Podpora českých potravinářských výrobků za půl miliardy ročně
Rakušané se aktivní propagací svých domácích výrobků připravovali na vstup do Evropské unie dva roky. Přesto odbyt rakouských potravin bezprostředně po vstupu do unie klesl přibližně o dvě pětiny. Není tedy divu, že české ministerstvo zemědělství spěchá se založením marketingové agentury, která podpoří prodej tuzemských potravinářských výrobků po případném vstupu do unie, a to především na domácím trhu. Chce podpořit české výrobce potravin, aby při cenovém tlaku supermarketů byli schopni konkurence. To je cíl jistě chvályhodný, otázkou ovšem je, kolik nás jeho dosažení bude stát peněz. Hovoří se o ročním rozpočtu agentury až ve výši stovek milionů korun.
Obtížné přesvědčování.
Ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna upozorňuje na to, že po vstupu do Evropské unie odpadnou česká veterinární a další omezující osvědčení a cla, čímž se obchodní vztahy zjednoduší. „V nynějších zemích unie není problém. Jakmile nebudou moci využívat na našem trhu podpory a dotace, může se situace v řadě komodit změnit. K lepšímu i horšímu. Potíže však budou s nově vstupujícími státy, jako jsou Maďarsko, Slovensko, ale především Polsko, které má velké zemědělské přebytky. To se bude tlačit na náš trh. Spotřebitel není schopen rozlišit zboží na základě kvality a sahá po tom nejlevnějším. Chceme aby dokázal odlišit kvalitní české výrobky od toho zbytku,“ říká.
Mluvčí ministra zemědělství Martin Severa k tomu dodává: „Už dnes se některé potraviny v hypermarketech prodávají za ceny nižší, než jsou české výrobní ceny. Bude těžké přesvědčit spotřebitele, aby si koupil dražší český výrobek.“
Nejméně 300 milionů.
Pod vedením náměstka pro potravinářskou výrobu Rudolfa Jánského vytvořilo ministerstvo zemědělství pracovní skupinu, která má připravit marketingovou strategii a založit veřejně prospěšnou společnost v kompetenci ministerstva, která by ji uskutečňovala v praxi.
Pracovní skupina zatím zasedla dvakrát. Jejími členy jsou čtyři zástupci Potravinářské komory ČR, tři z Agrární komory ČR a jeden z Asociace soukromého zemědělství. Na své první schůzce si dala za úkol najít odpověď na dvě otázky: Nejprve definovat co ještě lze považovat za český výrobek. Druhou otázkou je, jaká by měl splňovat kritéria kvality, aby obdržel visačku nadřazenosti. Jakostních ukazatelů, kterými by výrobek převyšoval standard určovaný závaznými vyhláškami, by mělo být deset až patnáct. To vše podpoří reklamní kampaň, o níž Koberna soudí, že musí být masivní, důkladná a hlavně dlouhodobá. „Počítáme že letos by agentura měla dostat asi 20 milionů korun a od příštích let 300 až 500 milionů korun ročně. Menší rozpočet nemá cenu,“ řekl pro týdeník EURO Miroslav Koberna.
Zatím ještě není rozhodnuto, zda marketingová agentura ministerstva zemědělství bude složena z manažerů, kteří budou zakázky přidělovat soukromým firmám, nebo z profesionálů, jež si budou marketingové kampaně vytvářet sami.
Opozice.
Vznik agentury ovšem vyvolává i řadu pochybností, a ty se netýkají pouze peněz. „Nevím, jaký nápad má ministerstvo v tuto chvíli v hlavě. Mám jen obavu, aby si nevytvořilo další vládní úřad, který by spotřeboval peníze spíše pro sebe. Stát by neměl suplovat roli marketingových a PR agentur v jednotlivých firmách,“ soudí stínový ministr zemědělství Jiří Papež z ODS.
Z potravinářských výrobců jsou v pracovní skupině zastoupeny Maso Planá a mlékárenský gigant Madeta. Právě na jejich hlavu padá kritika z úst stínového ministra zemědělství Papeže: „Čekal jsem iniciativu od výrobců, od nevládních institucí, které sdružují podnikatele v zemědělství nebo ve zpracovatelském průmyslu. Jejich iniciativa se měla objevit minimálně před rokem nebo před dvěma. Teď začneme křičet hurá, nasypeme tam stamiliony korun, a mám obavy, že to všechno spadne do černé díry.“
Rovněž Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů kritizuje dosavadní aktivity. „Na expanzi potravin ze zemí současné evropské patnáctky se cílevědomě připravují zahraniční společnosti i domácí podnikatelé. Zatímco my už mnoho měsíců hovoříme o marketingové agentuře, naši podnikatelé, například v Praze, chystají nové skladové prostory pro zahraniční potraviny,“ tvrdí předseda svazu Jan Veleba. Připomíná, že německá centrální marketingová společnost CMA se sídlem v Bonnu má 150 pracovníků a jednou z jejích současných priorit je příprava programů na rozvoj trhu německých potravin do přidružených zemí.
V Maďarsku a Polsku pracují podobné agentury už dva roky. Mají svá loga, krajové speciality, reklamní slogany: „Dobré polské jídlo“ a „Dobrá maďarská potravina“. I pro Česko se hledá slogan a logo tipu: „Ověřená česká kvalita“. V nejbližších dnech hodlá ministerstvo na toto téma vypsat veřejnou soutěž.
