Č E Z a Š k o d a P r a h a
Elektrárenská společnost ČEZ kupuje akcie generálního dodavatele Temelína Škody Praha. Podle některých hlasů se nové vedení ČEZ rozhodlo k tomuto majetkovému propojení jen proto, aby vláda zdůvodnila nedávnou personální čistku.
Vedení společnosti ČEZ vyměnila vláda letos v lednu, a to kompletně. Největší kritiku si přitom vysloužila kvůli generálnímu řediteli a předsedovi představenstva Škody Praha Stanislavu Svobodovi. Do představenstva společnosti ČEZ usedl přesto, že je jeho jmenování přímo ukázkovým střetem zájmů. Pokud tedy ČEZ nyní nakupuje akcie Škody Praha, může to být podle mnohých pozorovatelů hlavně proto, aby už nikdo nemohl Svobodovo jmenování napadat. Na kritiku je však zralá i skutečnost, že se na rozhodnutí o této investici podílel i on sám.
ČEZ se netají tím, že chce koupit celkem 34 procent akcií. Na tuto akvizici potřebuje téměř čtvrt miliardy korun. Podle nových představitelů společnosti jsou akcie Škody Praha pojistkou pro dostavbu Temelína. Většina odborníků to však nepovažuje za pravý důvod. Stát je majoritním vlastníkem jak ve společnosti ČEZ (prostřednictvím FNM vlastní 67,6 procenta akcií), tak i ve Škodě Praha (54,8 procenta). Ačkoli podle Obchodního zákoníku by nemělo hrát žádnou roli, že v obou společnostech drží kontrolní balík jeden majitel, ve skutečnosti je role státu v obou firmách nezpochybnitelná. A pokud by chtěl někdo argumentovat tím, že stát nemůže firmu (v tomto případě Škodu Praha) nutit k nabídce nižších cen, protože by poškozoval ostatní akcionáře, potom to nemůže dělat ani ČEZ.
Dohady o smyslu této překvapivé investice firmy ČEZ dosáhly v uplynulých dnech obřích rozměrů. V kruzích kolem kapitálového trhu se objevily dokonce i „zaručené informace, přisuzující energetickému monopolu roli prostředníka. Podle nich ČEZ prý nakupuje akcie pro firmu Siemens. Tato spekulace zřejmě vychází z logiky, že německý gigant (na rozdíl od ČEZ) podniká v téže oblasti jako pražská firma a při ceně, za niž lze pořídit její akcie, by mohlo jít o levnou cestu na nový trh. Lidé, kteří se zabývají jak kapitálovým trhem, tak analýzou podniků, však této myšlence příliš nakloněni nejsou. „Není to nereálné, ale velkou váhu bych tomu nepřikládal, tvrdí například Ondřej Daťka z Patria Finance. „Za prvé vláda jasně řekla, že majoritu prodá až po dokončení Temelína, takže tam nelze získat kontrolu. A za druhé, kdyby jim šlo o blokační minoritu, tak si ji za těch 250 milionů koupí přímo a nebudou to dělat přes ČEZ, dodává.
Podle nového vedení ČEZ je hlavním důvodem těchto nákupů zajištění dohledu nad dodavatelskou firmou. Podobný přístup má i zástupce státu, ministerstvo průmyslu, které Stanislava Svobodu do představenstva prosadilo. „Nákup akcií schvalujeme. I do budoucna je vhodné, aby měl ČEZ v této inženýringové firmě (Škoda Praha) majetkový podíl, uvedl mluvčí úřadu Vlastimil Nesrsta.
Ani tyto důvody však nejsou pro odborníky přesvědčivé. ČEZ má podle nich nad dodavatelem Temelína dostatečnou kontrolu. Termíny jsou od poloviny minulého roku ošetřeny dodatky smluv a podle dřívějších prohlášení ČEZ je jejich plnění zabezpečeno vysokými pokutami. Po podpisu těchto dodatků navíc stavba poprvé od zahájení pokračuje podle plánu a bez problémů.
Miroslav Zajíček z Liberálního institutu považuje nákup akcií za nesmyslnou investici. „ČEZ má dominantní postavení a každý výdaj, který zvýší jeho náklady, se automaticky promítne i do požadovaného zvýšení cen elektřiny, řekl. Pokud má stát držet majoritní podíl Škody až do dokončení Temelína, nemůže ČEZ argumentovat ani tím, že by ho vstupem do Škody někdo ohrozil.
Nákup akcií Škody Praha by snad mohl být výhodný jako portfoliová investice. „Z čistě investorského hlediska by se na akciích Škody Praha dalo vydělat, protože by jejich hodnota mohla vzrůst, ovšem o takovém záměru ČEZ nehovoří, říká Ondřej Daťka.
Také analytik ČSOB Martin Kocura, který hospodaření ČEZ dlouhodobě sleduje, nevidí v oficiálním vysvětlení logiku. Společnost ČEZ je navíc zadlužená a s dokončením Temelína její úvěry porostou. „V současné době, kdy potřebuje tolik investovat, nejsou podobné akvizice nijak zdůvodnitelné, uvádí Kocura. Jen na dostavbu Temelína bude ČEZ potřebovat během tohoto a příštího roku zhruba 30 miliard korun.
Podle ekonomického ředitele ČEZ Petra Vobořila jsou ovšem právě tyto výdaje hlavním argumentem. Dodatky smluv podle něj nejsou ani zdaleka dokonalým zajištěním. „Jsou lepší než předchozí smlouvy, ale u renegociačních dohod nikdy nedosáhnete stejných podmínek jako tam, kde máte všechny trumfy v rukou už od začátku, řekl.
ČEZ podle Vobořila nečeká, že by mu vstup do Škody Praha přinesl nějaké kapitálové nebo dividendové výnosy. V budoucnu by se však mohly investiční útvary ČEZ přes Škodu Praha podílet na jiných než energetických investicích. „Rozsáhlý investiční program, to je Temelín a odsíření, v podstatě skončí a na dalších deset až patnáct let nebudou mít v elektroenergetice uplatnění, vysvětluje.
Kromě investičního programu ovšem firma přijde i o své výsadní postavení. V letošním roce se má od společnosti oddělit přenosová soustava a kvůli chystanému vstupu do Evropské unie zesílí i tlak na zvýšení konkurence v dodávkách a výrobě elektřiny. I to, že by tato investice měla znamenat tah k získání nového byznysu nebo diverzifikaci dosavadní činnosti však představitelé společnosti ČEZ popírají. Pokud tedy ČEZ akcie nakupuje, je to zřejmě skutečně kvůli nešťastnému personálnímu propojení obou podniků, tedy kvůli jmenování Stanislava Svobody.
