Česká asociace dražebníků vydala statistiku dražebního roku 2011. Z analýzy vyplývá, že i přes některé informace, které se objevují, a zveřejňovaná čísla se pravděpodobně o žádný obrovský dražební boom nejedná.
Foto: Profimedia.cz
„Počet dražeb realizovaných v minulém roce se sice zvýšil, a to i u dražeb nedobrovolných, je to však na úkor objemu vydraženého majetku, resp. hodnota vydraženého majetku je nižší, než v uplynulých letech. Stále tedy zůstáváme na určitém průměru, přičemž výrazně se na počtu dražeb podílela realizace společnosti CLANROY a.s., nejúspěšnějšího dražebníka minulého roku, s realizací více než 380 dražeb souborů nemovitostí pro Lesy ČR s.p.“, říká RNDr. Bureš, předseda asociace dražebníků.
Z uveřejněné statistiky i z našich vlastních analýz vyplývá, že celkový finanční objem draženého majetku byl o více než 3,9 mld. Kč nižší, než v roce předcházejícím. Zvyšuje se počet dražebníků na trhu, vedoucí leadeři však zůstávají stejní s celkovým 51% podílem na trhu (z toho CLANROY 16,4%).
„V minulém roce se snížil i finanční objem nedobrovolných dražeb, ač jejich počet, právě díky delikventním úvěrům, nespláceným hypotékám a nárůstu exekucí, roste. Lze očekávat i v nadcházejícím roce určitý mírný vzrůst, celkově lze však říci, že se o žádný razantní nárůst nejedná. Je však pravděpodobné, že věřitelé budou více tlačit na řešení potíží dlužníka a zpružnění celého exekučního procesu, tedy tento růstový trend bude pokračovat,“ dodává Ing. Dana Hunčovská, ředitelka společnosti CLANROY a.s.
Dle hodnot, sledovaných ČAD, lze usoudit, že se zvyšuje i podíl vydraženého majetku. Např. v roce 2010 bylo vydraženo pouze 26% zpeněžovaného majetku, zatímco v roce minulém se jedná o desetiprocentní nárůst. „Počet silných a kvalitních investorů v České republice klesá,“ říká dále Hunčovská, „což má za následek, že nejnižší podání, tedy i hodnota majetku, resp. cena draženého majetku reflektuje situaci na trhu. Každý předmět držby musí být znalcem oceněn a z našich zkušeností vyplývá, že jak navrhovatelé dražeb, tak znalci, jsou již celkem dobře schopni zohlednit aktuální recesi realitního trhu. Následně se pak zvyšuje objem vydraženého majetku a tedy i úspěšnost dražebníků.“ Z hlediska finančního objemu majetku se však celkově snižuje výnos dražebních společností. Celkově se zvyšuje počet menších dražeb a razantně ubývá dražeb s hodnotou 200 mil. a výše. Největší úspěšnou dražbou v minulém roce byl pravděpodobně prodej Hybernského paláce Českých drah za 190 mil. Kč, který se však nabízel již od roku 2005. Na tomto případu je naprosto jasně vidět, jakým směrem se obecně trh s nemovitostmi pohnul.
Bureš nakonec doplňuje: „Je škoda, že stále není veřejná dražba využívána ve větším rozsahu při prodeji státního majetku a vlastníky nemovitostí, jako bezpečný a transparentní způsob prodeje s možností dosažení maximálních tržních cen. Akce Lesy České republiky totiž jasně v minulém roce dokázaly, že se jedná o správný způsob.“
