DRAMATICKÝ POKLES TEMPA

Světový obchod

Přírůstek světového vývozu zboží loni klesl ve stálých cenách na velmi nízkých 3,5 procenta z 10,5 procenta o rok dříve, zejména v důsledku pokračujícího hospodářského sestupu řady asijských zemí. Uvedla to Světová obchodní organizace, podle níž letošek nebude lepší.

V tradiční výroční zprávě Světové obchodní organizace (WTO), publikované 22. dubna, se nicméně konstatuje, že i loňské nízké tempo růstu exportu bylo stále ještě vyšší než přírůstek světové produkce, který dosáhl dvou procent oproti třem procentům v roce 1997 (Mezinárodní měnový fond uvádí pro HDP o trochu větší čísla). To je velmi důležité z hlediska produktivity práce, k jejímž hlavním faktorům mezinárodní dělba práce neboli světový obchod patří - při pomalejším růstu exportu n ež produktu se pozitivní vliv mezinárodní směny na produktivitu, a tím i na vlastní produkt snižuje. Organizace však přesto neopomenula zdvihnout varovně prst - loňský růstový předstih v exportu před produkcí byl menší než průměr za celá 90. léta.

Za souhrnným růstem světového exportu ve stálých cenách se skrývají velké regionální rozdíly. Mnohem rychleji než průměr rostl vývoz Latinské Ameriky (+ 6,8 procenta) a zejména takzvaných tranzitivních, to jest v podstatě postkomunistických ekonomik (+ 10 procent). Relativně dobře si vedlo patnáct států Evropské unie (+ 5 procent), Severní Amerika byla jen trochu pod průměrem, Asie pak už hodně, přičemž samotný japonský vývoz klesl o jedno procento.

Světový dovoz měřený ve stálých cenách stoupl loni o čtyři procenta oproti přírůstku o 9,5 procenta o rok dříve. Regionální rozložení dynamiky dovozu však bylo trochu jiné než v případě exportu. Nejvíce se zvýšil nákup zboží do Sever ní Ameriky (+ 10,5 procenta), tranzitivních ekonomik (+ 10 procent), Latinské Ameriky (+ 9,5 procenta) a Evropské unie (+ 7,5 procenta). Japonsko svůj dovoz ve stálých cenách (to jest jeho objem) naopak snížilo o 5,5 a celá Asie o 8,5 procenta. Právě poslední dvě čísla leccos vysvětlují - pokles asijského dovozu znamená i pokles části exportu z jiných regionů. Snad na žádném jiném příkladu nejde lépe ilustrovat obecnou pravdu, že světová ekonomika je tvořena několika spojenými nádobami.

V hodnotovém, to jest v běžném dolarovém vyjádření, klesl loni světový export zboží o dvě a import o jedno procento. Nejdramatičtější pád vývozu zažila Afrika (- 16 procent), která byla také jediným regionem s poklesem hodnoty dovozu (- 1,5 procenta); ostatní oblasti zažily ve všech případech hodnotově alespoň mírný nárůst importu.

Vysvětlení podstatně jiného vývoje obchodu ve stálých a běžných cenách spočívá ve vývoji cen. Ropa zlevnila v roce 1998 o třicet a neropné suroviny o dvacet procent. Cenový index veškerého zboží jako celku poklesl loni o 5,5 procenta.

Připočtení služeb (doprava a další komerční služby) nevnáší do načrtnutého obrázku žádnou podstatnou změnu. Vývoz služeb zaznamenal v roce 1998 v hodnotovém vyjádření pokles o dvě procenta, stejně jako v případě zboží. V obou případech jde o nejvýraznější pokles od roku 1982, respektive od roku 1983 (služby).

Otázkou je, co lze čekat letos. Světová obchodní organizace ve své výroční zprávě nepředpovídá žádné zrychlení dynamiky globálního obchodu, nýbrž naopak upozorňuje, že i v tom lepším případě dosáhne tempo nanejvýš loňské úrovně. WTO výslovně zmiň uje jako negativní faktory zpomalení ekonomického růstu v Brazílii a hospodářský propad v Rusku, což může mít nepříznivý dopad na jejich největší obchodní partnery, k nimž ale rozhodně nepatříme. V případě Asie se počítá s m írným ekonomickým oživením. Ve Spojených státech a západní Evropě, kam směřuje hlavní díl českého exportu, se tempo růstu hrubého domácího produktu letos zřejmě zvolní.

Z toho všeho vyplývá pro exportně zaměřenou Českou republiku jasný vzkaz - letošní rok bude v globálních podmínkách pro export možná nepříznivější než loni, takže místo cen je třeba přidat spíše na kvalitě vyváženého zboží a služeb.