, si ugandský prezident Museveni postěžoval, že ho AIDS a malárie stojí víc, než kolik země vydělá prodejem kávy. Vypovídací schopnost indexu ugandské akciové burzy však zůstane, vzhledem ke době svého vzniku na konci roku 2003, ještě pár let nulová.
Epidemie HIV/AIDS, na kterou zemřelo více lidí, než padlo za první světové války, způsobuje některým ekonomikám vážné problémy, ne však kolaps. A to ani nejchudším, ani pandemií nejvíce zasaženým. Aspoň zatím. Některé matematické modely potvrzují, že se kolaps produktivity a lidského kapitálu může dostavit během dvou generací v Jihoafrické republice. Existují také obavy o budoucí ekonomický vývoj Indie a Číny, pokud by se epidemie měla šířit stejně rychle jako v Africe. V Číně nedosahuje prevalence HIV/AIDS sice ani půl procenta, ale v Jihoafrické republice dokázala během sedmi let stoupnout z jednoho procenta na dvacet. A navíc, dosud žádné matematické modely nepočítaly se společným působením dvou rychle se šířících smrtelných pandemií.
