Dražba kladenské hutě Poldi je zmařená, kupec nezaplatil

15. 5. 2018

Autor: Archiv MF

Vydražitel ve stanoveném termínu nezaplatil za zkrachovalou kladenskou huť Poldi. Dubnová dražba firem Poldi a Poldi Trade je tudíž zmařená.

„Věc konzultujeme s věřiteli a budeme postupovat podle jejich přání buď opakovanou dražbou, nebo prodejním tendrem,“ uvedl insolvenční správce Adam Sigmund. Jasno o dalším postupu by podle něj mělo být co nejdříve. „Předpokládám, že do konce týdne budeme mít pokyn od věřitelů a budeme vědět, jestli půjdeme cestou opakované dražby, nebo prodeje mimo dražbu,“ dodal správce.

Podnik, který je částí někdejšího rozsáhlého koncernu, je od loňského prosince v konkurzu a zaměstnanci dostali výpovědi. Vydražitel, jímž byla společnost Compagnia del mediterraneo Steel se sídlem v Brně, měl za huť zaplatit 261 milionů korun. Podle údajů z obchodního rejstříku firma vznikla letos 2. března a předmětem její činnosti je správa vlastního majetku. Sigmund uvedl, že žádnou vysvětlující zprávu od firmy nedostal.

Dražební jistota byla 17 milionů korun a vydražitel měl doplatit zbytek peněz do pondělí, což se ale nestalo. „Tím byla dražba zmařena. Vlastnictví k podniku Poldi a Poldi Trade tak na vydražitele nepřešlo a zůstává i nadále v majetkové podstatě v insolvenci,“ uvedl Sigmund. Nyní se bude pokračovat v prodejním procesu a náklady spojené se zmařenou dražbou budou uhrazeny z jistiny složené vydražitelem. Celá dražební jistota ale nepropadá, zbytek po odečtení nákladů se vrací firmě.

Společnosti Poldi a Poldi Trade byly ohodnocené na 180 milionů korun. Nejnižší podání stanovil věřitelský výbor na 160 milionů. V dražbě svedli napínavý souboj dva uchazeči, kromě Compagnia del mediterraneo Steel ještě společnost Opimo Trade se sídlem ve Velké Polomi.

Loučení s mahárádžou. Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard

Jednatel Compagnia del mediterraneo Steel Stanislav Kraslavski po dubnové dražbě řekl, že chce v Poldi co nejdříve obnovit výrobu. Výši investic neupřesnil, stejně jako počet zaměstnanců, které by bylo třeba přijmout. Odkázal pouze na to, že bude záležet na potřebách výroby.

Kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro město) vývoj kolem Poldi překvapil. „Je to divné. To by mě nenapadlo ani ve snu,“ řekl ke zmařené dražbě. Připomněl, že bývalí pracovníci dobře znají diagram železo-uhlík a mají k hutím citový vztah. Podle primátora dostali naději, že se výrobu podaří obnovit. Najednou se ale vše zbortilo, dodal Volf.

Podle obchodního rejstříku společnost Poldi dosud patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru. Loni byl provoz podniku většinou zastavený. Fungování před lety začaly komplikovat dluhy, například dodavatelům materiálů, energií a dalším, které dosáhly stovek milionů korun. Následkem bylo zpožděné vyplácení mezd i o několik měsíců.

Soud loni v březnu povolil reorganizaci, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. Pomoci měl nový investor, jednání ale nevyšla. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. V obou firmách Poldi a Poldi Trade ještě donedávna pracovalo 150 lidí.

Někdejší chlouba českého průmyslu Poldi
Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny. V roce 1893 nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, patrně Leopoldiny.
Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala prestižní zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.
Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Koncern, který dával práci 20 000 lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem Poldi s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.
Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor.
Loni v lednu začala ocelárna po roce fungovat v ostrém provozu, ještě v lednu byla znovu odstavena. Poté fungovala omezeně, nyní výroba stojí. Vedení firmy se nepodařilo splnit podmínky reorganizace, například splacení dluhů. Pomoci měl také nový investor, jednání ale nevyšla.
Loni v březnu věřitelé odhlasovali pokračování reorganizace, v listopadu dal soud firmě další lhůtu pro její splnění. V prosinci soud poslal společnost do konkurzu. Zaměstnanci dostali výpovědi.