Budoucnost patří elektromobilům. O tom se snaží veřejnost přesvědčit světové automobilky, zelení politici a v poslední době i některé vlády.
Foto: Profimedia.cz
V Paříži se rozjel systém půjčování elektrických aut pro popojíždění po městě. V Izraeli vzniká systém půjčoven baterií, které řidiče zbaví potřeby své auto neustále dobíjet. Zvlášť když dojezd aut na elektřinu je dnes ve srovnání s benzínovými motory stále tristní. Zkoumá se i možnost průběžného automatického dobíjení baterií na parkovištích.
Prostě se zdá, jako by vše směřovalo k tomu, že v budoucnu budou všichni jezdit jen na elektřinu. Tu budou vyrábět solární články nebo větrné turbíny, které budou proud dodávat do chytrých sítí, k nimž se elektrické auto doma v garáži jednoduše připojí stejně jako vysavač. Jenže ono to má jeden háček, který vůbec nesouvisí s tím, odkud se elektřina pro auta vezme. Jde o to, kdo na tom nakonec prodělá. Bude to stát, který se rozšíření elektromobilů nyní snaží podporovat.
Ukázat se to dá na poměrech České republiky. Veřejné rozpočty jen díky autům, které spalují benzín a naftu, získají každý rok na spotřební dani přes 70 miliard korun. K tomu je ještě třeba připočítat daň z přidané hodnoty, což dělá dalších více než 20 miliard korun. Ve světě, ve kterém budou všichni jezdit na elektřinu, stát o tyto peníze přijde. Jenže to neznamená, že je nebude potřebovat. Takže se nakonec pokusí nějak zdanit elektřinu. Těžko si lze představit, že oddělí elektřinu pro auta od ostatní, aby na ni mohl napařit vyšší daň. Zatím Češi platí daň z elektřiny ve výši 28,30 koruny za MWh. Celkem se tak vybere necelá miliarda a půl. Takže tady máme slušný potenciál pro zdražení elektřiny. Nebo si stát chybějící desítky miliard vybere jinde. Nabízí se daň z přidané hodnoty, kterou platí všichni. Pokud má tedy opravdu budoucnost patřit elektromobilům, čeká nás sice čistší ovzduší, ale taky o dost dražší život.
