Na snahu převychovat řetězce může doplatit spotřebitel
Velké emoce, zlou krev a protichůdná očekávání. To vše vzbuzuje zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, který nabývá účinnosti 1. února. Novinku protlačila do českého práva přes prezidentovo veto Potravinářská komora za pomoci sociálních demokratů, komunistů a zelených. A vypukla válka mezi obchodníky a potravináři. Kdo bude poražený? Spotřebitel. Tedy pokud obchodní řetězce na zákon zareagují způsobem, jak vyhrožovaly – zdražením potravin a zúžením nabídky.
Oříšky pro právníky
Obchodníci odsoudili zákon jako legislativní zmetek. Teď se s ním ale musejí popasovat. Nasadili proto právníky, kteří mají rozluštit nejasná ustanovení. „Snažíme se přizpůsobit tomu, co je jasné, a to promítnout do ročních smluv s dodavateli. Nejednoznačné výklady řady formulací nás ale uvádějí do velké nejistoty,“ říká zástupce nadnárodního řetězce, který se nechce k citlivým otázkám vyjadřovat oficiálně. Podobné jsou reakce dalších oslovených obchodníků. Některé řetězce po svých dodavatelích žádají, aby jim podepsali, zda se cítí být závislí, či nikoli. Podobně jako na Slovensku se takto snaží vyrovnat s novým předpisem. Souběžně Svaz obchodu a cestovního ruchu vybírá advokátní kancelář, která má obchodníkům pomoci při přípravě stížnosti na nový zákon u Ústavního soudu a Evropské komise.
Problémy s novým předpisem má i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který bude jeho dodržování kontrolovat. „Zákon není bezchybný, vnímáme rozpory a uvidíme, co přinese praktická aplikace,“ říká předseda ÚOHS Petr Rafaj. Slibuje, že zpočátku nebudou příliš přísní. „Budeme se snažit, aby se novinka vžila bez velkých postihů.“ Za zneužití tržní síly může obchodní řetězec s obratem nad pět miliard korun za rok dostat pokutu až deset milionů korun či deset procent z ročního obratu.
Na ÚOHS vznikl kvůli nové kompetenci odbor s pěti zaměstnanci. O ně zchudly jiné úseky, včetně veřejných zakázek. „Jde o značný problém, protože v souvislosti s hospodářskou krizí narůstá počet podání firem v oblasti veřejných zakázek. A do budoucna u nich budeme mít velké potíže s dodržováním lhůt,“ upozorňuje Rafaj. Nevylučuje, že ÚOHS bude nucen omezit kontrolní činnost a řešení podnětů od státních úřadů.
Lokální z kola ven?
„Zákon o významné tržní síle je nejhorší legislativní dílo, které jsem ve své dosavadní praxi zažil,“ hodnotí právník Aleš Kubáč, specialista na maloobchod v advokátní kanceláři Ambruz & Dark. „Kdyby měl Ústavní soud hodnotit jeho rozpor s ústavou, pravděpodobně by v rámci takové analýzy zohlednil i kvalitu jeho zpracování,“ domnívá se. Navíc je přesvědčen o tom, že nová úprava nebude mít na postavení dodavatelů vůči maloobchodním řetězcům podstatný dopad a mine se z velké části účinkem.
Také profesorka Dana Zadražilová z katedry obchodního podnikání na Vysoké škole ekonomické si myslí, že nová norma stejně nic neřeší. Jak říká, zákon má tolik právních vad a nejasností, že jeho aplikace bude obtížná. „Chápu, že řetězce nejsou ve všem mravné. Přijaté administrativní řešení je ale jedno z nejhorších, jaké může být,“ říká Zadražilová. Předpokládá, že obchodníci budou víc zboží dovážet, aby se vyhnuli riziku postihů a lokální dodavatelé budou vyřazeni.
A spotřebitelé se mají připravit na dražší potraviny. Očekává se totiž, že obchodníci promítnou do prodejních cen třeba náklady na reklamní akce, jejichž úhradu už nesmějí požadovat po dodavatelích. Přizpůsobení se zákonu také něco stojí a ve finále se mohou prodejci zahojit na zákaznících. K tomu se u potravinářů hlásí zemědělci: Pomohli jsme vám Parlamentem protlačit zákon, odměňte se nám vyššími výkupními cenami!
[podval]
Miroslav Toman
Vylistování jako pomsta
Už jen dodržování třicetidenní splatnosti je velký efekt, oceňuje šéf Potravinářské komory
Pokusů uzákonit bič na obchodní řetězce bylo v českém parlamentu nespočet. Do úspěšného konce dovedl zákon až prezident Potravinářské komory (PK) Miroslav Toman. Odpůrci označují zákon za politický a vidí v něm odrazový můstek pro Tomanovy vládní ambice. Že by se „potatil“ a chtěl se stát ministrem zemědělství, ale Toman odmítá.
EURO: Obchodníci zákonu vytýkají, že je špatný, obsahuje archaismy, některá ustanovení nejsou jednoznačná. Souhlasíte s kritikou? TOMAN: Zákon skutečně obsahuje některé pojmové nepřesnosti a archaismy, například daň z obratu. I z tohoto důvodu bude potřebná jeho brzká novelizace. Nicméně, dle dosavadních vyjádření ÚOHS je zákon napsán tak, že nic nebrání jeho aplikaci.
EURO: Co hlavně nemohou obchodníci skousnout? TOMAN: To, že zákon vůbec existuje a někdo si dovolil zasahovat jim do obchodních vztahů. Dosud se zde totiž chovali způsobem, jaký je ve starých členských zemích nemyslitelný. Ale jsou i takové řetězce, které zákon sice kritizují, ale je vidět, že jeho ustanovení dodržují. Už jen to, že budou platit za zboží do 30 dnů místo dosavadních 60 až 90, je velký efekt.
EURO: Ale nebude efektem i zdražení potravin? TOMAN: Tím vyhrožují obchodníci už od doby, kdy se o zákonu začalo hovořit. Opakovaně však upozorňujeme, že ke zdražení potravin kvůli tomuto zákonu není žádný rozumný důvod.
EURO: Už po jeho přijetí jste zveřejnili nové praktiky některých řetězců vůči dodavatelům. Přibývají další? TOMAN: Nátlak některých řetězců pokračuje. Vyžadují podpis různých prohlášení či přistoupení na podmínky, které zjevně odporují zákonu. Je patrná snaha maximálně využít období od schválení zákona do jeho účinnosti.
EURO: Co v takových případech dodavatelům doporučujete? TOMAN: Aby nepodepisovali smlouvy a prohlášení, které jsou v rozporu s tímto zákonem, nebo se ho snaží obejít. A také aby o všem informovali PK.
EURO: Mstí se teď obchodníci i vyřazením ze seznamu dodavatelů? TOMAN: Ano. Víme od některých našich členů, že kvůli nepodepsání či naopak podepsání různých dotazníků jsou tendence je vylistovat. Tyto informace shromažďujeme a budeme informovat ÚOHS.
EURO: Svaz obchodu si chce na zákon stěžovat u Ústavního soudu. Nepozorujete snahu předpis bojkotovat ve víře, že soudci předpis shodí? TOMAN: Obchodníci si samozřejmě stěžovat mohou. Konzultovali jsme tuto záležitost s právníky a Ústavní soud by takovou stížnost patrně stejně zamítl z důvodu, že ji podal subjekt zjevně neoprávněný. Pokud vím, Svaz obchodu a cestovního ruchu není ani prezident republiky ani skupina čítající minimálně 41 poslanců nebo 17 senátorů.
EURO: Někteří potravináři, třeba šéf Madety a navíc viceprezident PK Milan Teplý, přijali zákon s rozpaky a nic si od něj neslibují. Proč si tuto věc nevysvětlíte? TOMAN: Potravinářská komora není politická strana, kde je dána stranická linie a jiné názory se nepřipouštějí. Naopak o řadě věcí vedeme rozsáhlou diskusi, protože každý člen má svůj názor. S Milanem Teplým jsem celou záležitost opakovaně projednával a velmi si ho vážím za otevřenost v názorech. Chápu, že má obavy o svoji firmu. Ale ač pod tlakem řetězců, patří Madeta k mlékárnám, které platí zemědělcům jednu z nejvyšších cen za mléko v republice, platí pravidelně a nezůstává svým dodavatelům dlužná.
EURO: Tvrdíte, že nový zákon přinese prospěch spotřebitelům. V čem? TOMAN: Odstraněním různých extrémních finančních nároků na dodavatele se v řetězcích otevře prostor pro střední a menší potravináře. Tím se rozšíří sortiment. Narovnání a zprůhlednění dodavatelsko-odběratelských vztahů nám zároveň umožňuje začít vyjednávat o možnosti vzniku koutků s tradičními či regionálními specialitami. I to přinese obohacení sortimentu o výrobky, s nimiž se zákazníci dosud v řetězcích nesetkávali.
