Čína se dostala na první místo v počtu vědeckých publikací mezi zeměmi BRIC
Narážíte při čtení mezinárodních vědeckých časopisů stále více na objevy čínských vědců? Stejný závěr vyplývá i z analýzy agentury Thomson Reuters, jež sleduje vědecké články ve více než deseti tisících časopisech. Studie se zaměřila na rychle se rozvíjející ekonomiky označované jako BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a množství jejich vědeckých publikací za posledních třicet let. Zemí, jež vévodí žebříčku co do četnosti výzkumných prací, je jednoznačně Čína. Naopak Rusko zamrzlo na úrovni, které dosahovalo na konci studené války. Přitom Rusko i Čína byly v devadesátých letech na srovnatelné úrovni.
Čínská a ruská cesta
Čína a Rusko si před dvaceti lety vybraly ve vědě a výzkumu různé cesty, jež vedly k odlišným výsledkům. Čína vyčlenila peníze na investice, jejichž objem narůstá každoročně vyšším tempem než inflace. Směřují do všech úrovní vzdělávání – od základních škol po postgraduální studium. Čínské vědecké instituce úzce spolupracují s komerční sférou. Číně se též daří vypořádat s odchodem vědeckých pracovníků do Severní Ameriky a Evropy. Země draka je láká zpět a umožňuje jim strávit část roku na Západě a část na domácí půdě.
Čína, která bývala chudou rozvojovou zemí, se díky ekonomickým reformám, jež započaly na konci sedmdesátých let, postupně zařadila mezí největší ekonomiky světa. Již před třiceti lety také formulovala sérii národních programů pro vědu a výzkum s cílem dosáhnout mezinárodní konkurenceschopnosti. Čínské výdaje na vědu a výzkum dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) významně vzrostly především mezi lety 1995 až 2006 a růst investic pokračuje. Čína buduje armádu vědecké elity. Počet studentů na čínských univerzitách dosáhl 25 milionů.
Rusko charakterizují opačné trendy. Před rozpadem Sovětského svazu byla země vědeckou supervelmocí. Měla dokonce větší výzkum než Čína, Indie a Brazílie dohromady. Po rozpadu Sovětského svazu se výdaje na vědu a výzkum drasticky seškrtaly. Například list Financial Times napsal, že ruské výzkumné instituce mají nyní rozpočet, jenž odpovídá pěti procentům rozpočtu podobných amerických institucí. „Zatímco u řady zemí množství vědeckých výstupů narůstá, Rusko bojuje s tím, aby se vůbec udrželo na stejné úrovni, a to i v oblastech, které byly jejich historicky silnou stránkou jako fyzika nebo vesmírná věda,“ říká Jonathan Adams, vedoucí výzkumu Thomson Reuters.
Další starostí Rusů je, že od minulé dekády se potýkají s obrovským odlivem mozků. Především mladí lidé hledají lepší platové a výzkumné podmínky v zahraničí. Ruská věda tak stárne. Průměrný věk vědeckých pracovníků dosahuje padesáti let. Zoufalí ruští vědci proto loni poslali prezidentovi Dmitriji Medveděvovi a premiérovi Vladimiru Putinovi dopis, v němž varují před kolapsem ruské vědy. Nicméně ruská akademie věd krátce po odeslání dopisu uklidňovala situaci prohlášením, že věda v Rusku je přes četné problémy v dobré kondici. „Ačkoli mnoho vycházejících hvězd ruského výzkumu zemi opustilo, je tam pořád velké množství talentů,“ tvrdí James Wilsdon, ředitel londýnské Royal Society.
Kvalita výzkumu
Čínská věda je stále více otevřená a spolupracuje se zahraničními vědeckými pracovišti. Přibližně devět procent vědeckých publikací vzniká ve spolupráci s minimálně jedním zahraničním, nejčastěji americkým autorem. Rovněž ruští vědci nezřídka kooperují s americkými, ale věrni zůstávají i vazbám s tradičními partnery, jako jsou česká nebo polská akademie věd.
Už nyní více než polovina čínských high-tech produktů dosáhla anebo má blízko ke splnění mezinárodních standardů. Čínské vědecké publikace se nejčastěji zaměřují na fyziku a technologie. Velký nárůst je i v počtu publikací o zemědělství a v oblastech, jako jsou imunologie, mikrobiologie a molekulární biologie. „Kvalita publikací je sice stále sporná,“ tvrdí Jonathan Adams, „nicméně se neustále zlepšuje.“
Tabulka/graf:
Čínský náskok
Publikované vědecké materiály ve světe za posledních pět let
Země * Počet * Podíl (v %)
Čína *415 000 *8,4
Indie *144 000 *2,9
Rusko *127 000*2,6
Brazílie *102 000 *2,1
Pramen: Thomson Reuters
