Stát má uhradit odliv cestujících z vlakové přepravy České dráhy, největší státní firma v zemi, vydělaly v letošním prvním pololetí podle generálního ředitele Dalibora Zeleného celkem 799 milionů korun. Znamená to, že poprvé od svého vzniku v roce 1993 vykázaly nikoliv několikamiliardovou ztrátu, ale zisk.
Stát má uhradit odliv cestujících z vlakové přepravy
České dráhy, největší státní firma v zemi, vydělaly v letošním prvním pololetí podle generálního ředitele Dalibora Zeleného celkem 799 milionů korun. Znamená to, že poprvé od svého vzniku v roce 1993 vykázaly nikoliv několikamiliardovou ztrátu, ale zisk.
Ještě loni ve stejném období činila ztráta hospodaření železnice přibližně 2,7 miliardy korun. Zisk je však zatím pouze účetní, neboť dráhy stále čekají na dotace od státu za objednaný rozsah veřejné osobní dopravy ve výši přibližně 1,1 miliardy korun. Ke kladnému hospodaření drah v prvním pololetí přispěla racionalizační opatření včetně dalšího propouštění zaměstnanců a zisk z nákladní dopravy, který by letos mohl překonat hranici dvou miliard korun. A to i přesto, že se firma v nákladní dopravě potýká s poklesem přeprav hromadných substrátů. To se týká zejména hnědého uhlí, kterého se letos přepravilo zatím o tři miliony tun méně než v loni. Na dvojnásobek se naopak zvýšila přeprava velkých kontejnerů.
Dražší jízdné vyhnalo cestující z vlaků
V osobní dopravě není situace příliš růžová. Dráhy mají od začátku roku podepsanou smlouvu se státem o úhradě přepravy osob ve veřejném zájmu, kterou by stát měl hradit formou dotace ze státního rozpočtu. Dalšími objednavateli veřejné osobní přepravy jsou kraje, které by se tedy rovněž měly částečně podílet na krytí nákladů ČD. V letošním roce by tak měly dráhy od státu a krajů získat přepravní dotaci ve výši 3,6 miliardy korun, což se však dosud v plné míře nestalo. Ještě za loňský rok stát dluží železnici 4,1 miliardy korun. I přes dobré finanční výsledky klesá zájem cestujících o služby ČD. Za prvních šest měsíců klesl počet přepravených osob ve srovnání s loňským pololetím o šest milionů na 91 milionů lidí. Tržby z osobní přepravy se sice zvýšily o 9,1 procenta na dvě miliardy korun, to se však stalo díky dvojnásobnému zvýšení jízdného na počátku roku. V prvním pololetí podnik opustilo dalších 2100 pracovníků, což je více než dvojnásobek proti loňskému pololetí. Na odstupném vyplatily ČD přes 150 milionů korun. „Firma sice vykazuje účetní zisk, to je ale vzhledem ke cash flow značně nepřesné. Navíc podnik dluží svým dodavatelům 5,75 miliardy korun,“ komentoval výsledky hospodaření ČD „věčný rebel“ - předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Dušek. Ani dosažený zisk nemusí zachránit pozici generálního ředitele Zeleného, pod kterým se židle začala třást po změně vlády. Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský tvrdí, že ČD mají i nadále obrovské finanční problémy a v kuloárech se začíná hovořit o tom, že by současného generálního ředitele ČD měl vyměnit někdejší náměstek ministra dopravy Ivan Foltýn.
Hospodaření firmy ovlivní povodně
Do výsledného hospodaření ČD za celý rok se zcela jistě promítnou i škody, které na železnici způsobily rozsáhlé srpnové povodně. Náklady na jejich odstranění se odhadují přibližně na 2,7 miliardy korun. Nutné je opravit řadu mostů, některé úseky tratí jsou podmáčené, milionové investice si vyžádá i oprava zabezpečovacího zařízení či poškozených drážních budov. Ministr Šimonovský se již nechal slyšet, že bude pro dráhy na příští rok požadovat státní dotaci ve výši 16 miliard korun, tedy čtyřikrát vyšší, než s jakou se počítá pro ČD v letošním roce. „Peníze pro České dráhy jsou mandatorní výdaje podložené zákonem o drahách,“ tvrdí ministr. Ministerstvo financí však pamatuje na resort dopravy s částkou o několik miliard korun nižší. Šimonovský uvedl, že pokud prostředky nebudou, stát bude muset objednávat méně vlaků. Na druhou stranu by však povodně mohly paradoxně drahám i trochu prospět. Díky rozsáhlým škodám na silnicích se v některých oblastech stal vlak jediným dostupným dopravním prostředkem. V Praze pak vlaková doprava částečně nahradila výpadek pražského metra a cestu na nádraží si tak najdou i ti lidé, kteří jinak vlakem běžně necestují. „České dráhy v současné době přepravují v rámci Pražské integrované dopravy asi o 20 tisíc cestujících denně navíc. Jde o nárůst přepravy o 25 procent,“ řekl tiskový mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Transformace v plném proudu
S koncem roku skončí i existence státní organizace České dráhy a podnik se změní na dvě nástupnické organizace Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), která se už podle svého názvu bude starat o železniční infrastrukturu a od státu na to podle Šimonovského dostane 7,1 miliardy korun, a to zejména na splátky úvěrů na výstavbu I. a II. železničního koridoru. Dalších devět miliard bude potřebovat akciová společnost České dráhy, provozovatel železniční dopravy, na úhradu ztráty z osobní dopravy ve veřejném zájmu. Ta se navíc bude moci pyšnit tím, že začne hospodařit s čistým štítem, neboť veškeré dluhy současných ČD přejdou na SŽDC. Budoucím cash-flow železnic navíc v příštím roce pomůže úvěr, který získá od Eurofirmy. Tato mezinárodní organizace sdružující železniční společnosti by měla ČD poskytnout zhruba 450 milionů korun na obnovu osobního vozového parku a lokomotiv. Teprve od příštího roku se tedy ukáže, zda dosažený zisk je pouze náhodou, nebo se podaří najít symbiózu mezi požadavky státu a krajů na zajištění veřejné železniční osobní dopravy, jejich finančními možnostmi a schopností managementu ČD podnikat se ziskem.
Hospodaření ČD v minulých letech:
Rok tržby zisk/ztráta
1999 26,69 -3,96
2000 27,85 -4,86
2001 27,11 -4,00
2002 (1. pol.) 0,799
