Drahý diplom z Užhorodu

Univerzita z Ukrajiny vychovává v Praze právníky. Advokáti je ale mezi sebe nechtějí.

České právnické fakulty mají již několik let konkurenci z ciziny. Nepřišla ale v podobě pobočky některé ze západních vysokých škol. Právnické vzdělání lze v Praze získat i na Zakarpatské státní univerzitě.
Ta sídlí v Užhorodu, stotisícové metropoli někdejší nejvzdálenější součásti Československa, Podkarpatské Rusi. V Česku vyučuje prostřednictvím soukromé firmy, Mezinárodního institutu podnikatelství a práva v Praze. Profesní organizace se ovšem na kvalitu právního vzdělání poskytovaného na této škole dívají skepticky. „Vzbuzuje řadu podezření o serióznosti,“ uvedl tajemník České advokátní komory Ladislav Krym.

Vzdělání k ničemu.

Na nejednoznačnou úroveň právních znalostí absolventů Zakarpatské státní univerzity upozornila v prosinci minulého roku právě advokátní komora. Ta odmítla zapsat do seznamu advokátních koncipientů devět pražských absolventů užhorodské školy. Odůvodnila to tím, že zřejmě nemají vzdělání rovnocenné se studiem práv na české univerzitě. Jak pro týdeník EURO potvrdilo také ministerstvo školství, český právní řád se na žáky institutu dívá stejně, jako by studovali přímo na Ukrajině.
„Zakarpatská státní univerzita nemá akreditaci k poskytování vzdělání v oboru práva České republiky. Pokud tato univerzita vůbec měla akreditaci k výuce práva, tak to bylo pouze právo Ukrajiny,“ sdělil tajemník advokátní komory. To, že šlo ve velké míře právě o výuku v právu Ukrajiny a Ruska, je podle advokátů zřejmé také z diplomů vydaných Zakarpatskou státní univerzitou v oboru „pravoznavstvo“. Výuka se navíc podle svědectví bývalých studentů prováděla více či méně dálkově a mnohdy za nedůstojných podmínek. Když vyšly najevo podezřelé okolnosti ohledně vzdělávání na této škole, vyškrtla profesní komora ze seznamu koncipientů také čtyři již dříve zapsané absolventy. Otázky kolem získaného vzdělání tak vzbuzují řadu emocí. Na internetových diskusních fórech určených vysokoškolákům lze najít mnoho rozzlobených příspěvků bývalých i současných studentů. Ti si stěžují, že za poplatek 28 tisíc korun za semestr dostanou právnické vzdělání, které jim budoucí zaměstnavatelé nebudou chtít uznat jako plnohodnotné.

Vedení ústavu se chce bránit.

Představitelé školy se kritice brání. „To je věc, která půjde dál. My už ty lži a pomluvy nechceme dále snášet,“ sdělil týdeníku EURO ředitel a spolumajitel institutu Josef Jurčovský. Více ale říci nechtěl, protože věc se podle jeho slov bude ještě vyvíjet. Ze stejného důvodu nechtěla spor komentovat ani jednatelka a další spolumajitelka školy Danuše Přerovská. Na webových stránkách univerzity ale její vedení píše, že použije všech právních prostředků k tomu, aby nebyla práva absolventů nijak dotčena.
„My bychom byli velmi rádi, aby oni podnikli právní kroky,“ oponoval tajemník advokátní komory Krym. „V tom případě budou totiž rozhodovat nezávislé soudy a my věříme, že ty rozhodnou spravedlivě,“ dodal.
Absolventi zahraniční vysoké školy, kteří chtějí mít české vzdělání, je mohou celkem snadno získat. Mohou požádat českou univerzitu, jež má podobný studijní program, o uznání zahraničního vzdělání, takzvanou nostrifikaci. Toto uznání je podmínkou pro případné další studium absolventů na české vysoké škole, například když si chtějí udělat doktorát. Nutné je také pro vstup do regulovaných profesí, které vyžadují příslušné odborné vzdělání. Zda může být vzdělání nostrifikováno, závisí na posouzení konkrétní fakulty vysoké školy. Ta kontroluje, zda byla náplň studia stejná jako na této škole. Závisí to také na rozsahu výuky. Zatímco veřejná vysoká škola některý předmět vyučuje po čtyři semestry, u jiné školy to mohl být pouze jeden.
Studium práva na Zakarpatské univerzitě dříve nostrifikovala Západočeská univerzita v Plzni. „Když fakulta, v tomto případě právnická, potvrdí, že program je kompatibilní, tak je možné studium nostrifikovat,“ sdělil týdeníku EURO rektor této univerzity Josef Průša. Později ale plzeňská vysoká škola od této praxe upustila. Důvodem bylo podle advokátní komory rozhodnutí ministerstva školství, že nostrifikace byla vydána v rozporu se zákonem.
„Magisterský studijní program právní specializace neuskutečňuje ani Západočeská univerzita v Plzni, ani žádná z veřejných vysokých škol v ČR, rozhodnutí (o nostrifikaci) proto nemůže vydat veřejná vysoká škola, ale pouze ministerstvo,“ píše se v dopise tehdejší ministryně školství Dany Kuchtové advokátní komoře. Později ale toto rozhodnutí přezkoumala a z formálních důvodů zrušila. Zda absolventi Zakarpatské univerzity mají, nebo nemají české právní vzdělání, tak zůstává otázkou.

Vysoká škola s. r. o.

Mezinárodní vysoká škola podnikatelství a práva v Praze byla založena v roce 1998 jako společnost s ručením omezeným. Podle obchodního rejstříku se tato firma zabývá zprostředkováním výuky v oblasti podnikatelství a práva. Nyní poskytuje českým a zahraničním studentům bakalářské vysokoškolské vzdělání garantované Moskevskou vysokou školou podnikatelství a práva. Vedle toho škola ve spolupráci se Zakarpatskou státní univerzitou otevřela v roce 2005 i pětiletý magisterský studijní obor Právo. Absolventi tak po dokončení studia obdrží diplom buď z Moskvy, nebo z Užhorodu.
„Co se týče otázky se Zakarpatskou státní univerzitou, zahraniční vysoká škola není v žádném případě pouze garantem studia. Je institucí, která uskutečňuje na území České republiky své studijní programy a nese plnou odpovědnost za jejich kvalitu,“ upozornil Petr Bubla z ministerstva školství.
Když v lednu minulého roku zaslala Česká advokátní komora ministerstvu dotaz, jak to vlastně se statutem této školy je, dostala jednoznačnou odpověď. „Mezinárodní vysoká škola podnikatelství a práva není vysokou školou… nebyl jí udělen souhlas působit jako soukromá vysoká škola a nebyla jí udělena akreditace studijního programu. Jde o vzdělávací institut uskutečňující vysokoškolské studijní programy zahraničních vysokých škol,“ uvedl úřad.
Když vyšlo najevo, že firma využívá název vysoká škola neoprávněně, rozhodli se její vlastníci ke kosmetické úpravě a změnili název. Nyní tak firma vystupuje pouze jako institut, univerzitní vzdělání ovšem pod patronací ruských a ukrajinských univerzit poskytuje nadále.
„Není to vzdělání, které je srovnatelné,“ říká děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj nelze uznat toto studium za rovnocenné s výukou na právnických fakultách především proto, že na podobných soukromých školách bývá silné zaměření na praxi v rozsahu vymykajícím se čistému právu směrem k marketingu a podnikání. „Problém je také v tom, že zatímco my vyučujeme studijní program právo a právní věda, oni vyučují právní specializaci, což není totéž,“ dodává Gerloch.
Soukromých škol, které se zabývají výukou práva, je v Česku podle něj asi 44, ale jen velmi malá část z nich je čistě právnická. Převládají spíše kombinace s ekonomií, podnikáním a jinými obory. Podle představitelů právnických fakult státních univerzit tak pro ně tyto školy nejsou konkurencí. To je zřejmé i z počtu studentů. Z více než čtrnácti tisíc lidí, kteří v Česku studují práva, se jich na soukromých školách učí méně než tři tisíce.