CENTRÁLNÍ ADRESA V OHROŽENÍ? Počet tuzemských dražeb stále klesá. Trh je údajně v krizi. Další ránu mu může zasadit nedokonalá novela zákona o veřejných dražbách, která jde nyní do druhého čtení ve sněmovně. Nejasno je i kolem další budoucnosti Centrální adresy.
CENTRÁLNÍ ADRESA V OHROŽENÍ? Počet tuzemských dražeb stále klesá. Trh je údajně v krizi. Další ránu mu může zasadit nedokonalá novela zákona o veřejných dražbách, která jde nyní do druhého čtení ve sněmovně. Nejasno je i kolem další budoucnosti Centrální adresy.
Od roku 2000, kdy platí současný zákon o veřejných dražbách, se až do konce loňského roku v Česku uskutečnilo celkem 20 622 dražeb, při nichž byl ve hře majetek za 71 miliard korun. Přesto není situace v oboru - alespoň podle jeho důležitých hráčů - příliš růžová.
„Za loňský rok se uskutečnilo jen 3708 dražeb, což je nejméně za poslední čtyři roky. Nejnižší je i objem draženého majetku - oproti roku 2004 poklesl o téměř sedmnáct procent. To znamená největší meziroční pokles od 1. května 2000, kdy zákon nabyl účinnosti,“ říká předseda České asociace dražebníků Jiří Bureš.
Krizi dokládá i na nižším počtu nedobrovolných dražeb, které meziročně poklesly o pět procent. A to přesto, že tyto dražby vynášejí stále více peněz.
VADÍ NEJISTOTA
V čem je problém? „Za základní příčiny poklesu považujeme právní nejistotu, ve které se již dva roky dražebníci nacházejí,“ vysvětluje Bureš. „Od roku 2004 připravilo ministerstvo pro místní rozvoj dvě novely zákona o veřejných dražbách. Stalo se tak ale bohužel bez účasti dražební veřejnosti, návrhy zpracovaly advokátní kanceláře. První novela byla stažena již v legislativní radě vlády, ta druhá je nyní v druhém čtení ve Poslanecké sněmovně. Ale ani ta nesplňuje naše představy,“ dodává.
Dražebníkům nejvíce vadí, že ministerstvo nesplnilo svůj slib vyřešit v novele postavení dražebníka. Novela má spíše povahu prováděcího předpisu, neřeší kritizované pletichy při veřejných dražbách, omezuje podnikání v oblasti provádění nedobrovolných dražeb, a v neposlední řadě neřeší (na rozdíl od zákona o veřejných zakázkách) ani problematiku elektronických aukcí. Právě ty by podle dražebníků odstranily již zmiňované pletichy, které zákon hodnotí jako trestný čin. Odstranění pletich by zároveň zvýšilo důvěru veřejnosti v dražby a tím podnítilo větší rozvoj tohoto typu podnikání.
Také samotné ministerstvo připouští, že novela, projednávaná nyní ve sněmovně, není dokonalá. „Cílem tohoto předpisu není vyléčit všechny problémy dražeb, ale na dobu, než bude vytvořen kvalitní nový předpis, zajistit vylepšení stavu, který v současnosti trvá,“ vysvětluje ministr Radko Martínek.
„To slyšíme pořád, proč ale tedy ministr rovnou nepředloží novelu, která by řešila všechny problémy?“ ptá se Bureš. Podle České asociace dražebníků je návrh v některých ohledech ještě horší, než je současný stav.
ROZPADNE SE JEDINEČNÁ ADRESA?
A jako by toho nebylo málo: Podle dražebníků hrozí, že se rozpadne jeden z mála existujících a fungujících oficiálních registrů, které kromě veřejných dražeb obsahuje i veřejné zakázky -Centrální adresa.
Kdo se chce dnes dozvědět cokoli o prováděných dražbách, stačí mu vyhledat právě web www.centralniadresa. cz (viz Profit č. 2/2006). Ten soustřeďuje téměř všechny dražby pořádané v České republice, kromě toho obsahuje i přehled veřejných zakázek a veškerých převodů státního majetku. Na jedné adrese se tak podařilo shromáždit několik významných souborů informací, které podnikatelům pomáhají orientovat se, a lze tam snadno vyhledat podnikatelské příležitosti.
Podle připravovaného zákona o veřejných zakázkách ale musí být na základě směrnice Evropské unie vypsáno na provozovatele informačního systému o těchto zakázkách takzvané koncesní řízení. Současným provozovatelem Centrální adresy je Česká pošta, účastníky nyní probíhajícího druhého kola bitvy o správu registru veřejných zakázek jsou také Hospodářská komora a společnost Economia.
Asociace dražebníků se obává, že tak může dojít k rozdělení dosavadního jednotného registru. „Jsme pro zachování Centrální adresy v současné podobě,“ říká předseda dražebníků Bureš. „Především pro podnikatele je to jedinečný a jednoduchý způsob jak se dozvědět vše potřebné o majetkových transakcích, do nichž by chtěli případně vstoupit. Rozbití dosavadní jednotnosti by mohlo ohrozit důvěryhodnost a snadnou dostupnost informací o prováděných dražbách.“
