Drahý dárek

Dle blogera Barryho Ritholtze vydají USA na finanční pomoc až deset bilionů dolarů

Kdo se dnes snaží kromě jiných lidí zachránit americkou ekonomiku a vyvést ji z krize? Překvapivě nová síť ekonomických blogerů, kteří na webu zařazují dnešní hospodářskou krizi do historického kontextu, ostře kritizují finanční pomoc vlády USA a nabízejí i vlastní návrhy – například přímé kapitálové injekce bankám či nákupy hypoték. Na těchto blozích se často objevují sice velmi odborné, ale současně i dobře srozumitelné názory na krizi. Ekonomičtí blogeři pomohli objasnit mnoho politických rozhodnutí – umožnili proniknout do zmatku finančního odvětví, nebáli se vyslovit slovo recese a strukturovat nejdražší finanční vládní pomoc v dějinách USA. Patří mezi ně nejen známí ekonomičtí odborníci, jako jsou letošní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, libertariánský ekonom Tyler Cowen z univerzity George Masona či profesor ekonomie na Newyorské univerzitě Nouriel Roubini, ale i nová hvězda ekonomického blogerského nebe Barry Ritholtz, jenž své postřehy publikuje na blogu Big picture (viz Nejvýznamnější americké ekonomické blogy).

Big picture

V roce 2003, kdy sedmačtyřicetiletý Barry Ritholtz, který tehdy pracoval jako hlavní obchodní stratég newyorské investiční banky Maxim Group, zahájil činnost blogu Big picture, se dal jeho současný vliv jen stěží předvídat. Zpočátku jeho blog navštěvovalo pět tisíc zájemců měsíčně, postupem času však jejich počet narostl na dnešních sto tisíc denně. Celkově pak blog Big picture navštěvuje pravidelně 29 milionů zájemců a zaznamenal 39 milionů vstupů. Blog Big picture se zabývá různými tématy – od investic přes digitální média až po film a hudbu. Ve druhém období Bushovy vlády patřil mezi obchodníky a investory k nejčastěji navštěvovaným finančním blogům na internetu. Během této doby Ritholtz bavil a vzdělával čtenáře svého blogu a vysvětloval jim problémy finančního trhu. Mezi nejpozoruhodnější úspěchy tohoto inteligentního právníka, který vystudoval právnickou fakultu Benjamina N. Cardoza na univerzitě Ješiva a matematiku, fyziku a politické vědy na univerzitě Stonyho Brooka, lze zařadit předpověď úvěrové krize a prasknutí hypoteční bubliny již před několika lety. Letos v únoru pak doporučil prodat akcie American International Group (AIG), kdy byly za 80 dolarů – dnes pouze za 1,8 dolaru. Často také komentuje kapitálové trhy v tištěných, internetových a rozhlasových i televizních médiích, například na CNBC v pořadu Kudlow & Company, v Bloombergu, PBS či Fox Business. Naprosto jedinečné jsou pak Ritholtzovy kritické komentáře k různým vyjádřením, popřípadě opatřením významných amerických osobností či politiků, například současného ministra financí Hanryho Paulsona či bývalého šéfa tohoto resortu za vlády Billa Clintona a dnes člena správní rady Citibank Roberta Rubina a dnešního předsedy Komise pro cenné papíry USA Christophera Coxe, jež se týkají finanční krize a jejich odpovědnosti za ni.
V současnosti je Ritholtz šéfem kapitálového výzkumu on-linové kvantitativní výzkumné firmy Fusion IQ, v níž je jeho partnerem Kevin Lane. Firma spravuje aktiva zhruba za sto milionů dolarů a vytvořila on-linový softwarový nástroj dostupný na fusion-iq.com, jejž používá ke zjištění svého kapitálového stavu sedm tisíc akciových a čtyři sta průmyslových skupin. Takto složitý a mocný kvantitativní nástroj pro měření stavu firmy nemohou lidé nikde jinde získat a lze jej pořídit za čtyřicet dolarů měsíčně. Používají jej maloobchodní a institucionální investoři a obchodníci.
Od června 2006 je Ritholtz také hlavním obchodním stratégem nezávislé firmy pro institucionální výzkum Ritholtz Research a investičním šéfem newyorského hedgeového fondu Ritholtz Capital Partners.

Investiční teorie

Barry Ritholtz se sice proslavil přesnými předpověďmi, ale jeho rady investorům nabádají k velké obezřetnosti. Říká, že nezná nikoho, kdo by dokázal přesně a dlouhodobě předpovídat chování trhu. Dle něho by se investoři měli držet tří základních pouček, pokud jim někdo sděluje, jak se bude vyvíjet cena akcií či trhu.
Za prvé, nikdo neví, co se stane zítra. Nikdo. Všechny předpovědi jsou přinejlepším sofistikovanými odhady. Za druhé, veškeré prognózy okamžitě zastarávají a musejí být přehodnocované v důsledku změny podmínek, nových údajů a vývoje událostí. Za třetí, někteří investoři mohou jednat správně, pokud trvají na svých odhadech a nenechají se zviklat opačným vývojem cen akcií a trhu. Mají věřit v to, že jejich předpovědi byly přesné.
Ritholtz se domnívá, že jen dva druhy předpovědi mají pro investory určitý význam. První je založen na pravděpodobnosti a druhý na riskování. Pravděpodobnostní prognóza vychází z historického srovnání trhů – čím více shod, tím větší pravděpodobnost, že průběh trhu bude podobný. Ve druhém případě se předpověď spíše týká odhadu rizika než cenových cílů. Řečeno jinak, nákupčí akcií za daných podmínek riskuje více, než je běžné.
Proč lze chování trhů velmi obtížně předvídat? Protože použijeme-li fyzikální poučku, trh představuje „nestabilní, neperiodické chování v cyklickém nelineárním dynamickém systému“. Takové chování je známé pod názvem teorie chaosu. Co to znamená? Trh se chová neperiodicky, protože se nikdy neopakuje zcela stejně. V tomto ohledu se podobá počasí, které se také chová neperiodicky – v zimě je chladněji než v létě, v čemž sice vykazuje cykličnost, ale každodenní teplotní změny nejsou každý rok stejné. Totéž platí i pro trhy – jsou si podobné, ale nikdy nejsou identické.

Nutnost číst knihy

Ritholtzovy předpovědi jsou také založené na velké erudici. V rubrice Knižní klub a její sekci Doporučené investiční knihy uvádí na blogu Big picture 48 knih pro investory, protože dle něho je investování natolik konkurenční oblastí, že nezáleží na tom, jak dobře to člověku myslí, ale na jeho neustálém získávání nových schopností a rozšiřování vědomostí. Ritholtz říká, že patnáct let čte deset až dvacet ekonomických knih ročně.
Svým výběrem šetří čas čtenářům svého blogu. Nic nebrání tomu si některé z nich na Vánoce koupit. Kromě rozšíření vědomostí lze tímto nákupem pomoci finančnímu trhu a současně jejich četba může přinést podnět k vyřešení krize.
Rady Barryho Ritholtze je třeba brát vážně.

Box 1:
Nejvýznamnější americké ekonomické blogy

The Big picture
http://www.ritholtz.com

Brad Setser’s follow the money
blogs.cfr.org/setser

Calculated risk
Calculatedrisk.blogspot.com

Credit slips
www.creditslips.org/creditslips

Economist’s view
Economistsview.typepad.com

Freakonomics
Freakonomics.blogs.nytimes.com

Marginal revolution
www.marginalrevolution.com

Naked capitalism
www.nakedcapitalism.com

Nouriel Roubini’s global econo-monitor
www.rgemonitor.com/blog/roubini

Box 2:
Nehezká budoucnost

Dne 25. listopadu se Barry Ritholtz na svém blogu Big picture pokusil čtenářům přiblížit celkové výdaje vlády USA na pomoc finančnímu odvětví. S pomocí částek zjištěných různými výzkumnými týmy a upravených o inflaci dospěl k závěru, že současná finanční pomoc – v té době 4,6165 bilionu dolarů – je vyšší než celkové výdaje na Marshallův plán (pomoc západní Evropě po druhé světové válce), Louisianskou koupi (v roce 1803 USA odkoupily od Francouzů stát Louisiana), cestu na Měsíc, Savings & Loan krizi (krach 747 spořitelen a spořitelních družstev v osmdesátých letech 20. století), korejskou válku (padesátá léta 20. století), New Deal (soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v letech 1933 až 1937 za vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během Velké hospodářské krize), invazi do Iráku, vietnamskou válku (šedesátá a sedmdesátá léta 20. století) a Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (National Aeronautics and Space Administration, NASA).

Tabulka
Nezanedbatelná částka Devět velkých událostí v dějinách USA

Výdaje Výdaje upravené o inflaci (v miliardách dolarů)
Marshallův plán 12,7 115,3
Louisianská koupě 15 217
Cesta na Měsíc 36,4 237
Savings & Loan krize 153 256
Korejská válka 54 454
New Deal 32 (odhad) 500 (odhad)
Invaze do Iráku 551 597
Vietnamská válka 111 698
Národní úřad pro letectví a kosmonautiku 416,7 851,2

Celkem 3,92 bilionu dolarů

[text k tabulce]
Celková částka na těchto devět velkých událostí v dějinách USA je tedy o 686 miliard dolarů nižší než pomoc, kterou do 25. listopadu vláda USA poskytla finančnímu odvětví.
Pouze jedna událost v dějinách USA se svým finančním objemem přibližuje částce poskytnuté na současnou krizi – druhá světová válka. Na ni USA vydaly 288 miliard tehdejších dolarů, což po úpravě o inflaci činí 3,6 bilionu dolarů. Stále je to však o 979 miliard dolarů méně než na současnou krizi.
Barry Ritholtz odhaduje, že v roce 2010 vláda USA vydá na sanaci finanční krize zhruba deset bilionů dolarů. Později svůj odhad revidoval na 8,5 bilionu dolarů.

Box:
Konzervativní cesta k Internacionále Dne 19. září Barry Ritholtz na svém blogu Big picture napsal: „Máte-li rádi paradoxy, zamyslete se nad následujícím. Konzervativci po téměř 80 let naprosto bezvýhradně opovrhovali tehdejším prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem a jeho New Dealem. V posledních osmi letech konzervativci zastoupení republikány vládli v Bílém domě a téměř šestnáct let ovládali Kongres.
Velký deregulační experiment skončil – a špatně. Z deregulačního hnutí se dnes stala pouhá poznámka pod čarou v dějinách. Konzervativci učinili z USA obrovský socialistický stát, přívěsek Ruska.
Neměli bychom se konečně naučit slova Internacionály?“

Box:
Lekce pro všechny Dne 15. ledna vydá nakladatelství McGraw-Hill Companies, vydavatel týdeníku BusinessWeek, knihu Barryho Ritholtze Bailout Nation: How Easy Money Corrupted Wall Street and Shook the World Economy (Finanční pomoc Američanům. Jak snadno dostupné peníze zkorumpovaly Wall Street a otřásly světovou ekonomikou) o současné finanční krizi.